Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.

Italští astronomové objevili exoplanetu, která se dříve nacházela ve stejné vzdálenosti od mateřské hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce, tj. přibližně ve vzdálenosti 150 miliónů km. Nyní se tato vzdálenost téměř zdvojnásobila. Těžko předpovídat, co se stane s naší Zemí, až Slunce spotřebuje veškeré zásoby vodíku ve svém nitru – buď bude rovněž Sluncem pohlcena nebo se od něj dostatečně vzdálí.

Jak informoval Roberto Silvotti, astronom z italského Istituto Nazionale de Astrofisica v Neapoli, hvězda V391 Pegasi (v souhvězdí Pegasa) se nachází ve vzdálenosti 4 500 světelných let od Země, přičemž hmotnost této stárnoucí hvězdy dosahuje asi 50 % hmotnosti Slunce. Kolem ní obíhá obří planeta, 3krát hmotnější než Jupiter. Jeden oběh vykoná za 3,2 roku. Tato hvězda již prošla fází červeného obra a stala se z ní trpasličí hvězda. Nemá tedy příliš velké rozměry, je složena z některých prvků těžších než helium a vyzařuje méně energie, než je obvyklé u obyčejných hvězd stejné teploty.

Roberto Silvotti předpokládá, že tento objev povzbudí astronomy k pátrání po analogických soustavách, aby bylo možné získat další doplňující informace o takovýchto případech a vytvořit modely vzájemného působení hvězd a planet v podobných podmínkách. To v první řadě umožní mnohem přesněji předpovědět, co se stane se Zemí za 5 miliard let. Italský astronom přesto přiznává, že na Zemi existují mnohem aktuálnější problémy, které je třeba vyřešit.

Astronomové rovněž zjistili, že bývalý rudý obr pulsuje – svoji jasnost mění v periodě 6 minut. Italští astronomové tuto hvězdu pozorují již 7 let. V průběhu posledních 3 let objevili určité variace v periodě pulsací, které jsou podle nich způsobeny gravitací přítomné planety. Není to první případ, kdy na periodu pulsací hvězdy mají vliv planety, nacházející se v její blízkosti. V roce 1992 byly takto objeveny planety, obíhající kolem pulsaru PSR 1257+12.

Vědci připouštějí, že pokud Země „přežije“ tuto přeměnu Slunce, nebude to mít vůbec jednoduché. Když se Slunce změní v červeného obra, zbaví se velkého množství hmoty, díky čemuž Země bude mít snahu vydat se na mnohem vzdálenější a bezpečnější oběžnou dráhu. Jinou variantou je, že se Země stane v této fázi vývoje Slunce součástí jeho rozpínající se žhavé atmosféry. V současné době je velmi těžké říci, zdali Země bude Sluncem pohlcena či zda se vzdálí na bezpečnou vzdálenost. Situace je bohužel taková, že ani hvězdy (tedy ani naše Slunce) nejsou věčné.

Související článek: Planeta u rudého obra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »