Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Hyperion

Saturnův měsíc Hyperion

Hyperion_1.jpg
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Saturnův měsíc Hyperion je proslulý nepravidelným tvarem, svými rozměry připomíná velkou bramboru (360 x 250 km). V roce 1848 ho objevili W. a G. Bondovi a William Lassell.
Hyperion kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 1,5 miliónů km. Jeho rotace, díky působení vnějších vlivů, zejména gravitace Saturna a Titanu, je velmi chaotická. Vysoce eliptická dráha kolem Saturna, velmi nepravidelný tvar a orbitální rezonance s Titanem (4:3) způsobují, že rotace Hyperionu se spíše podobá kotrmelcům.
První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005), ze vzdálenosti asi 500 km od povrchu Hyperionu a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

Žlutohnědý Hyperion s růžovým odstínem

Hyperion_Rosy_Tan.jpg
Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.
Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.
Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Erodovaný Hyperion

Hyperion_Eroded.jpg
Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce, posetého impakty.
Pro vytvoření tohoto obrázku v nepravých barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná "barevná mapa" byla pak přiložena na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu měsíce.
Kombinace "barevné mapy" a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.
Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »