Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Probouzejí se u Chebu sopky?

Probouzejí se u Chebu sopky?

schéma magmatické oblasti u Chebu
schéma magmatické oblasti u Chebu
Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.

Česko leží v geologicky velmi starém území, proto zde nyní nezažíváme velké přírodní katastrofy jakými jsou zemětřesení nebo činné sopky. Pozůstatky po pohybech zemské kůry nalezneme v blízkosti Františkových Lázní. V přírodní rezervaci Soos si můžeme prohlédnout dosud činné miniaturní bahenní sopky (mofety) a Komorní hůrku - nejpozději vyhaslou sopku ve střední Evropě.

Vědci z Výzkumného centra životního prostředí v Lipsku-Halle (UFZ - Umweltforschungszentrums Leipzig-Halle) a z Geologického výzkumného centra Potsdam (GFZ - GeoForschungsZentrums Potsdam) na základě pozorování stoupajících plynů z tamních mofet a minerálních pramenů předpověděli, že oblasti hrozí slabá zemětřesení. Ale místní vyhaslé sopky se prý probudí až za stovky tisíc let. Podle Dr. Aleše Špičáka, ředitele Geofyzikálního ústavu AV ČR (GFÚ), slabé zemětřesení do 5. stupně Richterovy stupnice jaké západní Čechy postihlo zhruba před dvaceti lety, samozřejmě nelze vyloučit, ale nelze ho ani předvídat. Zemětřesné roje se v této oblasti objevují zhruba jednou za 5 let.

Měření během posledních 12 let ukázala, že se ve vystupujících plynech mění poměr dvou izotopů hélia. "Přitom byly nejvyšší hodnoty naměřené v Evropě severně od Alp takové, jaké jsou jinak známé jen z aktivních vulkanických oblastí", sděluje Dr. Karin Bräuer z UFZ.

Pro vědce jsou tyto změny důkazem nárůstu magmatické aktivity pod Chebskou pánví. Stoupající magma by mohlo být příčinou zemětřesných rojů, které se pravidelně vyskytují v jihovýchodním Sasku (Vogtland), severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku (Fichtelgebirge, česky Smrčiny) a v Horním Falcku.

Výsledky výzkumu byly předneseny v pátek 7. října 2005 na 8. Mezinárodní konferenci Gasgeochemie v Palermu (ICGG 8, 2. - 8. 10. 2005) a byly uveřejněny v časopise Geophysical Research Letters (2005/sv. 32).

Zdroj: www.ufz.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »