Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Kráter Degas o průměru 52 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA

Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety.

Tmavý materiál obvykle nalézaný na Merkuru uvnitř a kolem impaktních kráterů a vulkanických průduchů v podobě tmavých skvrn – byl rovněž označován jako „materiál s nízkou odrazivostí“ (low-reflectance material – LRM). Původně se předpokládalo, že obsahuje uhlík dopravený na planetu prostřednictvím komet.

Data z neutronového spektrometru Gamma-Ray and Neutron Spectrometer (GRNS) na palubě sondy MESSENGER a z rentgenového přístroje potvrzují, že LRM obsahuje vysoké množství uhlíku v podobě grafitu, pravděpodobně pocházejícího z nitra samotného Merkuru. Existuje představa, že Merkur byl kdysi pokryt kůrou složenou z grafitu, když velká část planety byla ještě roztavená.

Experimenty a modelování ukazují, že jak tento oceán magmatu chladnul a minerály začaly krystalizovat, utuhly a všechny klesly do spodních vrstev s výjimkou grafitu, který byl schopen plavat a akumulovat se do původní kůry Merkuru,“ říká Rachel Klima, planetární geoložka z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, spoluautorka nedávné studie o původu LRM. „Domníváme se, že LRM může obsahovat zbytky této primordiální kůry. Jestliže je to pravda, můžeme zde pozorovat pozůstatky původního povrchu planety Merkur, starého 4,6 miliardy roků.“ Merkur tak má vlastní historii vzniku a je kompozičně unikátní mezi planetami.

Tato data tak odhalila relativně vysokou koncentraci grafitu v kůře Merkuru. Když k tomu přidáme další odlišnosti, dozvíme se něco o rozmanitých chemických prvcích, které byly přítomny v okolí Slunce v době, kdy vznikaly planety.

Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Objev zvýšeného množství uhlíku na povrchu Merkuru naznačuje, že zde můžeme spatřit pozůstatky původní starobylé kůry planety smíchané s vulkanickými horninami a s vyvrženým materiálem při impaktech, který vytvořil současný povrch,“ říká Larry Nittler, spoluautor článku a zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise MESSENGER. „Tyto závěry jsou jasným důkazem mimořádných úspěchů sondy MESSENGER a přidávají k dlouhému seznamu poznatků o nejvnitřnější planetě další odlišnosti vzhledem k sousedním tělesům a poskytují dodatečné vodítko ke zjištění původu a raného vývoje vnitřních oblastí Sluneční soustavy.“

Na Zemi se grafit používá v průmyslu například k výrobě žáruvzdorných materiálů vysokých pecí, tavicích kelímků, slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. Je také široce používán v požární technice, bateriích a mazadlech, je smícháván s přísadami v rozmanitém množství za účelem výroby tuhy do tužek.

Tento článek byl publikován 7. března 2016 online v Nature Geoscience.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) byla kosmická sonda NASA určená k vědeckému výzkumu planety Merkur a první sondou navedenou na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004 a na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 18. 3. 2011. Dne 30. dubna 2015, po čtyřech letech na oběžné dráze kolem Merkuru, ukončila svoji existenci pádem na povrch Merkuru v oblasti blízko severního pólu planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Merkur


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »