Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.

Porozumění zákonitostem tvorby oblačnosti na vzdálených planetách jako je Jupiter nebo Saturn je téměř nemožné, neboť zde dochází k rychlým změnám. Použitím důmyslného software vědci z University of California (Berkeley) byli schopni deformace oblačnosti vysvětlit (a mnohem snadněji určit vliv planetární rotace) a vypočítali tak nejpřesnější mapu rozložení rychlostí větru na "povrchu" planety Jupiter.

Použili k tomu data, zaznamenaná sondami Galileo a Cassini. Pro oblast středních planetárních šířek byla rychlost určena s přesností 3 m/s. Pro vyšší planetární šířky se přesnost určení rychlosti větru pohybuje kolem 3 až 6 m/s. Mapa byla vytvořena na základě zpracování několika desítek miliónů měření rychlostí.

Jak prohlásil Xylar Asay-Davis z univerzity v Berkeley, tato mapa představuje nejvyšší přesnost a nejvyšší rozlišení rychlosti proudění při zmapování povrchu celé planety. V tomto přiblížení takové útvary jako je Velká rudá skvrna či Červená skvrna mladší (Red Spot Jr.) mohly být monitorovány mnohem pečlivěji než dříve. Na základě zpracování velmi přesných měření vyplývá s definitivní platností, že Velká rudá skvrna v uplynulých letech zmenšovala svůj rozměr.

Podrobnější informace budou předneseny na 61. výroční konferenci Americké fyzikální společnosti (American Physical Society) 23. až 25. listopadu 2008, která se koná v San Antoniu (Texas).

Zdroj: www.physorg.co
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 123P/West-Hartley

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Jasno, Měsíc mezi první čtvrtí a úplňkem.

Další informace »