Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První novoroční návštěva Titanu

První novoroční návštěva Titanu

titan-a.jpg
Sonda Cassini uskutečnila 5. ledna 2008 letošní první nízký přelet nad atmosférou Titanu – největšího Saturnova měsíce.

Sonda Cassini během nízkého přeletu nad povrchem Titanu spektrometrem VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) mapovala ve viditelném a infračerveném spektru místo, kde přistál modul Huygens (14. ledna 2005). VIMS pracuje ve 352 různých vlnových délkách 300 až 5100 nm (viditelné spektrum 400 až 700 nm). V době letošního monitorování tam svítilo Slunce - v této oblasti byl den.

Během přeletu ve výšce 1010 km nad povrchem rychlostí 6,3 km/s bylo naplánováno i pozorování zákrytu dvou jasných hvězd Titanem – především Titanovou atmosférou, aby se dala lépe studovat její struktura. Nejdříve ultrafialový spektrograf UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph, rozsah 56 až 190 nm) sledoval hvězdu Alpha Bootes (Arcturus v souhvězdí Pastýře) a pak byl namířen směrem k Alpha Lyra (Vega v souhvězdí Lyry).

Snímek zářící rozsáhlé atmosféry Titánu ve falešných barvách byl pořízen při jednom z předchozích nízkých přeletů 2. července 2004 a vznikl kombinací jednotlivých blízkých infračervených pohledů, z nichž každý sondoval jiný úkaz na měsíci. Sonda se nacházela ve velmi výhodném postavení, protože při nízkém přeletu „přecházela“ nad terminátorem Titanu (rozhraním mezi Sluncem osvětlenou, denní a neosvětlenou, noční částí měsíce) a je dobře pozorovatelný osvětlený „srpeček“ Titanu.

Jednotlivé barvy (nepravé) na tomto snímku:
zelená - emise plynného metanu, „poháněné“ slunečním světlem (vlnová délka 3 300 nm). Záření sahá do vzdálenosti víc než 700 km nad povrchem (poloměr Titanu je asi 2 600 km)
červená - oxid uhelnatý (vlnová délka 4 700 nm), který produkuje relativně teplá stratosféra Titanu; na noční straně (na snímku vpravo) sahá atmosféra do vzdálenosti větší než 200 km
žlutá - na denní (na snímku vlevo), Sluncem ozářené straně, „žlutá“ atmosféra ještě „protahuje“ záření metanu (zelený) a oxidu uhelnatého (červený)
modrá - povrch Titanu neovlivněný zářením atmosféry (vlnová délka 2 000 nm). Většina denního povrchu je načervenalá vlivem atmosférického oxidu uhelnatého.

Více informací o misi Cassini – Huygens: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Detaily mise Cassini u Titanu (pdf): http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products
Interaktivní mapa Saturnových měsíců: http://saturn.jpl.nasa.gov/science/moons/index.cfm

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »