Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solarografie III – experimenty a barvy

Solarografie III – experimenty a barvy

Solarografie z traktoru
Autor: Dawid Rycąbel

O solarografii v českém jazyce najdete ledacos, většinou jsou to však standardně provedené fotky a návody, jak takovou fotografii vytvořit. Určitě za tím však musí být něco víc než jen dráha Slunce. Musí za tím být něco, co nakonec zláká takovou fotografii vyzkoušet. To NĚCO je možnost otázek a experimentů. Co když použiji různý fotografický papír; co vytváří barvy; co udělá vlhkost vzduchu; jak se projeví na dlouhé expozici počasí; co když nepoužiji plechovku, ale jiný tvar?  Dnes se Vám pokusíme ukázat experimenty „solarografistů“. Máte další nápady? Zaexperimentujte si také :).

Fotografie je:  

„proces, kterým se přírodní objekty mohou načrtnout samy, bez pomoci umělcovy tužky“

Henry Fox Talbot, 1839

Hned z počátku je třeba říci, že klasická analogová fotografie by považovala solarografii za klasický, extrémně přeexponovaný papír (došlo na ní k fotolýze halogenidů stříbra). Vytvořil se negativní obraz. Takový papír už není vhodný na žádné vyvolávání – ponořením do vývojky dojde k  okamžitému zčernání papíru. Solarografii tedy do ničeho nenamáčejte.

Tvar dírkové komory – Solarografické kamery

Kolekce různých kamerek Autor: Dawid Rycąbel
Kolekce různých kamerek
Autor: Dawid Rycąbel

Solarografická fotografie vzniká na principu dírkové komory a do ní vloženého fotografického papíru. Obvykle se používá jako nádoba/kamera plechovka, která je nejrychlejším a nejjednodušším způsobem vytvoření kamery. Můžeme ale samozřejmě zvolit i jinou nádobu, případně si k tomu něco sami vytvořit. Jak moc se změní obraz, když nepoužijeme plechovku? Pan Oliver Nagy se pustil do experimentů s různými nádobami. Jeden z jeho výsledků vyhrál APOD (Astronomický snímek dne).

Solarografický snímek na netradiční kameře Autor: Oliver Nagy
Solarografický snímek na netradiční kameře
Autor: Oliver Nagy

Solarografický snímek z kamery o podobě mnohostěnu Autor: Oliver Nagy
Solarografický snímek z kamery o podobě mnohostěnu
Autor: Oliver Nagy

Tvar kamery může být i půlválcový, tím se potlačí distorze u okraje obrazu. Návod na něj najdete např. zde: solarigrafia.pl

Kamera samotná může být válcového tvaru s dírkou umístěnou v podstavci. Takové kameře se říká anamorfická. Zorné pole zaujme 360°. Interpretace snímku je pak značně náročnější: solarigrafia.pl

Solarografie z anamorfické kamery Autor: Maciej Zapiór
Solarografie z anamorfické kamery
Autor: Maciej Zapiór

Fotografický papír

Dalším aspektem je druh použitého fotopapíru. Obvykle se používá černobílý. Experimenty s barevnými fotopapíry byly provedeny, nicméně jejich výsledky zatím nejsou úplně uspokojivé. Všechny dosavadní pokusy dále ukazují na to, že není důležitá uvedená expirace na materiálu. Z mnoha různých pokusů vyplývá, že vliv na výsledný snímek nemá ani tak expirační doba, ale jiná specifikace/druh fotopapíru.

Různé druhy papíru přináší různé barvy, to je způsobené rozdílnou citlivostí. Protože se nejedná o klasickou fotografii a papír se nevyvolává ve vývojce, výrobcem uvedená citlivost (ASA/ISO/DIN) nemá v solarografii žádný význam. Zčernání papíru pod vlivem extrémně dlouhé expozice je jakýmsi vedlejším efektem/vlastností papíru. Před vynálezem solarografie byl papír vyndaný z ochranné obálky na vyhození, protože by ve vývojce úplně zčernal. Příchod a zlevnění digitálních skenerů umožnilo ustálení solarografického snímku do digitální podoby.

Několik testů bylo provedeno různými autory. Jejich výsledky jsou dostupné v následujících odkazech:

Experiment s více druhy fotografického papíru Autor: Olivér Nagy
Experiment s více druhy fotografického papíru
Autor: Olivér Nagy

I když používáme černobílý papír, objeví se na výsledném obrázku barvy. Vysvětlení tohoto jevu je zatím nad rámec našeho článku. Můžeme aspoň nastínit, že vzniká v důsledku existence několika vrstev emulzí, které mají různý index lomu, a také kvůli zvětšení elektrické konduktivity ve vlhkém papíru. Tento efekt (zvýšení fotocitlivosti) lze využit k pozorovaní/zaznamenaní změn vlhkosti vzduchu během expozice. Cesty Slunce budou mít jinou barvu během vlhkých a suchých dnů.

Barvy se liší i na základě různého počasí. Autor: Maciej Zapiór
Barvy se liší i na základě různého počasí.
Autor: Maciej Zapiór

Pohyby s kamerou

Během dlouhé expozice se počítá s tím, že kamera je nehybná – na pevno připevněná k nějakému sloupu/zábradlí. Občas se nezadaří a kamera se pohne. Další možností je samozřejmě připevnit cíleně kameru na něco pohyblivého.

Solarografický snímek z kamery umístěné na slunečnici Autor: Diego López Calvín
Solarografický snímek z kamery umístěné na slunečnici
Autor: Diego López Calvín

Solarografický snímek z kamery umístěné na kole Autor: Diego López Calvín
Solarografický snímek z kamery umístěné na kole
Autor: Diego López Calvín

Solarografický snímek z kamery umístěné na autě Autor: Ksawery Wróbel
Solarografický snímek z kamery umístěné na autě
Autor: Ksawery Wróbel

Solarografický snímek z kamery umístěné na letadlu Autor: Krystian Kleszcz
Solarografický snímek z kamery umístěné na letadlu
Autor: Krystian Kleszcz

Spoluautor článku: Maciej Zapiór




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Solarografie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »