Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Sbírka snímků plynných obrů z JWST je kompletní

Saturn v infračerveném oboru spektra na snímku pomocí NIRCam vesmírného dalekohledu JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.

Potenciál dalekohledu Jamese Webba není jen v tom, jak detailně umí planety zobrazit, ale právě tento detail je to první, co zaujme širokou veřejnost a dokáže zaujmout i běžné daňové poplatníky, z jejichž příspěvků jsou podobné projekty financovány. A tak je dobře, že se astronomové zaměřují i na tyto fotogenické plynné obry. A konečně jsme se dočkali i snímku Saturnu, který vždy upoutá svými neuvěřitelnými prstenci.

Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Saturn na snímku JWST kamerou NIRCam v blízkém infračerveném oboru spektra.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Na snímku vidíme všechny nejvýraznější části prstence, označené písmeny A, B a C. Dva nejvýraznější odděluje mezera pojmenovaná podle italsko-francouzského pozorovatele Giovanni Domenica Cassiniho. Nejblíže planetě je ještě slabý prstenec D a z vnějšku přiléhá k prstenci A tenký, pastýřskými měsíčky formovaný prstenec F. Jen málokdy asi uvidíme snímek dalekohledem od Země, na němž by tento tenký prstýnek byl patrný. 

Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Jupiter s polárními zářemi a slabým prstencem
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta samotná je na snímcích ve viditelném oboru typická svými pruhy v atmosféře, především odlišným světlým pásem kolem rovníku. Naopak ve velkých výškách atmosféry se zřejmě šíří velkoškálové vlny, které se na snímku projevují jako velké temné skvrny v severnějších šířkách planety. V tepelném oboru pohlcuje většinu záření metan v atmosféře a planeta se jeví velmi tmavá. Jistě by dobře vynikly oblačné systémy plné bouří, jaké známe z Jupiteru, ale Saturn jich obecně ukazuje méně a v době snímání tam asi zrovna žádná výrazná bouře nebyla. 

Snímek Saturnu byl pořízen v rámci programu s názvem Webb Guaranteed Time Observation program 1247, během něhož je úkolem dalekohledu pořizovat dlouhé expozice Saturnu s cílem najít případné nové měsíce planety. Prezentovaný snímek tedy není tou nejhlubší expozicí, kterou mají vědci k dispozici, ale o to je krásnější pro běžného diváka.

V minulosti se dalekohled zaměřil také na ostatní plynné obry a tak můžeme s potěšením konstatovat, že sbírka snímků těchto planet obklopených prstenci a spoustou měsíců je kompletní.

Jupiter a prstenec infračerveně z Webba
Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Uran s prstenci z JWST Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Uran s prstenci z JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Planeta Neptun na snímku z Webbova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Flickr NASA Goddard
[2] NASA blogs



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Neptun, Uran, Jupiter, Plynní obři, Plynné planety, Jwst, Saturn


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »