Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

PIA01942.jpg
Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.

Velká tmavá plocha na připojeném snímku, zachycující olasti kolem severního pólu měsíce Titan, je s největší pravděpodobností jezero kapalných uhlovodíků. Na vyhotoveném obrázku je vidět i několik říčních koryt. Největší řečiště se klikatí v délce téměř 100 km - viz levá část obrázku - a jeví se jako přítok "černého" jezera. Některé tmavé kanály jsou pozoruhodně rovné, což naznačuje možnost existence podpovrchových zlomů. Světlý terén, zasahující do okolních jezer, může být starý povrch, erodovaný dřívějšími záplavami.

Tento publikovaný snímek byl zhotoven na základě dat, získaných pomocí radaru se syntetickou aperturou na palubě sondy Cassini dne 9. 10. 2006. Střed obrázku leží na 73° severní šířky a 343° západní délky. Zachycuje oblast o rozměrech přibližně 300 krát 140 km. Nejmenší rozlišitelné detaily na originálním snímku mají rozměr kolem 500 m.

PIA01943.jpg

Další soustavu jezer, pravděpodobně zaplněných kapalnými uhlovodíky, představuje radarový snímek, pořízený rovněž 9. 10. 2006, avšak zachycující oblast se středem na 80° severní šířky a 357° západní délky. Snímek zachycuje terén o rozměru 310 krát 100 km. Nejmenší detaily mají rozměr kolem 500 m.

Jezero v levé horní části obrázku připomíná tvarem i velikostí zaplavený odvodňovací systém kolem jezera Lake Powell na území Utahu a Arizony (USA). Rozdíl je v tom, že jezera na Titanu jsou zaplněna spíše kapalným metanem a etanem než vodou. Jezera v pravé části obrázku jsou navzájem oddělena starším terénem, který mohl být rozbrázděn proudící kapalinou a následně byl zaplaven a uzavřen jezerními zátokami.

Další obrázky jezer kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan najdete například na této adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »