Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka Neptunu s kometou

Srážka Neptunu s kometou

neptun_1.jpg
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.

Autoři práce analyzovali údaje o atmosféře planety, které na Zemi předal evropský vesmírný dalekohled Herschel. Astronomové zjistili, že atmosféra planety Neptun obsahuje mimořádně velké množství oxidu uhelnatého - CO. Tato skutečnost může mít několik možných vysvětlení, z nichž nejvíce pravděpodobné jsou dvě možnosti. Jedna z variant předpokládá, že oxid uhelnatý se dostává do atmosféry z nějakého stálého a hloubkového zdroje, odkud pomalu prostupuje do vyšších oblastí atmosféry. Podle druhé varianty dopravila oxid uhelnatý do atmosféry planety kometa, která se před nějakou dobou s Neptunem střetla.

Nové údaje o rozložení oxidu uhelnatého v atmosféře potvrzují spíše druhou hypotézu: jeho koncentrace ve stratosféře je podstatně vyšší než v troposféře - tj. ve vrstvě atmosféry, nacházející se pod stratosférou. V souladu s výpočty odborníků došlo k předpokládané srážce asi před 200 roky. Kometa měla odhadovaný průměr přibližně 2 km.

Již dříve objevil Emmanuel Lellouch (Paris Observatory) dvakrát větší množství oxidu uhelnatého ve stratosféře v porovnání s troposférou Neptunu. "Jsem přesvědčen, že musí existovat vnější zdroj oxidu uhelnatého," říká Leigh Fletcher (University of Oxford, United Kingdom), který se nepodílel na zmiňovaném výzkumu. Počátkem tohoto roku Leigh Fletcher publikoval článek, v němž popisoval mnohem vyšší obsah oxidu uhelnatého v atmosféře Neptunu, který byl zjištěn v infračerveném oboru na základě měření japonské družice Akari 2.

Emmanuel Lellouch přišel poprvé s tímto vysvětlením před 5 roky na základě mnohem méně přesných měření pomocí radioteleskopu IRAM (Institute for Radio Astronomy in the Millimeter Range) o průměru 30 m, který se nachází v oblasti Sierra Nevada, poblíž Pico Veleta (Španělsko). Údaje získané kosmickou observatoří Herschel jsou však mnohem spolehlivější.

Leigh Fletcher tvrdí, že je velmi pravděpodobný i druhý vnější zdroj oxidu uhelnatého: dlouhodobý déšť prachu a mikrometeoritů. Když tyto částice podléhají v atmosféře planety Neptun erozi, je pravděpodobné její doplňování vodou, kterou obsahují, společně s malým množstvím oxidu uhelnatého. Nicméně Lellouch zjistil, že stratosféra Neptunu obsahuje mnohem více oxidu uhelnatého než vody.

Přestože Fletcher říká, že chemické procesy při těchto interakcích jsou stále ještě málo známé, Lellouch připomíná kometu Shoemaker-Levy 9, jejíž úlomky v roce 1994 dopadly na planetu Jupiter, čímž v její atmosféře došlo ke zvýšení obsahu oxidu uhelnatého, na rozdíl od vody.

Lellouch říká, že měření z družice Herschel jsou v souladu s původními výpočty, na jejichž základě navrhoval, že se kometa o průměru 2 km srazila před 200 roky s Neptunem - tato velikost komety a uvedené časové období by umožnilo oxidu uhelnatému difundovat do oblasti stratosféry, jak je to v současné době pozorováno.

Protože Neptun je menší než Jupiter, jeho přitažlivost je rovněž menší, nicméně blízkost Kuiperova pásu znamená, že velká ledová tělesa se mohou s větší pravděpodobností přiblížit právě k Neptunu. Předpokládá to planetolog Luke Dones (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado). Domnívá se, že kometa o průměru 2 km se může srazit s Neptunem přibližně jednou za 2 000 roků.

Zdroj: scientificamerican
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »