Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Transneptunické těleso UB313 je větší než Pluto

Transneptunické těleso UB313 je větší než Pluto

2003_UB313.jpg
Astronomové na základě radiových měření tepelného záření určili, že nejvzdálenější známý objekt 2003 UB313 je větší než planeta Pluto.

Ve vzdálenosti 97 AU (2krát dále od Slunce než Pluto), nedaleko svého odsluní (afélia) byl nedávno objeven ve sluneční soustavě nejvzdálenější známý objekt 2003 UB313. Těleso bylo objeveno na snímcích z ledna 2005 a poté zpětně i na snímcích z října 2003. Vzhledem ke tvaru a sklonu oběžné dráhy (v přísluní - perihelu se nachází v blízkosti oběžné dráhy Neptuna), byl zařazen mezi transneptunická tělesa Kuiperova pásu planetek. Tělesa, která obíhají kolem Slunce ve vzdálenosti 30 až 50 AU (astronomických jednotek, tj. 149,5 mil. km), jsou zatím považována za planetky.

V případě, že bychom těleso UB313 umístili do vzdálenosti planety Pluto, tak by vizuální jasnost byla větší než u Pluta, což astronomy vede k závěru, že těleso UB313 by mohlo být větší než Pluto. Skutečný rozměr nešlo určit z optických měření, protože nebyla známa povrchovou odrazivost (albedo) tělesa.

Proto astronomové doplnili vizuální jasnost UB313 měřením tepelného záření na vlnové délce 1,2 mm ( IRAM - Institut de Radioastronomie Millimetrique, Francie) a určili průměr tělesa na 3.000 ± 300 ± 100 km. První odchylka vyjadřuje nejistotu měření, zatímco druhá vychází z toho, že neznáme přesnou orientaci objektu. A tato měření dělají z UB313 největší známý transneptunický objekt, dokonce větší než planeta Pluto (2.300 km). Navíc má i vlastní měsíček. Změřené albedo (0,60, tj. 60%) znamená, že těleso UB313 je překvapivě podobné Plutu a u obou objektů tuto velkou odrazivost způsobuje ledový povrch, pravděpodobně zmrzlý metanem a dusík.

Nově objevené těleso 2003 UB313 opět otevírá diskusi o tom, která tělesa jsou planety a která planetky. Sám objevitel Mike Brown (Caltech - California Institute of Technology, Pasadena, USA) tvrdí, že i Pluto je typickým tělesem Kuiperova pásu a tedy velmi odlišné od ostatních 8 planet. Mezinárodní astronomická unie (IAU - International Astronomical Union) pokračuje v jednáních o klasifikaci takovýchto těles.

Zdroj: Nature, www.planetky.cz a www.gps.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »