Není to tak dávno, co jsme zaznamenali obrovskou erupci na Slunci. Tento týden však byla 4.11.2003 překonána erupcí o síle X28. Na štěstí však hlavní proud z erupce směřuje mimo naši Zemi. Další podrobnosti: HFP - aktivita Slunce Space Weather
V úterý přišla vůbec nejmohutnější erupce, jaká kdy byla zaznamenána. Podle BBC byla tak silná, že přetížila detektory satelitů, sledujících povrch Slunce. Doprovázel ji obrovský mrak s miliardami tun extrémně horkého plynu, jehoš naštěstí jen okraj směřuje k Zemi. Nynější vlna sluneční aktivity, která trvá už deset dní, je nejintenzivnější, jaká kdy byla pozorována. Například dvě těsně za sebou jdoucí velké erupce z minulého týdne, které následně způsobily geomagnetické bouře, měly hodnotu X7 a X10 a v neděli následovaly další dvě sluneční erupce o intenzitě X8 a X3. V pondělí pak přišla na řadu erupce s hodnotou X3 následovaná několika menšími. Výboj z 28. října se však zcela vymkl dosavadním měřítkům a mohl dosáhnout síly "dost přes X20". Tím by se stal nejenergičtější sluneční erupcí, jaká kdy byla zaznamenána. Rekord dosud držely erupce z 2. dubna 2001 a z 16. srpna 1989, které dosahovaly úrovně X20. "Myslím, že minulý týden vejde do učebnic dějin jako jedno z nejdramatičtějších období sluneční aktivity, jaké jsme zaznamenali v moderních dějinách," prohlásil Paal Brekke, který spolu řídí projekt pozorování slunečním vesmírným satelitem SOHO. "S magnetickým obalem Země by se měl střetnout ve čtvrtek pozdě odpoledne nebo večer," řekl iDNES Josef Bochníček z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podle něj ale střet nebude tak dramatický jako 28. října. "Zvýšená geomagnetická aktivita bude trvat maximálně půl dne," dodal.
Petr Bartoš (*1971, Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Zabývá se především historií astronomie, spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek
„Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča
„Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je
Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se téměř v zenitu v souhvězdí Persea. Atmosférické podmínky byly podprůměrné.
