Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Kráter Degas o průměru 52 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA

Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety.

Tmavý materiál obvykle nalézaný na Merkuru uvnitř a kolem impaktních kráterů a vulkanických průduchů v podobě tmavých skvrn – byl rovněž označován jako „materiál s nízkou odrazivostí“ (low-reflectance material – LRM). Původně se předpokládalo, že obsahuje uhlík dopravený na planetu prostřednictvím komet.

Data z neutronového spektrometru Gamma-Ray and Neutron Spectrometer (GRNS) na palubě sondy MESSENGER a z rentgenového přístroje potvrzují, že LRM obsahuje vysoké množství uhlíku v podobě grafitu, pravděpodobně pocházejícího z nitra samotného Merkuru. Existuje představa, že Merkur byl kdysi pokryt kůrou složenou z grafitu, když velká část planety byla ještě roztavená.

Experimenty a modelování ukazují, že jak tento oceán magmatu chladnul a minerály začaly krystalizovat, utuhly a všechny klesly do spodních vrstev s výjimkou grafitu, který byl schopen plavat a akumulovat se do původní kůry Merkuru,“ říká Rachel Klima, planetární geoložka z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, spoluautorka nedávné studie o původu LRM. „Domníváme se, že LRM může obsahovat zbytky této primordiální kůry. Jestliže je to pravda, můžeme zde pozorovat pozůstatky původního povrchu planety Merkur, starého 4,6 miliardy roků.“ Merkur tak má vlastní historii vzniku a je kompozičně unikátní mezi planetami.

Tato data tak odhalila relativně vysokou koncentraci grafitu v kůře Merkuru. Když k tomu přidáme další odlišnosti, dozvíme se něco o rozmanitých chemických prvcích, které byly přítomny v okolí Slunce v době, kdy vznikaly planety.

Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Kráter Basho o průměru 80 km obklopený vyvrženým materiálem s nízkou odrazivostí
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Objev zvýšeného množství uhlíku na povrchu Merkuru naznačuje, že zde můžeme spatřit pozůstatky původní starobylé kůry planety smíchané s vulkanickými horninami a s vyvrženým materiálem při impaktech, který vytvořil současný povrch,“ říká Larry Nittler, spoluautor článku a zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise MESSENGER. „Tyto závěry jsou jasným důkazem mimořádných úspěchů sondy MESSENGER a přidávají k dlouhému seznamu poznatků o nejvnitřnější planetě další odlišnosti vzhledem k sousedním tělesům a poskytují dodatečné vodítko ke zjištění původu a raného vývoje vnitřních oblastí Sluneční soustavy.“

Na Zemi se grafit používá v průmyslu například k výrobě žáruvzdorných materiálů vysokých pecí, tavicích kelímků, slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. Je také široce používán v požární technice, bateriích a mazadlech, je smícháván s přísadami v rozmanitém množství za účelem výroby tuhy do tužek.

Tento článek byl publikován 7. března 2016 online v Nature Geoscience.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) byla kosmická sonda NASA určená k vědeckému výzkumu planety Merkur a první sondou navedenou na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004 a na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 18. 3. 2011. Dne 30. dubna 2015, po čtyřech letech na oběžné dráze kolem Merkuru, ukončila svoji existenci pádem na povrch Merkuru v oblasti blízko severního pólu planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Merkur


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »