Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapující snímky Saturnova měsíce Iapetus

Překvapující snímky Saturnova měsíce Iapetus

Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Vědecký tým, zajišťující misi Cassini k Saturnu, překvapeně doslova zíral na stovky fotografií, které sonda 10. 9. 2007 vyslala na Zemi po průletu kolem Saturnova měsíce „dvou tváří“ s názvem Iapetus. Snímky byly na Zemi přijímány v průběhu úterý a středy tohoto týdne. Zachycují rozdílné povrchy měsíce, které by se daly označit jako jin a jang – bílá polokoule vypadá, jako by byla pokryta čerstvě napadaným sněhem, zatímco druhá polovina měsíce je černá jako asfalt.

Obrázky ukazují povrch, který je pokryt velkým množstvím kráterů, společně s horským hřebenem, který se rozprostírá podél rovníku měsíce Iapetus. Četné snímky z tohoto těsného průletu byly zaměřeny na výzkum neobvyklého 20 km vysokého horského hřebene, který dává měsíci podobu vlašského ořechu.

„Tyto fotografie jsou vskutku úžasné,“ říká Tilmann Denk (Free University in Berlin, Germany), odborník na zobrazovací technologie v týmu Cassini, který byl zodpovědný za realizaci fotografických pozorování. „Každá nová fotografie obsahovala svoje vlastní kouzlo. Byl jsem velmi potěšen fotografiemi, které představují velká pohoří, vystupující nad horizont. Věděl jsem o této příležitosti pozorování více než 7 let, a nyní se skutečné obrázky náhle objevily před námi.“

Při tomto průletu se sonda Cassini přiblížila k měsíci Iapetus 100krát blíže než v roce 2004, když prolétla ve vzdálenosti 1 640 km nad jeho povrchem rychlostí 2,4 km/s. Nepravidelný tvar měsíce, připomínající vlašský ořech, horský hřeben, ležící téměř přesně na rovníku a světelný kontrast mezi jednotlivými polokoulemi patří mezi hlavní záhady, které se vědci pokusí rozřešit.

„Iapetus nám poskytuje možnost vrátit se zpět v čase do období před čtyřmi miliardami let, kdy probíhalo formování planet. Od té doby pak jeho ledová kůra vychladla a ztuhla, čímž došlo k zakonzervování tohoto prastarého povrchu pro náš současný výzkum,“ říká Torrence Johnson (JPL), člen fotografického týmu projektu Cassini.

Různorodá pozorování měsíce Iapetus sondou Cassini pomohou vědcům určit chemické složení jeho povrchu, zjistit důkazy existence případné řídké atmosféry či chocholy plynných výtrysků a zmapovat rozložení teplot na jeho noční straně. Získaná data budou analyzována v následujících týdnech.

Další zajímavé detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Iapetus najdete na adrese http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/main/index.html.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »