Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slabá polární záře 16. července

Slabá polární záře 16. července

Fotografie polární záře 16.7.2012 ve 2:03 SELČ. Autor: Peter Scott, Anglie
Fotografie polární záře 16.7.2012 ve 2:03 SELČ.
Autor: Peter Scott, Anglie
Poté, co 14. července večer dorazil oblak nabitých částic z erupce X1,4, očekávala se větší geomagnetická bouře. Ta však zase tak silná nebyla a z našeho území nemohly být polární záře pozorovatelné. Zcela jiná situace ale nastala další noc, když už to asi málokdo očekával.

Aktualizováno 18. července 2012.

Fotografie polární záře 16.7.2012 v 1:56 SELČ. Autor: Vít Huspenina versus foto z webkamery v Německu v 1:53 SELČ
Fotografie polární záře 16.7.2012 v 1:56 SELČ.
Autor: Vít Huspenina versus foto z webkamery v Německu v 1:53 SELČ
Noc z 15. na 16. července se už přehoupla do své druhé poloviny. Ale teprve kolem druhé hodiny ranní náhle magnetometry ukázaly velkou výchylku, která již stačí na pozorování slabé polární záře i z našeho území. Tato slabá polární záře se u nás projevila mírným začervenáním obzoru, což v kombinaci s ne úplně temnou oblohou dalo dohromady spíše nachové barvy. V okamžiku maximální výchylky magnetometru se navíc objevil jeden výrazný světelný sloup. Právě v tu chvíli fotografoval polární záři i náš čtenář Vít Huspenina. Díky jeho pohotovosti a hlavně připravenosti si tento ojedinělý zjev můžeme prohlédnout i my na fotografii. Shodou okolností se ve stejný čas zaměřil na polární záři i Peter Scott v anglickém Maldonu (hrabství Essex u Londýna). Díky tomu můžeme porovnat vzhled oné polární záře z oblasti trochu blíže magnetickému pólu a z České republiky

Animace pro porovnání, kde je vidět sloup polární záře ve 2:03 SELČ. Autor: Vít Huspenina, ČR
Animace pro porovnání, kde je vidět sloup polární záře ve 2:03 SELČ.
Autor: Vít Huspenina, ČR
Nebyla to taková paráda, jako například koncem září loňského roku, ale už samotný fakt, že záře nastala a pozorný amatérský astronom ji zachytil svědčí o tom, že nikdy není radno situaci předem vzdávat, jakkoli se dal očekávat spíše další pokles aktivity po nárazu CME, který nastal o více než 24 hodin dříve.

V animaci vlevo je patrné, že po nejjasnější fázi bylo možné zaznamenat velmi slabé pruhy směrem víc a víc doprava od toho prvního, který naopak zmizel.

Komentář autora fotek:
Zdravím, dneska v noci jsem vyfotil malý náznak polární záře. Očima to vidět nebylo, jen při minutové expozici. Ani jsem si nemyslel že to záře je, ale na jiných fotkách se to neopakuje a zrovna v tu dobu byla vidět podobná i na kameře z Kuehlungsbornu. Ale tak, pořád čekám na něco takového jako bylo roku 2003 :o)
Na snímku je u mého foťáku běžná modrá vinětace v levém horním rohu a není odfiltrován šum.

Za snímky ještě jednou děkujeme.

Snímky od různých autorů najdete obvykle v galerii Spaceweather.com. Pěkné snímky od našich šťastnějších amerických kolegů nám odkázal jeden z našich čtenářů z fotoblogu NBCnew.com nebo z Google+ od různých autorů: 1, 2, 3, 4.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční aktivita, Polární záře


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »