Studium podpovrchových vrstev Marsu
Zvažovaná kosmická sonda, která by měla přistát na povrchu rudé planety, ponese tři experimenty. Seismometr pro měření "zemětřesení" na Marsu poskytne informace o složení planety od jádra až po kůru. Teplotní čidlo umístěné pod povrchem bude monitorovat tepelný tok z nitra planety. Lepší porozumění stavbě hlubokého nitra jiné planety by mělo umožnit porovnání s tím, co známe o stavbě nitra naší Země.
"Chceme se dozvědět co nejvíce o tom, jak se postupně formovala planeta spojováním materiálu dohromady, a také o změnách, které probíhaly později," říká Bruce Banerdt. "Bude se jednat o misi, která přispěje k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy."
Hlavní cíle projektu jsou následující:
1) určení velikosti, složení a fyzikálních vlastností jádra planety;
2) určení tloušťky a struktury kůry;
3) určení složení a struktury pláště;
4) určení teplotního stavu nitra planety;
5) měření rychlosti a rozložení vnitřní seismické aktivity;
6) měření četnosti impaktů na povrchu planety.
K dosažení těchto cílů sonda GEMS ponese vybavení složené ze tří přístrojů:
a) SEIS - 6složkový širokopásmový seismometr s citlivostí srovnatelnou s nejlepšími pozemními přístroji v rozsahu frekvencí 1 mHz až 50 Hz.
b) HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) - prostředky vlastního průniku; zařízení představující "krtka", který pronikne pod povrch a potáhne za sebou vlákno teplotního sensoru k měření tepelného toku planety.
c) RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) - experiment, který využívá pásma X rádiového komunikačního systému k přesnému určování dynamických charakteristik planety.
Dva přístroje budou přesunuty z přistávacího modulu na povrch planety pomocí manipulátoru. K minimalizaci rizika a k dodržení nízkých finančních nákladů bude využita úspěšná konstrukce sondy Phoenix od firmy Lockheed Martin.
Zdroj: www.physorg.com a futureplanets
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
