Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová kometa C/2020 F8 (SWAN)

Nová kometa C/2020 F8 (SWAN)

Kometa C/2020 F8 (SWAN) z robotického dalekohledu FRAM v Argentině na observatoři Pierra Augera, výsledný snímek složen ze snímků pořízených v barevných filtrech V a R (bicolor).
Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR

Někdy se stane, že se na obloze objeví, nebo náhle zjasní, kometa až v blízkosti Slunce, a pak může být objevena na snímcích přístroje SWAN na sondě SOHO. Tak tomu bylo i v případě nově objevené komety, které si na snímcích tohoto přístroje všiml Michael Mattiazzo a okamžitě o tom informoval astronomy na internetových fórech, kde si informace všiml Martin Mašek z Liberce a okamžitě na ni zamířil robotický dalekohled FRAM Fyzikálního ústavu akademie věd ČR v Argentině. Potenciální kometu našel nejprve pomocí teleobjektivu s širším zorným polem a následně provedl přesná měření pomocí 30cm dalekohledu. Šlo o první pozemská pozorování v řadě, která vedla až k určení dráhy komety a označení jako C/2020 F8 (SWAN).

Snímek z přístroje SWAN, který je umístěn na kosmické sondě SOHO. Snímek byl pořízen 8. dubna 2020, je na něm vidět několik komet, které se jeví jako malé flíčky. Autor: SOHO, Service d'Aeronomie du CNRS, Finnish Meterological Institute
Snímek z přístroje SWAN, který je umístěn na kosmické sondě SOHO. Snímek byl pořízen 8. dubna 2020, je na něm vidět několik komet, které se jeví jako malé flíčky.
Autor: SOHO, Service d'Aeronomie du CNRS, Finnish Meterological Institute
Sonda SOHO je skutečný stařík, nacházející se mezi Zemí a Sluncem v okolí libračního centra L1, asi 1,5 mil. km od nás. SOHO (Solar & Heliospheric Observatory) byla vypuštěna již v roce 1995  a je společným projektem evropské vesmírné agentury ESA a americké NASA. Přístroj SWAN (Solar Wind ANisotropies) se primárně zaměřuje na pozorování záře vodíku za Sluncem, vyvolané UV zářením ze Slunce. Díky tomu se dá pozorovat aktivita na odvrácené polokouli Slunce. Jako bonus ale můžeme vidět i komety jako pohybující se obláčky v zorném poli přístroje. Australan Michael Mattiazzo není žádný začátečník, prohlíží snímky SWANu pravidelně a z dosud známých 14 komet SWAN jich 8 objevil právě on.

Ukázka zorného pole z širokoúhlého pole 300mm teleobjektivu s kamerou G4-16000 na FRAMu, zorné pole je 7×7°, obdélník značí výřez ze kterého byla vytvořena animace. Samotná kometa SWAN je označena šipkou. Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Ukázka zorného pole z širokoúhlého pole 300mm teleobjektivu s kamerou G4-16000 na FRAMu, zorné pole je 7×7°, obdélník značí výřez ze kterého byla vytvořena animace. Samotná kometa SWAN je označena šipkou.
Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Jak se říká, štěstí přeje připraveným. A Martin Mašek byl připraven velmi dobře. Chystal se totiž nasnímat přiletající sondu BepiColombo, která se následně prosmýkla kolem Země na své cestě k planetě Merkur. Kvůli tomu si ale musel přivstat, aby mohl naplánovat pozorování na robotickém dalekohledu FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) v Argentině, poblíž města Malargüe. Tento dalekohled Fyzikálního ústavu akademie věd je jinak využíván k monitoringu stavu zemské atmosféry, což je hlavní účel, pro který je zde umístěn v rámci observatoře Pierra Augera (ta se zaměřuje na částice o vysokých energiích). Dalekohled FRAM má za úkol monitorovat stav atmosferické extinkce a ve volném strojovém čase jej mohou využít naši astronomové ke snímání zajímavých objektů, jako jsou proměnné hvězdy, planetky, komety, nebo třeba i kosmická sonda. Na jižní polokouli není tolik observatoří, které by byly tak operativní, jako je FRAM, a je to i Martinova zásluha, že se díky němu často setkáme s prvními snímky některých zajímavých objektů.

Na animaci těchto tří snímků byla kometa C/2020 F8 (SWAN) poprvé cíleně pozorována ze Země (viz pohybující se objekt v pravo) a přesněji lokalizována její poloha. Snímky byly pořízeny širokoúhlou kamerou na FRAMu, 300mm f/2,8 teleobjektiv s CCD G4-16000, výřez. Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Na animaci těchto tří snímků byla kometa C/2020 F8 (SWAN) poprvé cíleně pozorována ze Země (viz pohybující se objekt v pravo) a přesněji lokalizována její poloha. Snímky byly pořízeny širokoúhlou kamerou na FRAMu, 300mm f/2,8 teleobjektiv s CCD G4-16000, výřez.
Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR

Když si tedy toho rána 10. dubna Martin všiml Mattiazzova hlášení, mohl díky časným hodinám jako první zamířit pozemský dalekohled správným směrem. Přesněji řečeno FRAM je osazen více přístroji, takže Martin mohl nejprve použít fotoobjektiv, který má širší zorné pole a díky tomu potenciální kometu nalezl. Poté ji fotografoval i samotným větším dalekohledem. Předběžná pozice, daná možnostmi přístroje SWAN na palubě kosmické sondy, nebyla totiž dostatečná, abyste si mohli říct, zamířím dalekohled přesně sem a ona tam bude. Nejistota určení byla několik úhlových stupňů. Bylo to takové hledání v předpokládaném místě a naštěstí se tam objevila. S výhodou se tady dal použít teleobjektiv se zorným polem 7×7°, protože z hlášení SWAN bylo jasné, že kometa je poměrně jasná (asi 10 mag). A skutečně, už na třech zkušebních expozicích se objevil poměrně jasný, pohybující se objekt. Pak už nebyl problém se na ni trefit i samotným 30cm dalekohledem FRAM, který má zorné pole jeden úhlový stupeň (jedná se o dalekohled Orion ODK 12" f6,8 s kamerou G4-16000). Astrometrická měření byla odeslána do Minor Planet Center.

Kometa C/2020 F8 (SWAN) z robotického dalekohledu FRAM v Argentině na observatoři Pierra Augera, srovnání komety ve fotometrických filtrech R a V. Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Kometa C/2020 F8 (SWAN) z robotického dalekohledu FRAM v Argentině na observatoři Pierra Augera, srovnání komety ve fotometrických filtrech R a V.
Autor: Martin Mašek; FRAM/FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Martinovo pozorování z 10. dubna pak pomohlo dalším astronomům se na kometu zaměřit. Martinovi se vzápěti podařilo dohledání archivních dat z přístrojů ve správě FZÚ, kometa byla nalezena na snímcích určených pro měření atmosferické extinkce z 9. a 7. dubna. První oficiální oznamení o objevu komety vyšlo 11. dubna v CBETu 4750 (Centrála pro astronomické telegramy při IAU). Trvalo pak ještě několik dní, než se nashromáždilo dost pozorování. Díky následným pozorováním z Austrálie a Jižní Ameriky mohla pak kometa dostat definitivní označení C/2020 F8 (SWAN), které bylo oznámeno v elektronickém cirkuláři MPC 2020-G94

O nové kometě můžeme nyní říci, že se z jižní oblohy vyhoupne na tu severní, ale nebude příliš příhodně viditelná, protože by měla být vidět nevysoko nad obzorem zhruba směrem na severovýchod (v době kdy bude Slunce 10° pod obzorem, měla by být kometa 10° nad obzorem). Současná jasnost komety je asi 8 - 9 mag a na snímcích ze světelných dalekohledů má slabý ohon. Je předčasné odhadovat, jak dobře by měla být viditelná. Kometa může být po náhlém zjasnění, a může zeslábnout. Zrovna tak může zjasnit na hodnoty kolem 6 - 4 mag, ale takto nízko nad obzorem na světlé obloze bude stejně obtížným objektem k pozorování.

Mapka zobrazující viditelnost komety C/2020 F8 (SWAN) v druhé polovině května a začátkem června 2020. Kometa bude pozorovatelná nízko nad obzorem. Autor: Stellarium; úprava Martin Mašek
Mapka zobrazující viditelnost komety C/2020 F8 (SWAN) v druhé polovině května a začátkem června 2020. Kometa bude pozorovatelná nízko nad obzorem.
Autor: Stellarium; úprava Martin Mašek

Optimální doba viditelnosti může nastat v druhé polovině května. Mohla by tak doplnit, nebo nahradit jinou kometu, na kterou jsme se v květnu těšili, a sice C/2019 Y4 (ATLAS). Ta slibovala zajímavé představení, ale nakonec vzhledem k jejímu předčasnému rozpadu zeslábla a je vidět jen velkými triedry na tmavé obloze, nebo ještě lépe větším dalekohledem. Její osud je tedy nejistý a je dobré si ji prohlédnout ještě při dubnovém novu.

Naštěstí tu máme ještě tip na dvě jiné komety, které vypadají, že tu s námi ještě chvíli budou. Nejstabilnější je vývoj komety C/2017 T2 (PanSTARRS), která při stálé jasnosti kolem 8 mag dlouho setrvávala v Kasijopeji a i teď je poblíž nebeského W, ale už oficiálně v souhvězdí Žirafy, kam se mimochodem přestěhovala i slábnoucí C/2019 Y4 (ATLAS). Velmi pěkná je také jiná kometa ATLAS, a sice ta s označením C/2019 Y1, která nyní také vystoupala vysoko do Kasijopeje, kde je snadno viditelná při jasnosti asi 8 mag i triedrem.

Martinovi Maškovi děkuji za pomoc s přípravou článku a dodání obrázků. Snad nás tato kometka v květnu potěší.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Kometa , C/2020 F8 (SWAN)


44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)

Canon EOS 77D s objektivem Canon EF 70-200/2.8 L IS USM@200mm.

Další informace »