Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Radar v Arecibu odhalil další dvojplanetku

Radar v Arecibu odhalil další dvojplanetku

Dvojplanetka 2020 BX12 z radaru Arecibo 4. a 5. 2. 2020

Opět se ukázalo, jak přínosnou se stala oprava velkého radioteleskopu na ostrově Portoriko. Při snímání blízkozemní planetky s provizorním označením 2020 BX12 se mu 4. února podařilo odhalit, že jde ve skutečnosti o dvě tělesa a podařilo se i zjistit jejich skutečnou velikost. Pozorování proběhlo po měsíční pauze vynucené sérií zemětřesení na jihu ostrova.

Radioteleskop byl poškozen v září 2017 po hurikánu Maria a vážně hrozil jeho zánik. Naštěstí se podařilo najít prostředky na obnovu a od prosince 2017 přináší přístroj nové obrázky. Díky jeho rozměrům mají astronomové jedinečnou příležitost prohlížet si některé blízkozemní planetky nebo jádra komet a zjistit jejich skutečný tvar.

Stejně jako už několikrát v minulosti, podařilo se i tentokrát odhalit malé překvapení v podobě planetky, která se rozpadla na dva kusy. Binární i vícenásobná tělesa nejsou ničím výjimečným a často je odhalíme již pozorování ze Země, třeba díky změnám světelné křivky nebo zákrytovou metodou, ale přímý záznam pomocí radioteleskopu má své kouzlo. Rozeznáme tak nejen tvar planetky, ale často jsou vidět i nějaké krátery. 

Těleso bylo objeveno pomocí přehlídky ATLAS na Mauna Loa na Havaji 27. ledna 2020 (z čehož plyne provizorní označení 2020 BX12. Jedná se o potenciálně nebezpečné těleso a to jednak díky své velikosti a také dráze, která se přibližuje zemské na minimální vzdálenost 302 000 km. To je sice o trochu blíž, než vzdálenost k Měsíci, ale faktem je, že zrovna toto těleso nyní bezprostředním nebezpečím pro Zemi není.

Dvojplanetka 2020 BX12 z radaru Arecibo na Portoriku
Dvojplanetka 2020 BX12 z radaru Arecibo na Portoriku

V případě této dvojplanetky se podařilo zjistit, že hlavní těleso přibližně kulatého tvaru má velikost nejméně 165 m a kolem obíhající měsíc  má asi 70 m. Doba oběhu kolem společného těžiště je kolem 49 hodin. Vzdálenot mezi objekty je nejméně 360 m. Díky zhruba 23h odstupu mezi pozorováními je patrný pohyb obou těles, z něhož lze usuzovat na vázanou rotaci menšího z těles s dobou rotace 45 až 50 hodin, ale jsou zde příliš velké chyby na přesnější určení.

Menší planetka se také na snímcích jeví jasnější, ale není to dáno jejími skutečnými vlastnostmi. Stojí za tím způsob, jakým byla data získána. Používá se odraz radarových paprsků a jejich analýza Dopplerovského posunu frekvence. Objekt rotující pomaleji se vůči pozorovateli jeví zúžený a v Dopplerovském echu jasnější.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 2020 BX12, Dvojplanetka, Blízkozemní planetka, Arecibo


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »