Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  SOHO a 1000 komet v blízkosti Slunce

SOHO a 1000 komet v blízkosti Slunce

SOHO_1000.jpg
Toni Scarmato, vysokoškolský učitel z Itálie, objevil na fotografiích pořízených kosmickou sluneční observatoří SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) již 999. a 1000. kometu, když si prohlížel poslední fotografie ze dne 5. 8. 2005. "Tuto kometu chci věnovat své ženě Rosy a svému synovi Kevinovi jako kompenzaci za čas, strávený objevováním komet na snímcích z observatoře SOHO," prohlásil Scarmato.

Sluneční observatoř SOHO byla vyrobena ve spolupráci NASA a ESA. Po startu 2. 12. 1995 byla navedena do blízkosti Lagrangeova libračního bodu L1 ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, odkud nerušeně pozoruje Slunce a jeho nejbližší okolí. Na pořízených snímcích je možné poměrně často spatřit malé komety, které se dostanou do těsné blízkosti slunečního "povrchu". Ve většině případů ukončí svoji existenci ve žhavé náruči Slunce.

Před vypuštěním observatoře SOHO bylo známo pouze 26 komet, spadlých na Slunce. Jedná se o komety tzv. Kreutzovy skupiny, jejichž dráhy se nebezpečně přibližují ke Slunci. O objev této skupiny komet se zasloužil před více než 100 roky německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz (1854-1907). V roce 1979 bylo známo 10 komet Kreutzovy skupiny, které byly objeveny pozemními dalekohledy. O objev dalších členů této kometární skupiny se zasloužily některé družice. Komety pod označením Solwind 1 až 6 byly objeveny družicovým koronografem na americké vojenské družici SOLWIND (P78-1) v letech 1979 až 1984. Dalších 10 komet se podařilo objevit pomocí koronografu a polarimetru na palubě družice Solar Maximum Mission (SMM) v letech 1987 až 1989. V dalším objevování komet v těsné blízkosti Slunce úspěšně pokračuje družice SOHO.

O objev více než 75 % "sebevražedných" komet se zasloužili amatérští astronomové z celého světa, kteří si důkladně prohlížejí fotografie, pořízené dalekohledy uvedené družice. Do tohoto programu se může zapojit každý zájemce a může se tak stát objevitelem komety, aniž by ji spatřil na vlastní oči pomocí dalekohledu. Podrobnější informace nalezne zájemce na adrese ares.nrl.navy.

Kometa s pořadovým číslem 900 byla objevena 15. 1. 2005. Krátce na to byla na internetové adrese soho.nascom.nasa vyhlášena tipovací soutěž. Kdo uhodne, kdy bude objevena jubilejní kometa SOHO s pořadovým číslem 1000, bude odměněn věcnou cenou. Jako nápověda byla na uvedené adrese publikována data, kdy byly objeveny dosavadní jednotlivé "stovky" komet v blízkosti Slunce. Platný tip měl být odeslán ještě před objevem komety s pořadovým číslem 960 na fotografiích pořízených družicí SOHO.

Vítězem soutěže se stal Andrew Dolgopolov (Dublin, Irsko), který odhadl průchod tisící komety SOHO v blízkosti Slunce s chybou pouhých 22 minut.

Přibližně 85 % komet, objevených na fotografiích observatoře SOHO, patří do Kreutzovy skupiny těles. Patří do ní i poslední objevené komety s pořadovými čísly 999 a 1000. Komety Kreutzovy skupiny se přibližují ke Slunci v průměru na vzdálenost 800 000 km. Pro porovnání nejbližší planeta Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »