Rudá skvrna na Jupiteru se stále zmenšuje
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Rudá skvrna, která existuje přinejmenším stovky let, je jedinou, jejíž rozměry jsou srovnatelné se Zemí. Co se s ní však nyní děje? Jednou z možností je, že nějaká neznámá aktivita v atmosféře planety může odčerpávat energii a oslabovat tuto bouři, čímž způsobuje její zmenšování. Snímky Velké rudé skvrny byly pomocí HST pořízeny v letech 1995, 2009 a 2014.
Charakteristický útvar v atmosféře planety Jupiter, Velká rudá skvrna – představující otáčející se anticyklonální bouři větší než Země – se zmenšila na nejmenší rozměr zaznamenaný při dosavadních měřeních. Astronomové sledují její zmenšování od 30. let minulého století.
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Pro porovnání: na snímcích z HST, které byly pořízeny v roce 1995, má skvrna rozměr 20 950 km a na snímcích z roku 2009 se průměr skvrny zmenšil na 17 900 km.
Amatérská pozorování odhalila počínaje rokem 2012 nápadné zvýšení tempa zmenšování skvrny. Průměr Velké rudé skvrny GRS nyní klesá téměř o 930 kilometrů za rok. Tvar rudé skvrny se postupně mění z protáhlé elipsy na téměř kruhový. Příčina jejího smršťování zatím nebyla uspokojivě vysvětlena.
„Z našich nových pozorování je zřejmé, že velmi malé víry jsou pohlcovány velkou bouří,“ říká Amy Simon. „Předpokládáme, že za urychlování změn může být zodpovědná měnící se vnitřní dynamika a energie Velké rudé skvrny.“ Skupina astronomů pod vedením Amy Simon plánuje studium pohybu malých vírů, a také dynamiky GRS za účelem zjištění, zda malé víry mohou zvyšovat či oslabovat energii rotujícího víru.
Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
