Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Premiéra sci-fi filmu Sunshine

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.

Co se týká věrohodnosti, některé informace jsou velmi zavádějící, přestože film měl své odborné poradce: Prof. Robin Marshall (University of Manchester) a Dr. Brian Cox (CERN).

Největší slabinou je vyhasínání Slunce již za 50 let, přestože vědci ví, že ještě alespoň 1 miliardu let bude Slunce schopno život na Zemi podporovat. Coxe to vyřešil pomocí teoretických částic Q-balls, které by ve Slunci rozložily protony a neutrony na kvarky a Slunce by vybuchlo. Z odborného hlediska jsou myšlenky Coxe čistě spekulativní, ale pro filmové tvůrce vyhovující. Zejména, když mohou ke Slunci vyslat záchrannou misi s posádkou, která veze bombu na znovuoživení sluneční aktivity.

Za všechny prohřešky jen několik:

- temnou látku, kterou je bomba naplněna, nedokážeme vyrobit
- bomba o rozměrech Manhattanu by vážila milióny tun a současnými prostředky je prakticky nemožné dopravit ji do vesmíru
- stejně tak je nemožné v nějaké krátké době vytěžit všechen uran ze Země
- štíty chránící kosmickou loď by musely mít dokonalou odrazivost, aby se nezahřívaly
- neexistuje žádná pevná látka, která by vydržela sluneční teplotu
- při letu tzv. koronární dírou k jižnímu pólu Slunce žádná výhoda neplyne, protože hustota částic je v díře i mimo ni velmi podobná
- pokud by se kosmonaut ve vakuu ocitl bez skafandru určitě by neměl jen omrzliny
- záchranná loď Ikarus 2 se gravitačně urychluje průlety kolem Merkuru, ve skutečnosti by se naopak zpomalila
- pak se zastavuje u lodi Ikarus 1, čímž se musí úplně zastavit, proto je další cesta nemožná, ale ve filmu pokračuje bez vysvětlení dál, navíc se stáčí k jižnímu pólu Slunce.

Přes všechny nedostatky je zde Slunce – naše nejbližší hvězda znázorněna pravdivě, nejen jako dárce života na Zemi, ale i jako nebezpečí, které nás ohrožuje a před kterým se musíme chránit. Záběry Slunce navíc doprovází podmanivá hudba.

Nezkrácená "astronomická" recenze filmu Sunshine: Český rozhlas Leonardo (autor Petr Sobotka)

Rozhovor o filmu s Dr. Michalem Sobotkou (sluneční odd. Astronomického ústavu AVČR, Ondřejov) uvede 21. dubna 2007 pořad ČRo Leonardo: Nebeský cestopis

Zdroj: ČRo Leonardo
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »