Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

PIA01942.jpg
Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.

Velká tmavá plocha na připojeném snímku, zachycující olasti kolem severního pólu měsíce Titan, je s největší pravděpodobností jezero kapalných uhlovodíků. Na vyhotoveném obrázku je vidět i několik říčních koryt. Největší řečiště se klikatí v délce téměř 100 km - viz levá část obrázku - a jeví se jako přítok "černého" jezera. Některé tmavé kanály jsou pozoruhodně rovné, což naznačuje možnost existence podpovrchových zlomů. Světlý terén, zasahující do okolních jezer, může být starý povrch, erodovaný dřívějšími záplavami.

Tento publikovaný snímek byl zhotoven na základě dat, získaných pomocí radaru se syntetickou aperturou na palubě sondy Cassini dne 9. 10. 2006. Střed obrázku leží na 73° severní šířky a 343° západní délky. Zachycuje oblast o rozměrech přibližně 300 krát 140 km. Nejmenší rozlišitelné detaily na originálním snímku mají rozměr kolem 500 m.

PIA01943.jpg

Další soustavu jezer, pravděpodobně zaplněných kapalnými uhlovodíky, představuje radarový snímek, pořízený rovněž 9. 10. 2006, avšak zachycující oblast se středem na 80° severní šířky a 357° západní délky. Snímek zachycuje terén o rozměru 310 krát 100 km. Nejmenší detaily mají rozměr kolem 500 m.

Jezero v levé horní části obrázku připomíná tvarem i velikostí zaplavený odvodňovací systém kolem jezera Lake Powell na území Utahu a Arizony (USA). Rozdíl je v tom, že jezera na Titanu jsou zaplněna spíše kapalným metanem a etanem než vodou. Jezera v pravé části obrázku jsou navzájem oddělena starším terénem, který mohl být rozbrázděn proudící kapalinou a následně byl zaplaven a uzavřen jezerními zátokami.

Další obrázky jezer kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan najdete například na této adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »