Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Snímek komety Y4 ATLAS 20. dubna 2020 z HST
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)

Pro pozorovatele noční oblohy, ani širší veřejnost asi není třeba tuto kometu představovat a řada lidí také zaznamenala během dubna nemilou zprávu, že kometa se rozpadla. Vzhledem k tomu, že signály o rozpadu komety se objevily již na začátku dubna, očekávali bychom, že se mezitím její trosky rozdrolily a kometa zmizela z oblohy. U této komety se to zatím nestalo. Jak ukazují nejdetailnější možné záběry dění v hlavě komety z Hubbleova vesmírného dalekohledu, jedním z důvodů delší životnosti komety je, že se rozpadla kromě drobotiny i na několik větších jader. 

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) byla objevena 28. prosince 2019 automatickou přehlídkou oblohy ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. Ukázalo se, že parametry její dráhy jsou velmi blízké jiné kometě C/1844 Y1, která byla tzv. Velkou kometou na přelomu 1844/1845. Pravděpodobně jde tedy o úlomek kdysi větší komety. Dnes už nás asi nepřekvapí, že se tedy dále rozpadá, ale v březnu by to bylo věštění z křišťálové koule. 

Začátkem dubna ještě svítil Měsíc poblíž superúplňku, takže to nebylo ideální období na sledování vývoje komety. Přesto se podařilo pořídit snímky, na kterých bylo už kolem 5. dubna patrné, že centrální část komy (hlavy komety) je mírně protažená a signalizovalo to možný rozpad. Jakmile byla obloha opět temná, nebylo už pochyb. Snímky řady astronomů potvrdily rozpad na nejméně několik jader. Asi nejlepším amatérským pohledem na celý proces je animace snímků, které pořizoval Alfons Diepvens, kde je zřetelně vidět rozpad i posun jader vůči sobě. Teprve snímky HST ukázaly, že v místech, kde jsme očekávali jádra dvě, byly ve skutečnosti dvojice menších, které se i nadále rozpadaly.

Na konci dubna to vypadá, že minimálně jeden malý úlomek ještě žije. Každopádně rozpad měl vliv na jasnost komety. Ta je již velmi slabá a obtížně viditelná a její další osud nejasný. Možná si po květnovém úplňku budeme muset přiznat, že skutečně z oblohy zmizela docela, možná to bude trvat ještě o něco déle, než se rozpadne definitivně. 

Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS) očima vesmírného dalekohledu HST na snímku 23. dubna 2020 Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)
Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS) očima vesmírného dalekohledu HST na snímku 23. dubna 2020
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)

Pokud jste se těšili na kometu, která měla být v květnu viditelná i pouhým okem, nebuďte zklamaní a podívejte se, co se děje jinde na obloze. I běžným triedrem je stále možné pozorovat kometu C/2019 Y1 (ATLAS), která je vysoko v souhvězdí Kefea a moc neslábne. Podobně se do maxima jasu vyšplhala i kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), nyní v Žirafě jen kousek od Y1, na kterou jsme se původně těšili jako kometu jara a vida, našlo se jich víc.

Příroda nám naservírovala doslova kometární jaro 2020. Vždyť s novými kometami se to jen hemží. Například 26. dubna byl náhle oznámen objev další komety, tentokrát už bohužel hodně slabé, která nyní nese označení C/2020 H2 (Pruyne). Třeba i ta překvapí a zjasní na viditelnost i menšími dalekohledy. Zatím je velmi slabá, viditelná spíše dalekohledy nad 30 cm, ale po úplňku už bude výše na ranní obloze, tak ji zkontrolujeme. Velké zvýšení jasu se u ní ale nečeká.

A kdybychom dohlédli na jižní hvězdnou oblohu, asi bychom se nestačili divit, protože tam je nyní nejjasnější kometa současné oblohy – opravdová kometa s ohonem a je vidět slabě i okem. Psali jsme o ní krátce po objevu a jmenuje se C/2020 F8 (SWAN). My ji budeme moci pozorovat od poloviny května velmi nízko na severní obloze a tak vzhledem k nepříznivé výšce a světlé obloze nezbývá, než doufat, že nezeslábne a naopak ještě co nejvíc zjasní a protáhne svůj chvost. A kdoví. Třeba přeci jen uvidíme v květnu jasnou kometu, i když nebude mít jméno ATLAS). 

Jedny z nejlepších snímků komet najdete na webu www.astrostudio.at, z něhož laskavě se svolením autora přebíráme i tento úchvatný snímek komety C/2020 F8 (SWAN) pořízený 29. dubna 2020 Autor: Gerald Rhemann
Jedny z nejlepších snímků komet najdete na webu www.astrostudio.at, z něhož laskavě se svolením autora přebíráme i tento úchvatný snímek komety C/2020 F8 (SWAN) pořízený 29. dubna 2020
Autor: Gerald Rhemann

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org
[2] Gerald Rhemann, Astrostudio.at



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HST, C2019y4, C/2019 Y4 (ATLAS)


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »