Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Zřetelné snímky povrchu Titanu byly pořizovány při sestupu ve výškách pod 40 km. Fotografie odhalují pozoruhodný ledový svět, který se v mnoha ohledech podobá podmínkám na Zemi, zvláště pokud se týká meteorologie, geomorfologie a říční aktivity. Obrázky přinášejí silné důkazy působení eroze proudící kapalinou po povrchu Titanu - snad by se mohlo jednat o kapalný metan.

Sonda Huygens sestupovala k povrchu zhruba nad rozhraním mezi světlým ledovým terénem, erodovaným fluviálními aktivitami, a tmavou oblastí vypadající jako vyschlá koryta řek či jezera. Místo přistání sondy Huygens leží spíše na tmavé oblasti. Poblíž místa přistání jsou rozptýleny valouny vodního ledu velikosti několika centimetrů. Zdejší povrch je tvořen materiálem, který svojí konzistencí připomíná mokrý písek. Souřadnice místa přistání: 192,3° západní délky, 10,3° jižní šířky. Místo přistání sondy Huygens je zakresleno do infračerveného snímku měsíce Titan, pořízeného sondou Cassini.

Převládající směr větrů na Titanu je ve směru rotace měsíce, tj. od západu na východ, a to rychlostí přes 450 km/h (=125 m/s) ve výškách nad 120 km nad povrchem měsíce. Rychlost větru klesá směrem k povrchu, přičemž rovněž dochází ke změně směru proudění. S neočekávanou vrstvou změny rychlosti větru se sonda setkala ve výšce mezi 100 až 60 km od povrchu.

Sonda Huygens také překvapila vědce objevem druhé (nižší) vrstvy ionosféry, a to ve výšce 140 až 40 km nad povrchem, s maximem elektrické vodivosti ve výšce 60 km. Přístroje sestupného modulu pravděpodobně zaregistrovaly i bleskové výboje.

Mlha byla detekována, na rozdíl od dřívějších modelů atmosféry Titanu, v průběhu celého sestupu pouzdra k povrchu měsíce. Původní model předpokládal, že spodní vrstva stratosféry, tj. oblast pod výškou 60 km, bude "čistá". Naštěstí tato mlha byla ve spodních partiích atmosféry dostatečně průhledná pro pořizování kvalitních obrázků povrchu měsíce, které byly pořizovány při sestupu pouzdra od výšky 40 km nad povrchem.

Huygens rovněž umožnil studium atmosféry a povrchu Titanu včetně odběru prvních vzorků organických látek a aerosolů ve výškách pod 150 km. Tato měření potvrdila přítomnost komplexu organických látek v plynné i pevné fázi, což potvrzuje myšlenku, že Titan je nadějné místo ke studiu chemických procesů zahrnujících molekuly, které mohly být stavebními kameny života v rané historii Země.

Na povrchu Titanu byl také detekován argon 40; jeho přítomnost naznačuje, že na Titanu v minulosti proběhly, a možná probíhají i v současnosti, určité vnitřní geologické aktivity.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí