Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se stále zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se stále zmenšuje

Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Planeta Jupiter na snímku z HST
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.

Rudá skvrna, která existuje přinejmenším stovky let, je jedinou, jejíž rozměry jsou srovnatelné se Zemí. Co se s ní však nyní děje? Jednou z možností je, že nějaká neznámá aktivita v atmosféře planety může odčerpávat energii a oslabovat tuto bouři, čímž způsobuje její zmenšování. Snímky Velké rudé skvrny byly pomocí HST pořízeny v letech 1995, 2009 a 2014.

Charakteristický útvar v atmosféře planety Jupiter, Velká rudá skvrna – představující otáčející se anticyklonální bouři větší než Země – se zmenšila na nejmenší rozměr zaznamenaný při dosavadních měřeních. Astronomové sledují její zmenšování od 30. let minulého století.

Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Planeta Jupiter na snímku z HST
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
„Nedávná pozorování pomocí HST potvrdila, že Velká rudá skvrna (GRS) má nyní průměr zhruba 16 500 km, což je nejmenší velikost, jaká kdy byla u tohoto útvaru v atmosféře Jupitera naměřena,“ říká Amy Simon (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). Historická pozorování z 19. století uvádějí průměr GRS více než 40 800 km (větší rozměr elipsy). Sondy Voyager 1 a 2 (NASA), které kolem Jupitera prolétly v roce 1979, určily větší rozměr Velké rudé skvrny na 23 300 km.

Pro porovnání: na snímcích z HST, které byly pořízeny v roce 1995, má skvrna rozměr 20 950 km a na snímcích z roku 2009 se průměr skvrny zmenšil na 17 900 km.

Amatérská pozorování odhalila počínaje rokem 2012 nápadné zvýšení tempa zmenšování skvrny. Průměr Velké rudé skvrny GRS nyní klesá téměř o 930 kilometrů za rok. Tvar rudé skvrny se postupně mění z protáhlé elipsy na téměř kruhový. Příčina jejího smršťování zatím nebyla uspokojivě vysvětlena.

„Z našich nových pozorování je zřejmé, že velmi malé víry jsou pohlcovány velkou bouří,“ říká Amy Simon. „Předpokládáme, že za urychlování změn může být zodpovědná měnící se vnitřní dynamika a energie Velké rudé skvrny.“ Skupina astronomů pod vedením Amy Simon plánuje studium pohybu malých vírů, a také dynamiky GRS za účelem zjištění, zda malé víry mohou zvyšovat či oslabovat energii rotujícího víru.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »