Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Téměř neviditelný bolid

Téměř neviditelný bolid

Radiové odezvy od denního bolidu 31.3.2014 Autor: Marcel Bělík
Radiové odezvy od denního bolidu 31.3.2014
Autor: Marcel Bělík
Večer 31. března 2014 prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.

Draha denniho bolidu 31.3.2014 spolu s průniky radarových odezev Autor: Marcel Bělík
Draha denniho bolidu 31.3.2014 spolu s průniky radarových odezev
Autor: Marcel Bělík
Odraz tak jasného objektu, pohybujícího se přesně na spojnici vysílač – přijímač by měl zanechat na radiových záznamech opravdu výraznou stopu. To se však nestalo a na chvíli vyvedlo z míry všechny radiové pozorovatele. Nastala výměna mailů a dat a nakonec jsme záznamy vydolovali. Byly ovšem velmi slabé. Nejdříve jsme měli k dispozici záznamy z observatoří Svákov (Soběslav), Úpice poté ZVPP (České Budějovice). Chyběla informace z poslední stanice v Hradci Králové. Nakonec jsme získali i tuto informaci a skutečně, poloha jejího záznamu ležela přesně v místech, kde ležet měla. I časové posloupnosti odpovídají pozorováním získaným Evropskou bolidovou sítí. Bolid začal zářit ve 20 hodin 33 minut a 41 sekund a svítil přibližně 35 sekund, tedy do 20 hodin 34 minut a 16 sekund. Záznamy ze stanic Úpice, Hradec Králové, Soběslav a České Budějovice jsou po řadě ve 20:34:00,0, 20:34:02,0, 20:34:07,5 a 20:34:09,5. Proč však byl záznam tak slabý?

Při podrobném pohledu připomínají záznamy spíše odraz signálu od družice, než od ionizované stopy vytvořené tělesem brzděným v zemské atmosféře. Jak ukazují závěry Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR, jednalo se o velmi pomalý a téměř tečný bolid. Nevýrazné a ploché maximum nastalo přibližně v polovině dráhy, tedy okolo 20:34:00. To odpovídá přibližně pozorováním z Úpice a Hradce Králové, kde je odraz nejsilnější. Žádná ze stanic nezaznamenala ionizovanou stopu za tělesem.

Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. I když radarový záznam postrádá „diváckou a mediální“ atraktivitu, doufáme, že znalost dráhy a charakteru světelného záznamu z Evropské bolidové sítě nám umožní jednak kalibraci našich radiových pozorování, jednak nám pomůže lépe pochopit děje při průletu takového tělesa atmosférou.

Převzato z webu Hvězdárny v Úpici




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »