Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Studium podpovrchových vrstev Marsu

Studium podpovrchových vrstev Marsu

Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars
Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars
NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).

Zvažovaná kosmická sonda, která by měla přistát na povrchu rudé planety, ponese tři experimenty. Seismometr pro měření "zemětřesení" na Marsu poskytne informace o složení planety od jádra až po kůru. Teplotní čidlo umístěné pod povrchem bude monitorovat tepelný tok z nitra planety. Lepší porozumění stavbě hlubokého nitra jiné planety by mělo umožnit porovnání s tím, co známe o stavbě nitra naší Země.

"Chceme se dozvědět co nejvíce o tom, jak se postupně formovala planeta spojováním materiálu dohromady, a také o změnách, které probíhaly později," říká Bruce Banerdt. "Bude se jednat o misi, která přispěje k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy."

Hlavní cíle projektu jsou následující:

1) určení velikosti, složení a fyzikálních vlastností jádra planety;
2) určení tloušťky a struktury kůry;
3) určení složení a struktury pláště;
4) určení teplotního stavu nitra planety;
5) měření rychlosti a rozložení vnitřní seismické aktivity;
6) měření četnosti impaktů na povrchu planety.

K dosažení těchto cílů sonda GEMS ponese vybavení složené ze tří přístrojů:

a) SEIS - 6složkový širokopásmový seismometr s citlivostí srovnatelnou s nejlepšími pozemními přístroji v rozsahu frekvencí 1 mHz až 50 Hz.
b) HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) - prostředky vlastního průniku; zařízení představující "krtka", který pronikne pod povrch a potáhne za sebou vlákno teplotního sensoru k měření tepelného toku planety.
c) RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) - experiment, který využívá pásma X rádiového komunikačního systému k přesnému určování dynamických charakteristik planety.

Dva přístroje budou přesunuty z přistávacího modulu na povrch planety pomocí manipulátoru. K minimalizaci rizika a k dodržení nízkých finančních nákladů bude využita úspěšná konstrukce sondy Phoenix od firmy Lockheed Martin.

Zdroj: www.physorg.com a futureplanets
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »