Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Hyperion

Saturnův měsíc Hyperion

Hyperion_1.jpg
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Saturnův měsíc Hyperion je proslulý nepravidelným tvarem, svými rozměry připomíná velkou bramboru (360 x 250 km). V roce 1848 ho objevili W. a G. Bondovi a William Lassell.
Hyperion kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 1,5 miliónů km. Jeho rotace, díky působení vnějších vlivů, zejména gravitace Saturna a Titanu, je velmi chaotická. Vysoce eliptická dráha kolem Saturna, velmi nepravidelný tvar a orbitální rezonance s Titanem (4:3) způsobují, že rotace Hyperionu se spíše podobá kotrmelcům.
První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005), ze vzdálenosti asi 500 km od povrchu Hyperionu a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

Žlutohnědý Hyperion s růžovým odstínem

Hyperion_Rosy_Tan.jpg
Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.
Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.
Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Erodovaný Hyperion

Hyperion_Eroded.jpg
Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce, posetého impakty.
Pro vytvoření tohoto obrázku v nepravých barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná "barevná mapa" byla pak přiložena na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu měsíce.
Kombinace "barevné mapy" a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.
Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,32 dne

Další informace »