Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Premiéra sci-fi filmu Sunshine

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.

Co se týká věrohodnosti, některé informace jsou velmi zavádějící, přestože film měl své odborné poradce: Prof. Robin Marshall (University of Manchester) a Dr. Brian Cox (CERN).

Největší slabinou je vyhasínání Slunce již za 50 let, přestože vědci ví, že ještě alespoň 1 miliardu let bude Slunce schopno život na Zemi podporovat. Coxe to vyřešil pomocí teoretických částic Q-balls, které by ve Slunci rozložily protony a neutrony na kvarky a Slunce by vybuchlo. Z odborného hlediska jsou myšlenky Coxe čistě spekulativní, ale pro filmové tvůrce vyhovující. Zejména, když mohou ke Slunci vyslat záchrannou misi s posádkou, která veze bombu na znovuoživení sluneční aktivity.

Za všechny prohřešky jen několik:

- temnou látku, kterou je bomba naplněna, nedokážeme vyrobit
- bomba o rozměrech Manhattanu by vážila milióny tun a současnými prostředky je prakticky nemožné dopravit ji do vesmíru
- stejně tak je nemožné v nějaké krátké době vytěžit všechen uran ze Země
- štíty chránící kosmickou loď by musely mít dokonalou odrazivost, aby se nezahřívaly
- neexistuje žádná pevná látka, která by vydržela sluneční teplotu
- při letu tzv. koronární dírou k jižnímu pólu Slunce žádná výhoda neplyne, protože hustota částic je v díře i mimo ni velmi podobná
- pokud by se kosmonaut ve vakuu ocitl bez skafandru určitě by neměl jen omrzliny
- záchranná loď Ikarus 2 se gravitačně urychluje průlety kolem Merkuru, ve skutečnosti by se naopak zpomalila
- pak se zastavuje u lodi Ikarus 1, čímž se musí úplně zastavit, proto je další cesta nemožná, ale ve filmu pokračuje bez vysvětlení dál, navíc se stáčí k jižnímu pólu Slunce.

Přes všechny nedostatky je zde Slunce – naše nejbližší hvězda znázorněna pravdivě, nejen jako dárce života na Zemi, ale i jako nebezpečí, které nás ohrožuje a před kterým se musíme chránit. Záběry Slunce navíc doprovází podmanivá hudba.

Nezkrácená "astronomická" recenze filmu Sunshine: Český rozhlas Leonardo (autor Petr Sobotka)

Rozhovor o filmu s Dr. Michalem Sobotkou (sluneční odd. Astronomického ústavu AVČR, Ondřejov) uvede 21. dubna 2007 pořad ČRo Leonardo: Nebeský cestopis

Zdroj: ČRo Leonardo
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »