Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Hyperion

Saturnův měsíc Hyperion

Hyperion_1.jpg
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Saturnův měsíc Hyperion je proslulý nepravidelným tvarem, svými rozměry připomíná velkou bramboru (360 x 250 km). V roce 1848 ho objevili W. a G. Bondovi a William Lassell.
Hyperion kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 1,5 miliónů km. Jeho rotace, díky působení vnějších vlivů, zejména gravitace Saturna a Titanu, je velmi chaotická. Vysoce eliptická dráha kolem Saturna, velmi nepravidelný tvar a orbitální rezonance s Titanem (4:3) způsobují, že rotace Hyperionu se spíše podobá kotrmelcům.
První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005), ze vzdálenosti asi 500 km od povrchu Hyperionu a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

Žlutohnědý Hyperion s růžovým odstínem

Hyperion_Rosy_Tan.jpg
Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.
Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.
Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Erodovaný Hyperion

Hyperion_Eroded.jpg
Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce, posetého impakty.
Pro vytvoření tohoto obrázku v nepravých barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná "barevná mapa" byla pak přiložena na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu měsíce.
Kombinace "barevné mapy" a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.
Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »