Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.

Dosavadní kosmické sondy zůstávaly v blízkosti roviny ekliptiky, v níž kolem Slunce rovněž obíhá naše Země a další planety. Odtud mohou sondy pozorovat především rovníkové oblasti Slunce. Avšak dráha sondy Ulysses je téměř kolmá na rovinu ekliptiky – jinak řečeno, její dráha je velmi skloněná vůči drahám jiných kosmických sond, což jí poskytuje unikátní možnost studia polárních oblastí Slunce a jeho vlivů na okolní kosmický prostor. Začátek výzkumu polárních oblastí kolem severního pólu je definován polohou sondy, kdy se dostává na +70. stupeň heliografické šířky. Sonda nyní bude pokračovat maximálně na 80. stupeň heliografické šířky. Výzkum polárních oblastí ukončí 15. 3. 2008, kdy opět překročí +70. stupeň heliografické šířky. To už se bude vzdalovat od Slunce k nejvzdálenějšímu bodu své dráhy, který se nachází poblíž dráhy planety Jupiter.

Získané informace při studiu slunečního větru, magnetických polí, slunečních energetických částic a kosmického záření v průběhu tohoto intervalu budou porovnávány s měřeními nad jižními polárními oblastmi počátkem letošního roku, a to za účelem zjištění rozdílů, tzv. severo-jižní asymetrie.

Pochopení sluneční aktivity je důležité nejen proto, že Slunce je průměrná hvězda ve vesmíru, která je dostupná pro výzkum zblízka, ale především proto, že má významné důsledky pro Zemi a její „obyvatele“. To je důležité především v současné době, kdy nové technologie umožňují lidstvu pronikat do vesmíru a je nutné přitom znát veškerá rizika.

Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.

Kosmická sonda Ulysses byla vypuštěna 6. 10. 1990. Při průletu kolem planety Jupiter (8. 2. 1992) byla gravitačním manévrem navedena na eliptickou dráhu s dobou oběhu 6,2 roku se sklonem 80° k rovině ekliptiky. Kolem Slunce sonda poprvé prolétala na přelomu let 1994/1995 (v období kolem minima sluneční činnosti), podruhé na přelomu let 2000/2001 (v období slunečního maxima) a zatím naposled na přelomu let 2007/2008 (opět v období slunečního minima). Bude jistě zajímavé porovnat data z jednotlivých průletů.

Zdroj: ulysses.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »