Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Srážka Neptunu s kometou

Srážka Neptunu s kometou

neptun_1.jpg
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.

Autoři práce analyzovali údaje o atmosféře planety, které na Zemi předal evropský vesmírný dalekohled Herschel. Astronomové zjistili, že atmosféra planety Neptun obsahuje mimořádně velké množství oxidu uhelnatého - CO. Tato skutečnost může mít několik možných vysvětlení, z nichž nejvíce pravděpodobné jsou dvě možnosti. Jedna z variant předpokládá, že oxid uhelnatý se dostává do atmosféry z nějakého stálého a hloubkového zdroje, odkud pomalu prostupuje do vyšších oblastí atmosféry. Podle druhé varianty dopravila oxid uhelnatý do atmosféry planety kometa, která se před nějakou dobou s Neptunem střetla.

Nové údaje o rozložení oxidu uhelnatého v atmosféře potvrzují spíše druhou hypotézu: jeho koncentrace ve stratosféře je podstatně vyšší než v troposféře - tj. ve vrstvě atmosféry, nacházející se pod stratosférou. V souladu s výpočty odborníků došlo k předpokládané srážce asi před 200 roky. Kometa měla odhadovaný průměr přibližně 2 km.

Již dříve objevil Emmanuel Lellouch (Paris Observatory) dvakrát větší množství oxidu uhelnatého ve stratosféře v porovnání s troposférou Neptunu. "Jsem přesvědčen, že musí existovat vnější zdroj oxidu uhelnatého," říká Leigh Fletcher (University of Oxford, United Kingdom), který se nepodílel na zmiňovaném výzkumu. Počátkem tohoto roku Leigh Fletcher publikoval článek, v němž popisoval mnohem vyšší obsah oxidu uhelnatého v atmosféře Neptunu, který byl zjištěn v infračerveném oboru na základě měření japonské družice Akari 2.

Emmanuel Lellouch přišel poprvé s tímto vysvětlením před 5 roky na základě mnohem méně přesných měření pomocí radioteleskopu IRAM (Institute for Radio Astronomy in the Millimeter Range) o průměru 30 m, který se nachází v oblasti Sierra Nevada, poblíž Pico Veleta (Španělsko). Údaje získané kosmickou observatoří Herschel jsou však mnohem spolehlivější.

Leigh Fletcher tvrdí, že je velmi pravděpodobný i druhý vnější zdroj oxidu uhelnatého: dlouhodobý déšť prachu a mikrometeoritů. Když tyto částice podléhají v atmosféře planety Neptun erozi, je pravděpodobné její doplňování vodou, kterou obsahují, společně s malým množstvím oxidu uhelnatého. Nicméně Lellouch zjistil, že stratosféra Neptunu obsahuje mnohem více oxidu uhelnatého než vody.

Přestože Fletcher říká, že chemické procesy při těchto interakcích jsou stále ještě málo známé, Lellouch připomíná kometu Shoemaker-Levy 9, jejíž úlomky v roce 1994 dopadly na planetu Jupiter, čímž v její atmosféře došlo ke zvýšení obsahu oxidu uhelnatého, na rozdíl od vody.

Lellouch říká, že měření z družice Herschel jsou v souladu s původními výpočty, na jejichž základě navrhoval, že se kometa o průměru 2 km srazila před 200 roky s Neptunem - tato velikost komety a uvedené časové období by umožnilo oxidu uhelnatému difundovat do oblasti stratosféry, jak je to v současné době pozorováno.

Protože Neptun je menší než Jupiter, jeho přitažlivost je rovněž menší, nicméně blízkost Kuiperova pásu znamená, že velká ledová tělesa se mohou s větší pravděpodobností přiblížit právě k Neptunu. Předpokládá to planetolog Luke Dones (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado). Domnívá se, že kometa o průměru 2 km se může srazit s Neptunem přibližně jednou za 2 000 roků.

Zdroj: scientificamerican
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »