Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

PIA01942.jpg
Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.

Velká tmavá plocha na připojeném snímku, zachycující olasti kolem severního pólu měsíce Titan, je s největší pravděpodobností jezero kapalných uhlovodíků. Na vyhotoveném obrázku je vidět i několik říčních koryt. Největší řečiště se klikatí v délce téměř 100 km - viz levá část obrázku - a jeví se jako přítok "černého" jezera. Některé tmavé kanály jsou pozoruhodně rovné, což naznačuje možnost existence podpovrchových zlomů. Světlý terén, zasahující do okolních jezer, může být starý povrch, erodovaný dřívějšími záplavami.

Tento publikovaný snímek byl zhotoven na základě dat, získaných pomocí radaru se syntetickou aperturou na palubě sondy Cassini dne 9. 10. 2006. Střed obrázku leží na 73° severní šířky a 343° západní délky. Zachycuje oblast o rozměrech přibližně 300 krát 140 km. Nejmenší rozlišitelné detaily na originálním snímku mají rozměr kolem 500 m.

PIA01943.jpg

Další soustavu jezer, pravděpodobně zaplněných kapalnými uhlovodíky, představuje radarový snímek, pořízený rovněž 9. 10. 2006, avšak zachycující oblast se středem na 80° severní šířky a 357° západní délky. Snímek zachycuje terén o rozměru 310 krát 100 km. Nejmenší detaily mají rozměr kolem 500 m.

Jezero v levé horní části obrázku připomíná tvarem i velikostí zaplavený odvodňovací systém kolem jezera Lake Powell na území Utahu a Arizony (USA). Rozdíl je v tom, že jezera na Titanu jsou zaplněna spíše kapalným metanem a etanem než vodou. Jezera v pravé části obrázku jsou navzájem oddělena starším terénem, který mohl být rozbrázděn proudící kapalinou a následně byl zaplaven a uzavřen jezerními zátokami.

Další obrázky jezer kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan najdete například na této adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »