Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Huygens_descent.jpg
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.

Zřetelné snímky povrchu Titanu byly pořizovány při sestupu ve výškách pod 40 km. Fotografie odhalují pozoruhodný ledový svět, který se v mnoha ohledech podobá podmínkám na Zemi, zvláště pokud se týká meteorologie, geomorfologie a říční aktivity. Obrázky přinášejí silné důkazy působení eroze proudící kapalinou po povrchu Titanu - snad by se mohlo jednat o kapalný metan.

Huygens_Landing.jpg

Sonda Huygens sestupovala k povrchu zhruba nad rozhraním mezi světlým ledovým terénem, erodovaným fluviálními aktivitami, a tmavou oblastí vypadající jako vyschlá koryta řek či jezera. Místo přistání sondy Huygens leží spíše na tmavé oblasti. Poblíž místa přistání jsou rozptýleny valouny vodního ledu velikosti několika centimetrů. Zdejší povrch je tvořen materiálem, který svojí konzistencí připomíná mokrý písek. Souřadnice místa přistání: 192,3° západní délky, 10,3° jižní šířky. Místo přistání sondy Huygens je zakresleno do infračerveného snímku měsíce Titan, pořízeného sondou Cassini.

Převládající směr větrů na Titanu je ve směru rotace měsíce, tj. od západu na východ, a to rychlostí přes 450 km/h (=125 m/s) ve výškách nad 120 km nad povrchem měsíce. Rychlost větru klesá směrem k povrchu, přičemž rovněž dochází ke změně směru proudění. S neočekávanou vrstvou změny rychlosti větru se sonda setkala ve výšce mezi 100 až 60 km od povrchu.

Sonda Huygens také překvapila vědce objevem druhé (nižší) vrstvy ionosféry, a to ve výšce 140 až 40 km nad povrchem, s maximem elektrické vodivosti ve výšce 60 km. Přístroje sestupného modulu pravděpodobně zaregistrovaly i bleskové výboje.

Mlha byla detekována, na rozdíl od dřívějších modelů atmosféry Titanu, v průběhu celého sestupu pouzdra k povrchu měsíce. Původní model předpokládal, že spodní vrstva stratosféry, tj. oblast pod výškou 60 km, bude "čistá". Naštěstí tato mlha byla ve spodních partiích atmosféry dostatečně průhledná pro pořizování kvalitních obrázků povrchu měsíce, které byly pořizovány při sestupu pouzdra od výšky 40 km nad povrchem.

Huygens rovněž umožnil studium atmosféry a povrchu Titanu včetně odběru prvních vzorků organických látek a aerosolů ve výškách pod 150 km. Tato měření potvrdila přítomnost komplexu organických látek v plynné i pevné fázi, což potvrzuje myšlenku, že Titan je nadějné místo ke studiu chemických procesů zahrnujících molekuly, které mohly být stavebními kameny života v rané historii Země.

Na povrchu Titanu byl také detekován argon 40; jeho přítomnost naznačuje, že na Titanu v minulosti proběhly, a možná probíhají i v současnosti, určité vnitřní geologické aktivity.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »