Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Složitější molekuly na povrchu Pluta

Složitější molekuly na povrchu Pluta

Hubblův kosmický dalekohled HST
Hubblův kosmický dalekohled HST
Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.

Takovéto chemické sloučeniny mohou být vytvářeny v důsledku interakce slunečního světla nebo kosmického záření s povrchem Pluta, o němž se předpokládá, že je za teploty kolem -230 °C pokryt vodním ledem, zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem.

Vedoucím výzkumného projektu byl Alan Stern (SwRI), dále se na výzkumu podíleli John Spencer a Adam Shinn (rovněž SwRI). V týmu byli i Nathaniel Cunningham, pracovník Nebraska Wesleyan University a student Mitch Hain.

Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
"Jedná se o mimořádný objev. Rozmanitost uhlovodíků na povrchu Pluta může společně s dalšími molekulami způsobovat načervenalé zbarvení této trpasličí planety," říká Alan Stern.

Vědecký tým rovněž objevil důkazy změn ultrafialového spektra Pluta v porovnání s měřeními, která byla uskutečněna prostřednictvím HST v 90. letech minulého století. Tyto změny se však mohou vztahovat k odlišnému povrchu, který pozorujeme nyní, než který vědci pozorovali v 90. letech. Může se rovněž jednat o jiné efekty, jako jsou například změny povrchu v důsledku zvýšení tlaku atmosféry Pluta během uvedeného časového období.

Přítomnost metanu na povrchu Pluta byla již dříve potvrzena díky pozorování pomocí dalekohledu VLT na observatoři ESO Paranal. Astronomové tehdy získali cenné poznatky o chemickém složení a procesech v atmosféře této trpasličí planety. Nalezli zde nečekaně velké množství metanu, a také odhalili, že atmosféra Pluta je o přibližně 40° teplejší než jeho povrch. Přesto teplota atmosféry dosahuje mrazivých -180 °C. Může to být způsobeno přítomností povrchových oblastí s čistým metanem či na metan bohaté vrstvy, pokrývající celý povrch.

"Objev uskutečněný pomocí HST tak vede k závěru, že americká kosmická sonda New Horizons může poskytnout mnohem více významných objevů o trpasličí planetě Pluto, o složení a vývoji jejího povrchu. Kolem Pluta prolétne v roce 2015," dodává Alan Stern.

Související článek: Odhalení nižších vrstev atmosféry Pluta.

Zdroj: www.swri.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Slabá polární záře nad Pálavou při G2 .

Další informace »