Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Složitější molekuly na povrchu Pluta

Složitější molekuly na povrchu Pluta

Hubblův kosmický dalekohled HST
Hubblův kosmický dalekohled HST
Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.

Takovéto chemické sloučeniny mohou být vytvářeny v důsledku interakce slunečního světla nebo kosmického záření s povrchem Pluta, o němž se předpokládá, že je za teploty kolem -230 °C pokryt vodním ledem, zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem.

Vedoucím výzkumného projektu byl Alan Stern (SwRI), dále se na výzkumu podíleli John Spencer a Adam Shinn (rovněž SwRI). V týmu byli i Nathaniel Cunningham, pracovník Nebraska Wesleyan University a student Mitch Hain.

Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
Průlet sondy New Horizons kolem Pluta - představa malíře
"Jedná se o mimořádný objev. Rozmanitost uhlovodíků na povrchu Pluta může společně s dalšími molekulami způsobovat načervenalé zbarvení této trpasličí planety," říká Alan Stern.

Vědecký tým rovněž objevil důkazy změn ultrafialového spektra Pluta v porovnání s měřeními, která byla uskutečněna prostřednictvím HST v 90. letech minulého století. Tyto změny se však mohou vztahovat k odlišnému povrchu, který pozorujeme nyní, než který vědci pozorovali v 90. letech. Může se rovněž jednat o jiné efekty, jako jsou například změny povrchu v důsledku zvýšení tlaku atmosféry Pluta během uvedeného časového období.

Přítomnost metanu na povrchu Pluta byla již dříve potvrzena díky pozorování pomocí dalekohledu VLT na observatoři ESO Paranal. Astronomové tehdy získali cenné poznatky o chemickém složení a procesech v atmosféře této trpasličí planety. Nalezli zde nečekaně velké množství metanu, a také odhalili, že atmosféra Pluta je o přibližně 40° teplejší než jeho povrch. Přesto teplota atmosféry dosahuje mrazivých -180 °C. Může to být způsobeno přítomností povrchových oblastí s čistým metanem či na metan bohaté vrstvy, pokrývající celý povrch.

"Objev uskutečněný pomocí HST tak vede k závěru, že americká kosmická sonda New Horizons může poskytnout mnohem více významných objevů o trpasličí planetě Pluto, o složení a vývoji jejího povrchu. Kolem Pluta prolétne v roce 2015," dodává Alan Stern.

Související článek: Odhalení nižších vrstev atmosféry Pluta.

Zdroj: www.swri.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »