Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Kráter Degas o průměru 52 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA

Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety.

Tmavý materiál obvykle nalézaný na Merkuru uvnitř a kolem impaktních kráterů a vulkanických průduchů v podobě tmavých skvrn – byl rovněž označován jako „materiál s nízkou odrazivostí“ (low-reflectance material – LRM). Původně se předpokládalo, že obsahuje uhlík dopravený na planetu prostřednictvím komet.

Data z neutronového spektrometru Gamma-Ray and Neutron Spectrometer (GRNS) na palubě sondy MESSENGER a z rentgenového přístroje potvrzují, že LRM obsahuje vysoké množství uhlíku v podobě grafitu, pravděpodobně pocházejícího z nitra samotného Merkuru. Existuje představa, že Merkur byl kdysi pokryt kůrou složenou z grafitu, když velká část planety byla ještě roztavená.

Experimenty a modelování ukazují, že jak tento oceán magmatu chladnul a minerály začaly krystalizovat, utuhly a všechny klesly do spodních vrstev s výjimkou grafitu, který byl schopen plavat a akumulovat se do původní kůry Merkuru,“ říká Rachel Klima, planetární geoložka z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, spoluautorka nedávné studie o původu LRM. „Domníváme se, že LRM může obsahovat zbytky této primordiální kůry. Jestliže je to pravda, můžeme zde pozorovat pozůstatky původního povrchu planety Merkur, starého 4,6 miliardy roků.“ Merkur tak má vlastní historii vzniku a je kompozičně unikátní mezi planetami.

Tato data tak odhalila relativně vysokou koncentraci grafitu v kůře Merkuru. Když k tomu přidáme další odlišnosti, dozvíme se něco o rozmanitých chemických prvcích, které byly přítomny v okolí Slunce v době, kdy vznikaly planety.

Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Objev zvýšeného množství uhlíku na povrchu Merkuru naznačuje, že zde můžeme spatřit pozůstatky původní starobylé kůry planety smíchané s vulkanickými horninami a s vyvrženým materiálem při impaktech, který vytvořil současný povrch,“ říká Larry Nittler, spoluautor článku a zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise MESSENGER. „Tyto závěry jsou jasným důkazem mimořádných úspěchů sondy MESSENGER a přidávají k dlouhému seznamu poznatků o nejvnitřnější planetě další odlišnosti vzhledem k sousedním tělesům a poskytují dodatečné vodítko ke zjištění původu a raného vývoje vnitřních oblastí Sluneční soustavy.“

Na Zemi se grafit používá v průmyslu například k výrobě žáruvzdorných materiálů vysokých pecí, tavicích kelímků, slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. Je také široce používán v požární technice, bateriích a mazadlech, je smícháván s přísadami v rozmanitém množství za účelem výroby tuhy do tužek.

Tento článek byl publikován 7. března 2016 online v Nature Geoscience.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) byla kosmická sonda NASA určená k vědeckému výzkumu planety Merkur a první sondou navedenou na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004 a na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 18. 3. 2011. Dne 30. dubna 2015, po čtyřech letech na oběžné dráze kolem Merkuru, ukončila svoji existenci pádem na povrch Merkuru v oblasti blízko severního pólu planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Merkur


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »