Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První novoroční návštěva Titanu

První novoroční návštěva Titanu

titan-a.jpg
Sonda Cassini uskutečnila 5. ledna 2008 letošní první nízký přelet nad atmosférou Titanu – největšího Saturnova měsíce.

Sonda Cassini během nízkého přeletu nad povrchem Titanu spektrometrem VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) mapovala ve viditelném a infračerveném spektru místo, kde přistál modul Huygens (14. ledna 2005). VIMS pracuje ve 352 různých vlnových délkách 300 až 5100 nm (viditelné spektrum 400 až 700 nm). V době letošního monitorování tam svítilo Slunce - v této oblasti byl den.

Během přeletu ve výšce 1010 km nad povrchem rychlostí 6,3 km/s bylo naplánováno i pozorování zákrytu dvou jasných hvězd Titanem – především Titanovou atmosférou, aby se dala lépe studovat její struktura. Nejdříve ultrafialový spektrograf UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph, rozsah 56 až 190 nm) sledoval hvězdu Alpha Bootes (Arcturus v souhvězdí Pastýře) a pak byl namířen směrem k Alpha Lyra (Vega v souhvězdí Lyry).

Snímek zářící rozsáhlé atmosféry Titánu ve falešných barvách byl pořízen při jednom z předchozích nízkých přeletů 2. července 2004 a vznikl kombinací jednotlivých blízkých infračervených pohledů, z nichž každý sondoval jiný úkaz na měsíci. Sonda se nacházela ve velmi výhodném postavení, protože při nízkém přeletu „přecházela“ nad terminátorem Titanu (rozhraním mezi Sluncem osvětlenou, denní a neosvětlenou, noční částí měsíce) a je dobře pozorovatelný osvětlený „srpeček“ Titanu.

Jednotlivé barvy (nepravé) na tomto snímku:
zelená - emise plynného metanu, „poháněné“ slunečním světlem (vlnová délka 3 300 nm). Záření sahá do vzdálenosti víc než 700 km nad povrchem (poloměr Titanu je asi 2 600 km)
červená - oxid uhelnatý (vlnová délka 4 700 nm), který produkuje relativně teplá stratosféra Titanu; na noční straně (na snímku vpravo) sahá atmosféra do vzdálenosti větší než 200 km
žlutá - na denní (na snímku vlevo), Sluncem ozářené straně, „žlutá“ atmosféra ještě „protahuje“ záření metanu (zelený) a oxidu uhelnatého (červený)
modrá - povrch Titanu neovlivněný zářením atmosféry (vlnová délka 2 000 nm). Většina denního povrchu je načervenalá vlivem atmosférického oxidu uhelnatého.

Více informací o misi Cassini – Huygens: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Detaily mise Cassini u Titanu (pdf): http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products
Interaktivní mapa Saturnových měsíců: http://saturn.jpl.nasa.gov/science/moons/index.cfm

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »