Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Probouzejí se u Chebu sopky?

Probouzejí se u Chebu sopky?

schéma magmatické oblasti u Chebu
schéma magmatické oblasti u Chebu
Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.

Česko leží v geologicky velmi starém území, proto zde nyní nezažíváme velké přírodní katastrofy jakými jsou zemětřesení nebo činné sopky. Pozůstatky po pohybech zemské kůry nalezneme v blízkosti Františkových Lázní. V přírodní rezervaci Soos si můžeme prohlédnout dosud činné miniaturní bahenní sopky (mofety) a Komorní hůrku - nejpozději vyhaslou sopku ve střední Evropě.

Vědci z Výzkumného centra životního prostředí v Lipsku-Halle (UFZ - Umweltforschungszentrums Leipzig-Halle) a z Geologického výzkumného centra Potsdam (GFZ - GeoForschungsZentrums Potsdam) na základě pozorování stoupajících plynů z tamních mofet a minerálních pramenů předpověděli, že oblasti hrozí slabá zemětřesení. Ale místní vyhaslé sopky se prý probudí až za stovky tisíc let. Podle Dr. Aleše Špičáka, ředitele Geofyzikálního ústavu AV ČR (GFÚ), slabé zemětřesení do 5. stupně Richterovy stupnice jaké západní Čechy postihlo zhruba před dvaceti lety, samozřejmě nelze vyloučit, ale nelze ho ani předvídat. Zemětřesné roje se v této oblasti objevují zhruba jednou za 5 let.

Měření během posledních 12 let ukázala, že se ve vystupujících plynech mění poměr dvou izotopů hélia. "Přitom byly nejvyšší hodnoty naměřené v Evropě severně od Alp takové, jaké jsou jinak známé jen z aktivních vulkanických oblastí", sděluje Dr. Karin Bräuer z UFZ.

Pro vědce jsou tyto změny důkazem nárůstu magmatické aktivity pod Chebskou pánví. Stoupající magma by mohlo být příčinou zemětřesných rojů, které se pravidelně vyskytují v jihovýchodním Sasku (Vogtland), severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku (Fichtelgebirge, česky Smrčiny) a v Horním Falcku.

Výsledky výzkumu byly předneseny v pátek 7. října 2005 na 8. Mezinárodní konferenci Gasgeochemie v Palermu (ICGG 8, 2. - 8. 10. 2005) a byly uveřejněny v časopise Geophysical Research Letters (2005/sv. 32).

Zdroj: www.ufz.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »