Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava prochází oblakem po explozi supernovy

Sluneční soustava putuje přes Místní mezihvězdný oblak
Autor: NASA/Adler/University of Chicago/Wesleyan

Mezinárodní tým astronomů objevil mezihvězdné železo Fe-60, což je radioaktivní izotop s poločasem rozpadu 2,6 miliónu roků, který je převážně vytvářen ve velmi hmotných hvězdách a vyvrhován do okolí při erupcích supernov. Izotopy byly nalezeny v hlubokomořských sedimentech, které byly datovány do období před 33 000 roky.

Radioaktivní prvky syntetizované ve velmi hmotných hvězdách jsou vyvrhovány do kosmického prostoru prostřednictvím hvězdného větru a při explozích supernov. Naše Sluneční soustava se pohybuje skrz mezihvězdné prostředí (medium) a sbírá tyto extrasolární produkty.

Jedním takovým produktem je izotop železa Fe-60. Protože není přirozeně produkován na Zemi, přítomnost tohoto radioaktivního izotopu je citlivým indikátorem explozí supernov za posledních několik miliónů roků.

Železo Fe-60 bylo terčem pozornosti několika studií v uplynulých letech. Jeho poločas rozpadu je 2,6 miliónu roků, což znamená, že se zcela rozpadne za 15 miliónů roků – takže jakékoliv vzorky nalezené na Zemi musely být uloženy odjinud, protože není  možné, aby železo Fe-60 přežilo z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami roků.

Avšak depozity zde nalezeny byly. Anton Walner z Australian National University se svými spolupracovníky již dříve objevil stopy železa Fe-60 z doby přibližně před 2,6 miliónu roků, a možná ještě z doby před 6 milióny roků, z čehož vyplývá, že naše planeta cestovala skrz oblaka radioaktivního spadu z blízké supernovy. Tyto vzácné izotopy byly objeveny rovněž ve vzorcích lunární horniny, které na Zemi dopravily posádky misí Apollo 12, 15 a 16, a také ve vzorcích sněhu z Antarktidy, kde spadl v uplynulých 20 letech.

V průběhu posledních několika tisíc roků se Sluneční soustava pohybovala skrz hustý oblak prachu a plynů, známý jako Místní mezihvězdný oblak (Local Interstellar Cloud), jehož původ je nejasný,“ říkají astronomové. „Jestliže se tento oblak zrodil v průběhu posledních několika miliónů roků při explozi supernovy, mohl by obsahovat železo Fe-60. A tak jsme se rozhodli pátrat v sedimentech z poslední doby za účelem jeho nalezení.“

Výzkumníci pátrali pomocí rozličných hlubokomořských sedimentů ze dvou rozdílných lokalit, které byly datovány do doby před 33 000 roky, a to pomocí mimořádně citlivého hmotového spektrometru. Objevili jasné stopy železa Fe-60; jeho rozložení odpovídá nedávné cestě Země právě přes Místní mezihvězdný oblak.

Nedostatek časových korelací Sluneční soustavy v aktuálním Místním mezihvězdném oblaku se zdá přinášet více otázek než odpovědí,“ říkají autoři článku. „Předně, pokud se oblak nezformoval v důsledku exploze supernovy, odkud tedy pochází? A zadruhé, proč je železo Fe-60 tak rovnoměrně rozptýleno v celém prostoru?

Existují nedávné doklady, z kterých vyplývá, že železo Fe-60 bylo zachyceno v prachových částicích, které by se mohly nacházet v okolním mezihvězdném prostředí,“ říká profesor Anton Wallner. „Tak železo Fe-60 může pocházet dokonce ze starších explozí supernov, a to, co jsme změřili, je určitý druh ozvěny. Potřebujeme další data k rozlišení těchto detailů.“

Článek o tomto objevu byl publikován online v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotop železa Fe-60, Místní mezihvězdný oblak, Exploze supernovy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »