Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Premiéra sci-fi filmu Sunshine

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.

Co se týká věrohodnosti, některé informace jsou velmi zavádějící, přestože film měl své odborné poradce: Prof. Robin Marshall (University of Manchester) a Dr. Brian Cox (CERN).

Největší slabinou je vyhasínání Slunce již za 50 let, přestože vědci ví, že ještě alespoň 1 miliardu let bude Slunce schopno život na Zemi podporovat. Coxe to vyřešil pomocí teoretických částic Q-balls, které by ve Slunci rozložily protony a neutrony na kvarky a Slunce by vybuchlo. Z odborného hlediska jsou myšlenky Coxe čistě spekulativní, ale pro filmové tvůrce vyhovující. Zejména, když mohou ke Slunci vyslat záchrannou misi s posádkou, která veze bombu na znovuoživení sluneční aktivity.

Za všechny prohřešky jen několik:

- temnou látku, kterou je bomba naplněna, nedokážeme vyrobit
- bomba o rozměrech Manhattanu by vážila milióny tun a současnými prostředky je prakticky nemožné dopravit ji do vesmíru
- stejně tak je nemožné v nějaké krátké době vytěžit všechen uran ze Země
- štíty chránící kosmickou loď by musely mít dokonalou odrazivost, aby se nezahřívaly
- neexistuje žádná pevná látka, která by vydržela sluneční teplotu
- při letu tzv. koronární dírou k jižnímu pólu Slunce žádná výhoda neplyne, protože hustota částic je v díře i mimo ni velmi podobná
- pokud by se kosmonaut ve vakuu ocitl bez skafandru určitě by neměl jen omrzliny
- záchranná loď Ikarus 2 se gravitačně urychluje průlety kolem Merkuru, ve skutečnosti by se naopak zpomalila
- pak se zastavuje u lodi Ikarus 1, čímž se musí úplně zastavit, proto je další cesta nemožná, ale ve filmu pokračuje bez vysvětlení dál, navíc se stáčí k jižnímu pólu Slunce.

Přes všechny nedostatky je zde Slunce – naše nejbližší hvězda znázorněna pravdivě, nejen jako dárce života na Zemi, ale i jako nebezpečí, které nás ohrožuje a před kterým se musíme chránit. Záběry Slunce navíc doprovází podmanivá hudba.

Nezkrácená "astronomická" recenze filmu Sunshine: Český rozhlas Leonardo (autor Petr Sobotka)

Rozhovor o filmu s Dr. Michalem Sobotkou (sluneční odd. Astronomického ústavu AVČR, Ondřejov) uvede 21. dubna 2007 pořad ČRo Leonardo: Nebeský cestopis

Zdroj: ČRo Leonardo
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »