Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.

Porozumění zákonitostem tvorby oblačnosti na vzdálených planetách jako je Jupiter nebo Saturn je téměř nemožné, neboť zde dochází k rychlým změnám. Použitím důmyslného software vědci z University of California (Berkeley) byli schopni deformace oblačnosti vysvětlit (a mnohem snadněji určit vliv planetární rotace) a vypočítali tak nejpřesnější mapu rozložení rychlostí větru na "povrchu" planety Jupiter.

Použili k tomu data, zaznamenaná sondami Galileo a Cassini. Pro oblast středních planetárních šířek byla rychlost určena s přesností 3 m/s. Pro vyšší planetární šířky se přesnost určení rychlosti větru pohybuje kolem 3 až 6 m/s. Mapa byla vytvořena na základě zpracování několika desítek miliónů měření rychlostí.

Jak prohlásil Xylar Asay-Davis z univerzity v Berkeley, tato mapa představuje nejvyšší přesnost a nejvyšší rozlišení rychlosti proudění při zmapování povrchu celé planety. V tomto přiblížení takové útvary jako je Velká rudá skvrna či Červená skvrna mladší (Red Spot Jr.) mohly být monitorovány mnohem pečlivěji než dříve. Na základě zpracování velmi přesných měření vyplývá s definitivní platností, že Velká rudá skvrna v uplynulých letech zmenšovala svůj rozměr.

Podrobnější informace budou předneseny na 61. výroční konferenci Americké fyzikální společnosti (American Physical Society) 23. až 25. listopadu 2008, která se koná v San Antoniu (Texas).

Zdroj: www.physorg.co
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »