Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnův měsíc Hyperion

Saturnův měsíc Hyperion

Hyperion_1.jpg
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Saturnův měsíc Hyperion je proslulý nepravidelným tvarem, svými rozměry připomíná velkou bramboru (360 x 250 km). V roce 1848 ho objevili W. a G. Bondovi a William Lassell.
Hyperion kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 1,5 miliónů km. Jeho rotace, díky působení vnějších vlivů, zejména gravitace Saturna a Titanu, je velmi chaotická. Vysoce eliptická dráha kolem Saturna, velmi nepravidelný tvar a orbitální rezonance s Titanem (4:3) způsobují, že rotace Hyperionu se spíše podobá kotrmelcům.
První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005), ze vzdálenosti asi 500 km od povrchu Hyperionu a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

Žlutohnědý Hyperion s růžovým odstínem

Hyperion_Rosy_Tan.jpg
Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.
Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.
Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Erodovaný Hyperion

Hyperion_Eroded.jpg
Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce, posetého impakty.
Pro vytvoření tohoto obrázku v nepravých barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná "barevná mapa" byla pak přiložena na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu měsíce.
Kombinace "barevné mapy" a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.
Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »