Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Příběh komety 274P/Tombaugh-Tenagra

Příběh komety 274P/Tombaugh-Tenagra

Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012. Autor: Jean-Francois Soulier.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012.
Autor: Jean-Francois Soulier.
Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety...

Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne. Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.

Clyde William Tombaugh získal nesmrtelnou slávu především díky objevu deváté planety Sluneční soustavy, který se mu podařil 18. února 1930. Nic na tom nemění skutečnost, že Pluto je v současnosti považováno pouze za trpasličí planetu obíhající v Kuiperově pásu. Na tehdejší dobu to byl jedinečný počin a úspěch, zasluhující uznání. Navíc se nejednalo o náhodný objev, ale byl to výsledek zajímavého projektu Lowellovy observatoře, který se rozběhl o rok dříve. Jeho cílem bylo systematické pátrání po nových planetách pohybujících se na okraji Sluneční soustavy. Nalezení Pluta bylo povzbudivé a přispělo k rozšíření projektu. Tombaugh pokračoval v hledání trans-saturnských planet až do roku 1943, ovšem žádnou další již nenalezl. Dosah přehlídky se pohyboval kolem 17. magnitudy.

Vyhledávací strategie byla poměrně specifická. Jelikož Tombaugh hledal slabé a pomalu se pohybující vzdálené planety, musel skleněné desky prohlížet velmi pečlivě, což bylo časově značně náročné. Například pokud měl na blink komparátoru snímky z hustého hvězdného pole Mléčné dráhy trvala jejich prohlídka až tři týdny! Běžně se tak stávalo, že prodleva mezi pořízením a zhlédnutím snímku překročila rok. Velký časový odstup přesto neznamenal žádný problém. Pokud by se v zorném poli nacházela vzdálená planeta, díky svému mírnému pohybu by daleko neutekla, maximálně by se posunula na vedlejší pole. Ovšem pro blízké objekty byla tato strategie značně nevýhodná. Z několika snímků bylo téměř nemožné vypočítat alespoň přibližnou dráhu, a tak byly například malé planetky ve většině případů považovány ihned po objevu za ztracené.

Systematická přehlídka přinesla celou řadu zajímavých objevů. Kromě Pluta, byly na deskách nalezeny malé planetky, podařilo se odhalit několik proměnných hvězd, deep-sky objekt NGC 5694 byl klasifikován jako vzdálená kulová hvězdokupa a úhlově největším úlovkem se stala superkupa galaxií táhnoucí se 40° přes souhvězdí Pegase, Andromedy a Persea.

Když v osmdesátých letech David H. Levy připravoval podklady pro biografii mapující životní příběh objevitele Pluta, zjistil, že Tombaugh objevil také kometu. Ovšem sám si na to již nevzpomínal, a tak se Levy v únoru 1986 vydal do archivu Lowellovy observatoře. Pečlivě procházel rozsáhlé poznámky v pozorovacím deníku a po několika hodinách se mu podařilo skutečně nalézt desky s kometou, které pořídil Tombaugh 11., 12. a 13. ledna 1931.

V záznamech také dohledal, že Tombaugh se k prohlídce desek dostal více než rok po jejich pořízení. A to je zřejmě důvod proč svůj objev nezveřejnil. Dobře si uvědomoval, že znovunalezení a potvrzení existence komety je po tak dlouhé době nemožné. Následně dílem náhody bylo dokonáno dokonalé pohřbení komety na dlouhá desetiletí. Jak zjistil Brian A. Skiff, hlavní příčina spočívala v drobném, avšak podstatném opomenutí. Když pánové Carl Lampland a Kenneth Newman, zaměstnanci Lowellovy observatoře, připravovali pravidelnou publikaci pozic malých planetek do časopisu Astronomische Nachrichten, přiřadili mezi ostatní i pozice komety, ale bez poznámky upozorňující právě na kometární aktivitu tělesa. Tak se tedy stalo, že kometa dostala planetkové označení 1931 AN.

David Levy a Brian Skiff během svého pátrání v roce 1986 přeměřili nalezené desky a pomocí moderních postupů určili nové pozice komety. Zároveň se jim podařilo dohledat a proměřit kometu na snímcích pořízených simultánně pomocí 12,5-cm Cogshall objektivu, který byl namontován na hlavním teleskopu a snímal ve stejnou dobu stejnou oblast oblohy. Navíc se podařilo identifikovat slabý obraz komety na okraji desky z 10. ledna 1931.

Kometa měla na snímcích vzhled difúzní mlhovinky se silnou centrální kondenzací a zřetelným chvostem, který v pozičním úhlu přibližně 270° sahal do vzdálenosti minimálně 2'. Jasnost se pohybovala kolem 12,5 magnitudy.

Nově získané a proměřené pozice umožnily Brianu G. Marsdenovi hrubý odhad parabolických orbitálních elementů dráhy. Zároveň však poznamenal, že vzhledem k nízkému sklonu dráhy 6°.6 a poměrně nízké jasnosti komety by se mohlo jednat o kometu krátkoperiodickou.

Posledním pokusem, který by mohl vést ke zpřesnění dráhy, bylo nalezení dalších snímků. Marsden vypočítal přibližnou efemeridu a Levy začal prohledávat sbírky desek po celém světě – včetně observatoří Harvard a Mount Wilson v USA, kanadské kolekce Davida Dunlopa, observatoře Meudon ve Francii a observatoře Heidelberg v Německu. Současně Wolfgang Wentzel prohlédl archiv známé observatoře Sonneberg. Přes všechnu snahu se však kometu nepodařilo nalézt. Chyběla i trocha štěstí. Desky z Harvardu a Sonnebergu mají příliš malý dosah a několik desek z Heidelbergu a Mount Wilsonu zabírá hvězdné pole v blízkém okolí předpokládané pozice komety. Smůla, těsně vedle.

Mohlo by se zdát, že příběh komety právě končí, ale jak už to někdy bývá, jedná se pouze o konec rozsáhlé kapitoly. Sluneční soustava je malá a o náhody a překvapení tu není nouze.

Začneme trochu nenápadně a na první pohled lehce odtažitě. Ve stejné zemi o necelých 82 let později… Astronomové Michael Schwartz a Paul R. Holvorcem objevili na snímcích pořízených 27. listopadu 2012 pomocí 0,41-m f/3,75 astrografu observatoře Tenagra II docela obyčejnou malou planetku, která dostala předběžné označení 2012 WX32. Její jasnost se pohybovala okolo 18. magnitudy. Nedlouho po objevu se ukázalo, že její dráha by se hodila spíše ke kometě, především díky větší excentricitě. Následně se tak několik observatoří po celém světě pokusilo odhalit případnou kometární aktivitu. A jako první slavili úspěch objevitelé. Snímek složený ze třiceti samostatných 60-ti sekundových expozic získaných 3. prosince 2012 za silného měsíčního svitu (Měsíc byl jen 18° vedle) ukazuje, že objekt je difúzní. Má komu o průměru asi 9" a ve směru PA 270° je patrné slabé protažení, náznak chvostu. Následující noc tuto skutečnost potvrdili nezávisle na sobě další pozorovatelé a malá planetka byla překlasifikována na krátkoperiodickou kometu P/2012 WX32 (Tenagra).

Po devíti dnech vyšel cirkulář CBET 3342, který přinesl naprosto překvapující zprávu. Vynikající japonský počtář Syuichi Nakano zde prezentuje naprosto brilantní vzájemnou identifikaci tří objektů! Za prvé, ztotožnil kometu P/2012 WX32 (Tenagra) s malou planetkou 2003 WZ141 objevenou 21. a 23. listopadu 2003 v rámci přehlídkového projektu LINEAR. A za druhé, oba objekty ztotožnil s kometou, kterou v roce 1932 objevil Clyde Tombaugh na deskách pořízených v lednu 1931. Dokázal, že ve všech případech se jednalo o stejné těleso, kometu 274P/Tombaugh-Tenagra, celým jménem 1931 AN = 2003 WZ141 = 2012 WX32 = 274P/Tombaugh-Tenagra.

Zatím nejnovější dráha publikovaná v cirkuláři MPEC 2012-Y30 byla vypočtena na základě 156 pozorování 1931 – 2012 (střední reziduum je 0",5) a pro epochu JDT 2456360,5 je následující: průchod periheliem T = 23,34740 TT února 2013, vzdálenost v periheliu q = 2,4418690 AU, velká poloosa a = 4,3610801 AU, excentricita e = 0,4400770, sklon dráhy i = 15,83842º, argument perihelia 38,45795º, délka 81,36285º a perioda P = 9,11 let.

To tedy znamená, že kometa unikla pozornosti při sedmi návratech. V roce 1931 byla objevena jen několik dní před průchodem periheliem a s největší pravděpodobností v tom čase prodělala menší outburst, který zapříčinil dočasné zvýšení jasnosti. Během následujících návratů panovaly buď špatné geometrické podmínky, nebo její aktivita byla na nízké úrovni, jako v roce 2003 nebo jako při současném návratu.

Konečná verze článku bude publikována v královéhradeckém astronomickém časopise Povětroň.

Informační zdroje:
[1] Levy, David H., Skiff, Brian A., Tombaugh, Clyde W. Comets Found as Part of the Lowell Observatory's Trans-Saturnian Planet Search. International Comet Quarterly, 1995, Vol. 17, p.52.
[2] CBET 3329: Comet P/2012 WX_32 (Tenagra)
[3] CBET 3342: Comet P/2012 WX_32 = 1931 AN = 2003 WZ_141 (Tombaugh-Tenagra)
[4] MPEC 2012-Y30




O autorovi

Martin Lehký

Mgr. Martin Lehký (nar. 1972) je amatérský astronom, aktivní pozorovatel, člen výboru Astronomické Společnosti v Hradci Králové (ASHK), člen České astronomické Společnosti (ČAS) a člen Sekce Proměnných Hvězd a Exoplanet (SPHE). Vizuálně se zabývá především pozorováním komet (k 1. 8. 2012 jich viděl 213 a učinil více než 3200 odhadů celkové jasnosti komy), dále sleduje fyzicky proměnné hvězdy, aktivní galaktická jádra a meteory. V letech minulých se věnoval také kreslení planet (Jupiteru a Marsu), pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami, popisu deep-sky objektů a hledání nových komet. Do zorného pole jeho fotoaparátu se často dostávají vzácné nebo krásné úkazy, mezi nimi dominují zatmění Měsíce a zatmění Slunce - Od nás částečná, prstencové 2005 ze Španělska a úplné 1998 z Venezuely, 1999 z Maďarska a 2008 z Ruska. Dříve fotografoval komety a deep-sky objekty, různými objektivy a také pomocí 0,42-m Schmidtovy komory. V současnosti nejvíce času pod hvězdnou oblohou věnuje CCD pozorování. Fotometrii zákrytových a fyzicky proměnných hvězd, fotometrii aktivních galaktických jader a fotometrii a astrometrii malých těles Sluneční soustavy.

Objevitel 16 nových proměnných hvězd (stav k 1. 8. 2012)
Nositel Šilhánovy ceny "Proměnář roku" (SPHE) 2010
Nositel Kvízovi ceny (ČAS) 2010
Po autorovi je také pojmenována planetka v hlavním pásu (14550) Lehky

Pozorování jsou dostupná v následujících odkazech:
Vizuální pozorování komet
Astrometrie malých těles Sluneční soustavy
Pulzující proměnné hvězdy
Eruptivní proměnné hvězdy
Novy
Supernovy
Aktivní galaktická jádra

Štítky: Kometa 274P/Tombaugh-Tenagra, Kometa 


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »