Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Probouzejí se u Chebu sopky?

Probouzejí se u Chebu sopky?

schéma magmatické oblasti u Chebu
schéma magmatické oblasti u Chebu
Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.

Česko leží v geologicky velmi starém území, proto zde nyní nezažíváme velké přírodní katastrofy jakými jsou zemětřesení nebo činné sopky. Pozůstatky po pohybech zemské kůry nalezneme v blízkosti Františkových Lázní. V přírodní rezervaci Soos si můžeme prohlédnout dosud činné miniaturní bahenní sopky (mofety) a Komorní hůrku - nejpozději vyhaslou sopku ve střední Evropě.

Vědci z Výzkumného centra životního prostředí v Lipsku-Halle (UFZ - Umweltforschungszentrums Leipzig-Halle) a z Geologického výzkumného centra Potsdam (GFZ - GeoForschungsZentrums Potsdam) na základě pozorování stoupajících plynů z tamních mofet a minerálních pramenů předpověděli, že oblasti hrozí slabá zemětřesení. Ale místní vyhaslé sopky se prý probudí až za stovky tisíc let. Podle Dr. Aleše Špičáka, ředitele Geofyzikálního ústavu AV ČR (GFÚ), slabé zemětřesení do 5. stupně Richterovy stupnice jaké západní Čechy postihlo zhruba před dvaceti lety, samozřejmě nelze vyloučit, ale nelze ho ani předvídat. Zemětřesné roje se v této oblasti objevují zhruba jednou za 5 let.

Měření během posledních 12 let ukázala, že se ve vystupujících plynech mění poměr dvou izotopů hélia. "Přitom byly nejvyšší hodnoty naměřené v Evropě severně od Alp takové, jaké jsou jinak známé jen z aktivních vulkanických oblastí", sděluje Dr. Karin Bräuer z UFZ.

Pro vědce jsou tyto změny důkazem nárůstu magmatické aktivity pod Chebskou pánví. Stoupající magma by mohlo být příčinou zemětřesných rojů, které se pravidelně vyskytují v jihovýchodním Sasku (Vogtland), severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku (Fichtelgebirge, česky Smrčiny) a v Horním Falcku.

Výsledky výzkumu byly předneseny v pátek 7. října 2005 na 8. Mezinárodní konferenci Gasgeochemie v Palermu (ICGG 8, 2. - 8. 10. 2005) a byly uveřejněny v časopise Geophysical Research Letters (2005/sv. 32).

Zdroj: www.ufz.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »