Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.

Italští astronomové objevili exoplanetu, která se dříve nacházela ve stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce, tj. přibližně ve vzdálenosti 150 miliónů km. Nyní se tato vzdálenost téměř zdvojnásobila. Těžko předpovídat, co se stane s naší Zemí, až Slunce spotřebuje veškeré zásoby vodíku ve svém nitru – buď bude rovněž Sluncem pohlcena nebo se od něj dostatečně vzdálí.

Jak informoval Roberto Silvotti, astronom z italského Istituto Nazionale de Astrofisica v Neapoli, hvězda V391 Pegasi (v souhvězdí Pegasa) se nachází ve vzdálenosti 4 500 světelných let od Země, přičemž hmotnost této stárnoucí hvězdy dosahuje asi 50 % hmotnosti Slunce. Kolem ní obíhá obří planeta, 3krát hmotnější než Jupiter. Jeden oběh vykoná za 3,2 roku. Tato hvězda již prošla fází červeného obra a stala se z ní trpasličí hvězda. Nemá tedy příliš velké rozměry, je složena z některých prvků těžších než helium a vyzařuje méně energie, než je obvyklé u obyčejných hvězd stejné teploty.

Roberto Silvotti předpokládá, že tento objev povzbudí astronomy k pátrání po analogických soustavách, aby bylo možné získat další doplňující informace o takovýchto případech a vytvořit modely vzájemného působení hvězd a planet v podobných podmínkách. To v první řadě umožní mnohem přesněji předpovědět, co se stane se Zemí za 5 miliard let. Italský astronom přesto přiznává, že na Zemi existují mnohem aktuálnější problémy, které je třeba vyřešit.

Astronomové rovněž zjistili, že bývalý rudý obr pulsuje – svoji jasnost mění v periodě 6 minut. Italští astronomové tuto hvězdu pozorují již 7 let. V průběhu posledních 3 let objevili určité variace v periodě pulsací, které jsou podle nich způsobeny gravitací přítomné planety. Není to první případ, kdy na periodu pulsací hvězdy mají vliv planety, nacházející se v její blízkosti. V roce 1992 byly takto objeveny planety, obíhající kolem pulsaru PSR 1257+12.

Vědci připouštějí, že pokud Země „přežije“ tuto přeměnu Slunce, nebude to mít vůbec jednoduché. Když se Slunce změní v červeného obra, zbaví se velkého množství hmoty, díky čemuž Země bude mít snahu vydat se na mnohem vzdálenější a bezpečnější oběžnou dráhu. Jinou variantou je, že se Země stane v této fázi vývoje Slunce součástí jeho rozpínající se žhavé atmosféry. V současné době je velmi těžké říci, zdali Země bude Sluncem pohlcena či zda se vzdálí na bezpečnou vzdálenost. Situace je bohužel taková, že ani hvězdy (tedy ani naše Slunce) nejsou věčné.

Související článek: Planeta u rudého obra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »