Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.

Dosavadní kosmické sondy zůstávaly v blízkosti roviny ekliptiky, v níž kolem Slunce rovněž obíhá naše Země a další planety. Odtud mohou sondy pozorovat především rovníkové oblasti Slunce. Avšak dráha sondy Ulysses je téměř kolmá na rovinu ekliptiky – jinak řečeno, její dráha je velmi skloněná vůči drahám jiných kosmických sond, což jí poskytuje unikátní možnost studia polárních oblastí Slunce a jeho vlivů na okolní kosmický prostor. Začátek výzkumu polárních oblastí kolem severního pólu je definován polohou sondy, kdy se dostává na +70. stupeň heliografické šířky. Sonda nyní bude pokračovat maximálně na 80. stupeň heliografické šířky. Výzkum polárních oblastí ukončí 15. 3. 2008, kdy opět překročí +70. stupeň heliografické šířky. To už se bude vzdalovat od Slunce k nejvzdálenějšímu bodu své dráhy, který se nachází poblíž dráhy planety Jupiter.

Získané informace při studiu slunečního větru, magnetických polí, slunečních energetických částic a kosmického záření v průběhu tohoto intervalu budou porovnávány s měřeními nad jižními polárními oblastmi počátkem letošního roku, a to za účelem zjištění rozdílů, tzv. severo-jižní asymetrie.

Pochopení sluneční aktivity je důležité nejen proto, že Slunce je průměrná hvězda ve vesmíru, která je dostupná pro výzkum zblízka, ale především proto, že má významné důsledky pro Zemi a její „obyvatele“. To je důležité především v současné době, kdy nové technologie umožňují lidstvu pronikat do vesmíru a je nutné přitom znát veškerá rizika.

Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.

Kosmická sonda Ulysses byla vypuštěna 6. 10. 1990. Při průletu kolem planety Jupiter (8. 2. 1992) byla gravitačním manévrem navedena na eliptickou dráhu s dobou oběhu 6,2 roku se sklonem 80° k rovině ekliptiky. Kolem Slunce sonda poprvé prolétala na přelomu let 1994/1995 (v období kolem minima sluneční činnosti), podruhé na přelomu let 2000/2001 (v období slunečního maxima) a zatím naposled na přelomu let 2007/2008 (opět v období slunečního minima). Bude jistě zajímavé porovnat data z jednotlivých průletů.

Zdroj: ulysses.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »