První novoroční návštěva Titanu
Během přeletu ve výšce 1010 km nad povrchem rychlostí 6,3 km/s bylo naplánováno i pozorování zákrytu dvou jasných hvězd Titanem – především Titanovou atmosférou, aby se dala lépe studovat její struktura. Nejdříve ultrafialový spektrograf UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph, rozsah 56 až 190 nm) sledoval hvězdu Alpha Bootes (Arcturus v souhvězdí Pastýře) a pak byl namířen směrem k Alpha Lyra (Vega v souhvězdí Lyry).
Snímek zářící rozsáhlé atmosféry Titánu ve falešných barvách byl pořízen při jednom z předchozích nízkých přeletů 2. července 2004 a vznikl kombinací jednotlivých blízkých infračervených pohledů, z nichž každý sondoval jiný úkaz na měsíci. Sonda se nacházela ve velmi výhodném postavení, protože při nízkém přeletu „přecházela“ nad terminátorem Titanu (rozhraním mezi Sluncem osvětlenou, denní a neosvětlenou, noční částí měsíce) a je dobře pozorovatelný osvětlený „srpeček“ Titanu.
Jednotlivé barvy (nepravé) na tomto snímku:
zelená - emise plynného metanu, „poháněné“ slunečním světlem (vlnová délka 3 300 nm). Záření sahá do vzdálenosti víc než 700 km nad povrchem (poloměr Titanu je asi 2 600 km)
červená - oxid uhelnatý (vlnová délka 4 700 nm), který produkuje relativně teplá stratosféra Titanu; na noční straně (na snímku vpravo) sahá atmosféra do vzdálenosti větší než 200 km
žlutá - na denní (na snímku vlevo), Sluncem ozářené straně, „žlutá“ atmosféra ještě „protahuje“ záření metanu (zelený) a oxidu uhelnatého (červený)
modrá - povrch Titanu neovlivněný zářením atmosféry (vlnová délka 2 000 nm). Většina denního povrchu je načervenalá vlivem atmosférického oxidu uhelnatého.
Více informací o misi Cassini – Huygens: http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Detaily mise Cassini u Titanu (pdf): http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products
Interaktivní mapa Saturnových měsíců: http://saturn.jpl.nasa.gov/science/moons/index.cfm
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov
