Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Titan_krater.jpg
Skupina amerických a evropských vědců oznámila, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Vyplývá to z pozorování, která provedla americká sonda Cassini a evropský průzkumný modul Huygens, který počátkem roku přistál na povrchu Titanu.

Tento objev může vést astronomy k revizi dřívějších představ, podle nichž byla přítomnost metanu v atmosféře měsíce Titan očekávána především vzhledem k předpokládané existenci na metan bohatého uhlovodíkového oceánu.

Fotografie v oboru infračerveného záření, které pořídila aparatura VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini, ukazují jasný útvar o průměru 30 km, který má kruhovou strukturu. Tato struktura, vyfotografovaná 26. 10. 2004 během prvního průletu sondy kolem Titanu ve vzdálenosti 1200 km, může být interpretována jako vulkanický kužel svažující se k povrchu měsíce, vytvořený postupnými "výlevy" ledového materiálu. Když led, obohacený o uhlovodíky, taje v důsledku působení slapových sil, uvolňuje se do atmosféry Titanu plynný metan.

Takovéto erupce ledových sopek (tzv. kryovulkanismus) jsou způsobeny teplem, vznikajícím slapovými silami v důsledku pohybu hmoty v nitru měsíce Titan. Vnitřní pohyby hmoty vznikají v důsledku proměnné vzdálenosti Titanu od planety Saturn během oběhu po eliptické dráze.

Snímky studované oblasti také naznačují, že se zde nenachází povrch pokrytý kapalinou. Tento závěr je podpořen srovnáním vzhledu povrchu na fotografiích z aparatury VIMS s podobnými snímky, které pořídil evropský modul Huygens během sestupu a po přistání na povrchu měsíce Titan.

"Před údaji ze sondy Cassini-Huygens bylo nejrozšířenější přijímané vysvětlení přítomnosti metanu v atmosféře Titanu existencí na metan bohatého uhlovodíkového oceánu," říká Christophe Sotin (University of Nantes, Francie) a hlavní autor nového vysvětlení. "Souprava přístrojů na palubě sondy Cassini a pozorování v místě přistání modulu Huygens odhalují, že globální oceán zde není přítomen. Interpretace vzhledu povrchu jako působení kryovulkanismu poskytuje alternativní vysvětlení pro přítomnost metanu v atmosféře Titanu," dodává Sotin.

Přístroj jako je VIMS, pracující v infračerveném oboru, je schopen proniknout přes hustý mlžný závoj v atmosféře Titanu a poskytnout tak informace o chemickém složení a topografii povrchu.Fotografie s vysokým rozlišením zachycuje oblast o rozloze 150 kilometrů čtverečních, na níž se nachází i kruhová struktura o průměru 30 km, se dvěma prodlouženými "křídly" mířícími západním směrem. Tento útvar se ve skutečnosti podobá vulkanickým strukturám na Zemi či Venuši, tvořeným překrývajícími se vrstvami materiálu ze série výlevů, i když "stavební" materiál je různý.

Uprostřed této kruhové struktury vědci zcela zřetelně spatřili tmavou oblast, která může být interpretována jako deprese (proláklina). Je snadné si domyslet, že se jedná o vulkanický kráter ve tvaru mísy, vzniklý ztuhnutím původně roztaveného materiálu.

ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan
ESA's Huygens Probe Gets First Close-Up Look at Titan

Jestliže je hypotéza existence kryovulkanismu správná, pak černé kanály, vyfotografované sondou Huygens během přistávacího manévru, mohly vzniknout působením velkých dešťů, které následovaly po erupci sopky.

Astronomové však zvažují i jiná alternativní vysvětlení pro kruhovou strukturu o průměru 30 km. Například by se mohlo jednat o oblak. Avšak fotografie, pořízené v jiných časových okamžicích potvrzují, že uvedená struktura nemění svůj tvar. Další interpretace předpokládá, že se může jednat o nahromadění pevných částic, přemístěných zde prouděním plynů či kapalin, podobně jako vznikají písečné duny na Zemi. Avšak kruhový tvar nedává mnoho naděje k vytvoření takovéto struktury působením větru, a ani nesouhlasí s očekávanými směry větru na Titanu.

Radarová pozorování této oblasti uskuteční sonda Cassini při dalších přiblíženích k Titanu a jistě potvrdí tento objev. Sonda uskuteční 45 průletů kolem měsíce Titan během plánovaného čtyřletého trvání mise. Následující blízký průlet se uskuteční 22. 8. 2005.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2021

18. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko AR2822

Další informace »