Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Transneptunické těleso 2003 UB313

Transneptunické těleso 2003 UB313

2003ub313v2.jpg
Před několika dny se mi poprvé podařilo, pomocí 0.40-m f/5 JST reflektoru na královéhradecké hvězdárně, vyhledat nejvzdálenější těleso Sluneční soustavy; planetku 2003 UB313. V čase pozorování byla 96 AU daleko a její jasnost dosahovala 18.7 mag.
Popis (pdf)

Snímek pořízený 05. září 2005 kolem 23h 50m UT (expozice 270s, kompozice 3 x 90s) pomocí teleskopu JST 0.40-m f/5 + CCD ST7 (clear) umístěném v pozorovatelně ASHK na královehradecké hvězdárně. Velikost zorného pole je 13' x 9'.

TNO 2003 UB313 (na snímku označený kroužkem) se v současnosti nachází ve vzdálenosti 96 AU od Slunce. Je nejvzdálenějším známým tělesem Sluneční soustavy a svými rozměry přesahuje explanetu Pluto. Jasnost se v čase pozorování pohybovala okolo 18,7 mag.




O autorovi

Martin Lehký

Mgr. Martin Lehký (nar. 1972) je amatérský astronom, aktivní pozorovatel, člen výboru Astronomické Společnosti v Hradci Králové (ASHK), člen České astronomické Společnosti (ČAS) a člen Sekce Proměnných Hvězd a Exoplanet (SPHE). Vizuálně se zabývá především pozorováním komet (k 1. 8. 2012 jich viděl 213 a učinil více než 3200 odhadů celkové jasnosti komy), dále sleduje fyzicky proměnné hvězdy, aktivní galaktická jádra a meteory. V letech minulých se věnoval také kreslení planet (Jupiteru a Marsu), pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami, popisu deep-sky objektů a hledání nových komet. Do zorného pole jeho fotoaparátu se často dostávají vzácné nebo krásné úkazy, mezi nimi dominují zatmění Měsíce a zatmění Slunce - Od nás částečná, prstencové 2005 ze Španělska a úplné 1998 z Venezuely, 1999 z Maďarska a 2008 z Ruska. Dříve fotografoval komety a deep-sky objekty, různými objektivy a také pomocí 0,42-m Schmidtovy komory. V současnosti nejvíce času pod hvězdnou oblohou věnuje CCD pozorování. Fotometrii zákrytových a fyzicky proměnných hvězd, fotometrii aktivních galaktických jader a fotometrii a astrometrii malých těles Sluneční soustavy.

Objevitel 16 nových proměnných hvězd (stav k 1. 8. 2012)
Nositel Šilhánovy ceny "Proměnář roku" (SPHE) 2010
Nositel Kvízovi ceny (ČAS) 2010
Po autorovi je také pojmenována planetka v hlavním pásu (14550) Lehky

Pozorování jsou dostupná v následujících odkazech:
Vizuální pozorování komet
Astrometrie malých těles Sluneční soustavy
Pulzující proměnné hvězdy
Eruptivní proměnné hvězdy
Novy
Supernovy
Aktivní galaktická jádra



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »