Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První novoroční návštěva Titanu

První novoroční návštěva Titanu

titan-a.jpg
Sonda Cassini uskutečnila 5. ledna 2008 letošní první nízký přelet nad atmosférou Titanu – největšího Saturnova měsíce.

Sonda Cassini během nízkého přeletu nad povrchem Titanu spektrometrem VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) mapovala ve viditelném a infračerveném spektru místo, kde přistál modul Huygens (14. ledna 2005). VIMS pracuje ve 352 různých vlnových délkách 300 až 5100 nm (viditelné spektrum 400 až 700 nm). V době letošního monitorování tam svítilo Slunce - v této oblasti byl den.

Během přeletu ve výšce 1010 km nad povrchem rychlostí 6,3 km/s bylo naplánováno i pozorování zákrytu dvou jasných hvězd Titanem – především Titanovou atmosférou, aby se dala lépe studovat její struktura. Nejdříve ultrafialový spektrograf UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph, rozsah 56 až 190 nm) sledoval hvězdu Alpha Bootes (Arcturus v souhvězdí Pastýře) a pak byl namířen směrem k Alpha Lyra (Vega v souhvězdí Lyry).

Snímek zářící rozsáhlé atmosféry Titánu ve falešných barvách byl pořízen při jednom z předchozích nízkých přeletů 2. července 2004 a vznikl kombinací jednotlivých blízkých infračervených pohledů, z nichž každý sondoval jiný úkaz na měsíci. Sonda se nacházela ve velmi výhodném postavení, protože při nízkém přeletu „přecházela“ nad terminátorem Titanu (rozhraním mezi Sluncem osvětlenou, denní a neosvětlenou, noční částí měsíce) a je dobře pozorovatelný osvětlený „srpeček“ Titanu.

Jednotlivé barvy (nepravé) na tomto snímku:
zelená - emise plynného metanu, „poháněné“ slunečním světlem (vlnová délka 3 300 nm). Záření sahá do vzdálenosti víc než 700 km nad povrchem (poloměr Titanu je asi 2 600 km)
červená - oxid uhelnatý (vlnová délka 4 700 nm), který produkuje relativně teplá stratosféra Titanu; na noční straně (na snímku vpravo) sahá atmosféra do vzdálenosti větší než 200 km
žlutá - na denní (na snímku vlevo), Sluncem ozářené straně, „žlutá“ atmosféra ještě „protahuje“ záření metanu (zelený) a oxidu uhelnatého (červený)
modrá - povrch Titanu neovlivněný zářením atmosféry (vlnová délka 2 000 nm). Většina denního povrchu je načervenalá vlivem atmosférického oxidu uhelnatého.

Více informací o misi Cassini – Huygens: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Detaily mise Cassini u Titanu (pdf): http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products
Interaktivní mapa Saturnových měsíců: http://saturn.jpl.nasa.gov/science/moons/index.cfm

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce při zatmění

Sekvence po 120 sec.

Další informace »