Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Kráter Degas o průměru 52 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA

Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety.

Tmavý materiál obvykle nalézaný na Merkuru uvnitř a kolem impaktních kráterů a vulkanických průduchů v podobě tmavých skvrn – byl rovněž označován jako „materiál s nízkou odrazivostí“ (low-reflectance material – LRM). Původně se předpokládalo, že obsahuje uhlík dopravený na planetu prostřednictvím komet.

Data z neutronového spektrometru Gamma-Ray and Neutron Spectrometer (GRNS) na palubě sondy MESSENGER a z rentgenového přístroje potvrzují, že LRM obsahuje vysoké množství uhlíku v podobě grafitu, pravděpodobně pocházejícího z nitra samotného Merkuru. Existuje představa, že Merkur byl kdysi pokryt kůrou složenou z grafitu, když velká část planety byla ještě roztavená.

Experimenty a modelování ukazují, že jak tento oceán magmatu chladnul a minerály začaly krystalizovat, utuhly a všechny klesly do spodních vrstev s výjimkou grafitu, který byl schopen plavat a akumulovat se do původní kůry Merkuru,“ říká Rachel Klima, planetární geoložka z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, spoluautorka nedávné studie o původu LRM. „Domníváme se, že LRM může obsahovat zbytky této primordiální kůry. Jestliže je to pravda, můžeme zde pozorovat pozůstatky původního povrchu planety Merkur, starého 4,6 miliardy roků.“ Merkur tak má vlastní historii vzniku a je kompozičně unikátní mezi planetami.

Tato data tak odhalila relativně vysokou koncentraci grafitu v kůře Merkuru. Když k tomu přidáme další odlišnosti, dozvíme se něco o rozmanitých chemických prvcích, které byly přítomny v okolí Slunce v době, kdy vznikaly planety.

Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Objev zvýšeného množství uhlíku na povrchu Merkuru naznačuje, že zde můžeme spatřit pozůstatky původní starobylé kůry planety smíchané s vulkanickými horninami a s vyvrženým materiálem při impaktech, který vytvořil současný povrch,“ říká Larry Nittler, spoluautor článku a zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise MESSENGER. „Tyto závěry jsou jasným důkazem mimořádných úspěchů sondy MESSENGER a přidávají k dlouhému seznamu poznatků o nejvnitřnější planetě další odlišnosti vzhledem k sousedním tělesům a poskytují dodatečné vodítko ke zjištění původu a raného vývoje vnitřních oblastí Sluneční soustavy.“

Na Zemi se grafit používá v průmyslu například k výrobě žáruvzdorných materiálů vysokých pecí, tavicích kelímků, slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. Je také široce používán v požární technice, bateriích a mazadlech, je smícháván s přísadami v rozmanitém množství za účelem výroby tuhy do tužek.

Tento článek byl publikován 7. března 2016 online v Nature Geoscience.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) byla kosmická sonda NASA určená k vědeckému výzkumu planety Merkur a první sondou navedenou na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004 a na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 18. 3. 2011. Dne 30. dubna 2015, po čtyřech letech na oběžné dráze kolem Merkuru, ukončila svoji existenci pádem na povrch Merkuru v oblasti blízko severního pólu planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Merkur


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »