Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Složitější molekuly na povrchu Pluta

Složitější molekuly na povrchu Pluta

Hubblův kosmický dalekohled HST
Hubblův kosmický dalekohled HST
Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.

Takovéto chemické sloučeniny mohou být vytvářeny v důsledku interakce slunečního světla nebo kosmického záření s povrchem Pluta, o němž se předpokládá, že je za teploty kolem -230 °C pokryt vodním ledem, zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem.

Vedoucím výzkumného projektu byl Alan Stern (SwRI), dále se na výzkumu podíleli John Spencer a Adam Shinn (rovněž SwRI). V týmu byli i Nathaniel Cunningham, pracovník Nebraska Wesleyan University a student Mitch Hain.

Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
"Jedná se o mimořádný objev. Rozmanitost uhlovodíků na povrchu Pluta může společně s dalšími molekulami způsobovat načervenalé zbarvení této trpasličí planety," říká Alan Stern.

Vědecký tým rovněž objevil důkazy změn ultrafialového spektra Pluta v porovnání s měřeními, která byla uskutečněna prostřednictvím HST v 90. letech minulého století. Tyto změny se však mohou vztahovat k odlišnému povrchu, který pozorujeme nyní, než který vědci pozorovali v 90. letech. Může se rovněž jednat o jiné efekty, jako jsou například změny povrchu v důsledku zvýšení tlaku atmosféry Pluta během uvedeného časového období.

Přítomnost metanu na povrchu Pluta byla již dříve potvrzena díky pozorování pomocí dalekohledu VLT na observatoři ESO Paranal. Astronomové tehdy získali cenné poznatky o chemickém složení a procesech v atmosféře této trpasličí planety. Nalezli zde nečekaně velké množství metanu, a také odhalili, že atmosféra Pluta je o přibližně 40° teplejší než jeho povrch. Přesto teplota atmosféry dosahuje mrazivých -180 °C. Může to být způsobeno přítomností povrchových oblastí s čistým metanem či na metan bohaté vrstvy, pokrývající celý povrch.

"Objev uskutečněný pomocí HST tak vede k závěru, že americká kosmická sonda New Horizons může poskytnout mnohem více významných objevů o trpasličí planetě Pluto, o složení a vývoji jejího povrchu. Kolem Pluta prolétne v roce 2015," dodává Alan Stern.

Související článek: Odhalení nižších vrstev atmosféry Pluta.

Zdroj: www.swri.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »