Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)
Pro pozorovatele noční oblohy, ani širší veřejnost asi není třeba tuto kometu představovat a řada lidí také zaznamenala během dubna nemilou zprávu, že kometa se rozpadla. Vzhledem k tomu, že signály o rozpadu komety se objevily již na začátku dubna, očekávali bychom, že se mezitím její trosky rozdrolily a kometa zmizela z oblohy. U této komety se to zatím nestalo. Jak ukazují nejdetailnější možné záběry dění v hlavě komety z Hubbleova vesmírného dalekohledu, jedním z důvodů delší životnosti komety je, že se rozpadla kromě drobotiny i na několik větších jader.
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) byla objevena 28. prosince 2019 automatickou přehlídkou oblohy ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. Ukázalo se, že parametry její dráhy jsou velmi blízké jiné kometě C/1844 Y1, která byla tzv. Velkou kometou na přelomu 1844/1845. Pravděpodobně jde tedy o úlomek kdysi větší komety. Dnes už nás asi nepřekvapí, že se tedy dále rozpadá, ale v březnu by to bylo věštění z křišťálové koule.
Začátkem dubna ještě svítil Měsíc poblíž superúplňku, takže to nebylo ideální období na sledování vývoje komety. Přesto se podařilo pořídit snímky, na kterých bylo už kolem 5. dubna patrné, že centrální část komy (hlavy komety) je mírně protažená a signalizovalo to možný rozpad. Jakmile byla obloha opět temná, nebylo už pochyb. Snímky řady astronomů potvrdily rozpad na nejméně několik jader. Asi nejlepším amatérským pohledem na celý proces je animace snímků, které pořizoval Alfons Diepvens, kde je zřetelně vidět rozpad i posun jader vůči sobě. Teprve snímky HST ukázaly, že v místech, kde jsme očekávali jádra dvě, byly ve skutečnosti dvojice menších, které se i nadále rozpadaly.
Na konci dubna to vypadá, že minimálně jeden malý úlomek ještě žije. Každopádně rozpad měl vliv na jasnost komety. Ta je již velmi slabá a obtížně viditelná a její další osud nejasný. Možná si po květnovém úplňku budeme muset přiznat, že skutečně z oblohy zmizela docela, možná to bude trvat ještě o něco déle, než se rozpadne definitivně.
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)
Pokud jste se těšili na kometu, která měla být v květnu viditelná i pouhým okem, nebuďte zklamaní a podívejte se, co se děje jinde na obloze. I běžným triedrem je stále možné pozorovat kometu C/2019 Y1 (ATLAS), která je vysoko v souhvězdí Kefea a moc neslábne. Podobně se do maxima jasu vyšplhala i kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), nyní v Žirafě jen kousek od Y1, na kterou jsme se původně těšili jako kometu jara a vida, našlo se jich víc.
Příroda nám naservírovala doslova kometární jaro 2020. Vždyť s novými kometami se to jen hemží. Například 26. dubna byl náhle oznámen objev další komety, tentokrát už bohužel hodně slabé, která nyní nese označení C/2020 H2 (Pruyne). Třeba i ta překvapí a zjasní na viditelnost i menšími dalekohledy. Zatím je velmi slabá, viditelná spíše dalekohledy nad 30 cm, ale po úplňku už bude výše na ranní obloze, tak ji zkontrolujeme. Velké zvýšení jasu se u ní ale nečeká.
A kdybychom dohlédli na jižní hvězdnou oblohu, asi bychom se nestačili divit, protože tam je nyní nejjasnější kometa současné oblohy – opravdová kometa s ohonem a je vidět slabě i okem. Psali jsme o ní krátce po objevu a jmenuje se C/2020 F8 (SWAN). My ji budeme moci pozorovat od poloviny května velmi nízko na severní obloze a tak vzhledem k nepříznivé výšce a světlé obloze nezbývá, než doufat, že nezeslábne a naopak ještě co nejvíc zjasní a protáhne svůj chvost. A kdoví. Třeba přeci jen uvidíme v květnu jasnou kometu, i když nebude mít jméno ATLAS).
Autor: Gerald Rhemann
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org
[2] Gerald Rhemann, Astrostudio.at
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
