Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Hyperion

Saturnův měsíc Hyperion

Hyperion_1.jpg
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Saturnův měsíc Hyperion je proslulý nepravidelným tvarem, svými rozměry připomíná velkou bramboru (360 x 250 km). V roce 1848 ho objevili W. a G. Bondovi a William Lassell.
Hyperion kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 1,5 miliónů km. Jeho rotace, díky působení vnějších vlivů, zejména gravitace Saturna a Titanu, je velmi chaotická. Vysoce eliptická dráha kolem Saturna, velmi nepravidelný tvar a orbitální rezonance s Titanem (4:3) způsobují, že rotace Hyperionu se spíše podobá kotrmelcům.
První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005), ze vzdálenosti asi 500 km od povrchu Hyperionu a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

Žlutohnědý Hyperion s růžovým odstínem

Hyperion_Rosy_Tan.jpg
Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.
Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.
Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Erodovaný Hyperion

Hyperion_Eroded.jpg
Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce, posetého impakty.
Pro vytvoření tohoto obrázku v nepravých barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná "barevná mapa" byla pak přiložena na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu měsíce.
Kombinace "barevné mapy" a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.
Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »