Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První novoroční návštěva Titanu

První novoroční návštěva Titanu

titan-a.jpg
Sonda Cassini uskutečnila 5. ledna 2008 letošní první nízký přelet nad atmosférou Titanu – největšího Saturnova měsíce.

Sonda Cassini během nízkého přeletu nad povrchem Titanu spektrometrem VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) mapovala ve viditelném a infračerveném spektru místo, kde přistál modul Huygens (14. ledna 2005). VIMS pracuje ve 352 různých vlnových délkách 300 až 5100 nm (viditelné spektrum 400 až 700 nm). V době letošního monitorování tam svítilo Slunce - v této oblasti byl den.

Během přeletu ve výšce 1010 km nad povrchem rychlostí 6,3 km/s bylo naplánováno i pozorování zákrytu dvou jasných hvězd Titanem – především Titanovou atmosférou, aby se dala lépe studovat její struktura. Nejdříve ultrafialový spektrograf UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph, rozsah 56 až 190 nm) sledoval hvězdu Alpha Bootes (Arcturus v souhvězdí Pastýře) a pak byl namířen směrem k Alpha Lyra (Vega v souhvězdí Lyry).

Snímek zářící rozsáhlé atmosféry Titánu ve falešných barvách byl pořízen při jednom z předchozích nízkých přeletů 2. července 2004 a vznikl kombinací jednotlivých blízkých infračervených pohledů, z nichž každý sondoval jiný úkaz na měsíci. Sonda se nacházela ve velmi výhodném postavení, protože při nízkém přeletu „přecházela“ nad terminátorem Titanu (rozhraním mezi Sluncem osvětlenou, denní a neosvětlenou, noční částí měsíce) a je dobře pozorovatelný osvětlený „srpeček“ Titanu.

Jednotlivé barvy (nepravé) na tomto snímku:
zelená - emise plynného metanu, „poháněné“ slunečním světlem (vlnová délka 3 300 nm). Záření sahá do vzdálenosti víc než 700 km nad povrchem (poloměr Titanu je asi 2 600 km)
červená - oxid uhelnatý (vlnová délka 4 700 nm), který produkuje relativně teplá stratosféra Titanu; na noční straně (na snímku vpravo) sahá atmosféra do vzdálenosti větší než 200 km
žlutá - na denní (na snímku vlevo), Sluncem ozářené straně, „žlutá“ atmosféra ještě „protahuje“ záření metanu (zelený) a oxidu uhelnatého (červený)
modrá - povrch Titanu neovlivněný zářením atmosféry (vlnová délka 2 000 nm). Většina denního povrchu je načervenalá vlivem atmosférického oxidu uhelnatého.

Více informací o misi Cassini – Huygens: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Detaily mise Cassini u Titanu (pdf): http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products
Interaktivní mapa Saturnových měsíců: http://saturn.jpl.nasa.gov/science/moons/index.cfm

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »