Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Dvěma hlavními problémy atmosféry Titanu jsou původ dusíku a metanu v atmosféře a mechanismus, díky němuž se metan udržuje v atmosféře navzdory rychlé destrukci fotochemickými procesy (jedná se o procesy, které jsou doprovázeny emisí či absorpcí viditelného či ultrafialového záření).

Přístroj GCMS určoval chemické složení a množství jednotlivých izotopů od výšky 140 km až k povrchu měsíce a potvrdil, že základními složkami atmosféry jsou dusík a metan, a dále že atmosférická mlha je tvořena převážně metanem.

Přístroje na sondě Huygens zjišťovaly také poměry jednotlivých izotopů uhlíku a dusíku. Ze zjištěného poměru izotopů uhlíku (12C /13C) v přítomném metanu vyplývá, že zde dochází k průběžnému nebo periodickému doplňování metanu do atmosféry, avšak nebyl získán důkaz o jeho biologickém původu. Poměr izotopů dusíku (14N/15N) zase vede k názoru, že prvotní atmosféra Titanu byla dokonce 5krát hmotnější než dnes, a tudíž velké množství dusíku již uniklo do kosmického prostoru.

Izotop argonu (36Ar) byl prvně detekován v atmosféře Titanu, nebyla však zjištěna přítomnost xenonu či kryptonu. Argon však byl zjištěn ve velmi malém množství (což je zajímavé), poněvadž atmosféře dominuje velké množství dusíku a protože zhruba 50 % hmotnosti Titanu představuje vodní led, který přichází v úvahu jako možný "dodavatel" vzácných plynů.

Toto malé množství argonu naznačuje, že prvotní ovzduší Titanu bylo tvořeno především čpavkem, nevzniklo tedy jako dusíková atmosféra. Nepřítomnost dalších vzácných plynů, což je mimochodem překvapující zjištění, bude hrát důležitou roli ve vypracování teorie o původu a vývoji atmosféry měsíce Titan.

Složení par nad povrchem měsíce, které bylo určováno přístrojem GCMS po přistání, naznačuje, že Huygens přistál na vlhkém povrchu, promáčeném kapalným metanem, který se odpařil, když byl studený povrch zahřát teplem, uvolňovaným sondou. Povrchové vrstvy byly také bohaté na organické sloučeniny, které nebyly detekovány v atmosféře, jako je například kyan a etan, což signalizuje složité vlastnosti povrchu, stejně tak i atmosféry Titanu.

Izotop argonu (40 Ar) byl také detekován na povrchu měsíce a jeho přítomnost napovídá, že na Titanu probíhaly jak v minulosti, tak i zřejmě v současnosti, určité vnitřní geologické procesy.Aerosoly v atmosféře Titanu hrají důležitou roli při určování teplotního rozvrstvení, které ovlivňuje procesy ohřevu a ochlazování ovzduší. Aerosoly mohou pomáhat vytvářet teplé a studené proudy, které střídavě přispívají ke změně proudění vzduchu a určují také rychlost větru.

Přístroj ACP provedl přímá určování chemického složení aerosolových částic v atmosféře. Na základě rozboru údajů, získaných pomocí pyrolýzy aerosolů (tj. chemického rozkladu organických sloučenin teplem) při zahřátí na teplotu +600 °C, byly jako první identifikovány molekuly čpavku a kyanovodíku.

To je velmi důležitá informace, protože čpavek není přítomen v atmosféře měsíce Titan v plynném stavu, a proto aerosoly musely projít komplexem chemických reakcí, které vedou k produkci souboru organických molekul. Nevznikají tedy pouhou kondenzací.

Částice aerosolů mohou také působit jako kondenzační jádra pro vznik oblaků a jsou konečným produktem celé série organických reakcí, důležitých obecně v astrobiologii. Samozřejmě Titan nabízí možnost studia chemických procesů, produkujících organické molekuly, které mohou být základními stavebními kostkami života na Zemi.

Na závěr ještě doplňme údaje o aktuální teplotě a tlaku na povrchu měsíce Titan v místě přistání sondy Huygens. Atmosférický tlak činil (1467+/-1) hPa (pro porovnání průměrný atmosférický tlak na Zemi je 1013 hPa). Pokud se týká teploty, v místě přistání byla naměřena hodnota (93,65+/-0,25) K, tj. -179,5 °C. Naměřené hodnoty jsou v souladu s informacemi, které získaly v letech 1980 a 1981 americké sondy Voyager: tlak 1400 hPa; teplota 95 K.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí