Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tvar Země podle družic GRACE

Tvar Země podle družic GRACE

Tvar Země podle měření družic GRACE
Tvar Země podle měření družic GRACE
Dne 17. 3. 2012 oslavila dvojice družic GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment, start: 17. 3. 2002) desáté výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci je pojmenovali jako Tom a Jerry, protože jedna druhou neustále "pronásleduje" na přesně stejné oběžné dráze. Po startu z ruského kosmodromu Pleseck vykonaly obě družice již více než 55 000 oběhů kolem Země po polární dráze ve výšce 450 až 500 km nad zemským povrchem. Jejich vzájemná vzdálenost je udržována na 220 km. Stále pokračují ve výzkumu.

Díky těmto družicím může být vůbec poprvé měřena velikost tajících ledovců v Grónsku s vysokou přesností při pohledu z vesmíru. Právě v této době slaví 10. výročí navedení na oběžnou dráhu kolem Země dvojice družic s názvem GRACE publikováním detailního snímku povrchu Země, na kterém lze s mimořádnou přesností sledovat také prostorové rozložení tajících ledovců. Za období mezi roky 2002 až 2011 ztratil Grónský ledový štít více než 240 miliard tun ledu. Tomu odpovídá zvýšení mořské hladiny zhruba o 0,7 mm za rok. Tyto údaje byly získány na základě velmi přených měření uskutečněných v rámci mise GRACE.

Jeden z Newtonových zákonů praví, že gravitace tělesa přímo závisí na jeho hmotnosti. "Když se hmotnost Grónského ledovce změní, změní se i gravitace v této oblasti," vysvětluje Dr. Frank Flechtner z GFZ (GeoForschungsZentrum) German Research Centre for Geosciences. "Měření gravitačního pole pomocí družic GRACE nám proto poskytují informace o změnách hmotnosti včetně tomu odpovídajících klimatických změnách."

Avšak je toho mnohem více. Nerovnoměrné rozložení hmoty uvnitř planety způsobuje z toho vyplývající proměnlivost gravitačního pole. Země má nepravidelný tvar, který se výrazně odchyluje od koule. Má tvar tzv. geoidu připomínajícího velkou bramboru. Avšak tento tvar neustále podléhá časovým změnám. Během poslední doby ledové pokrýval 1,5 km tlustý ledovec severní Ameriku a Skandinávii. Od těch dob postupně tál a kůra, nyní osvobozená od zátěže, se postupně zvedá. To je způsobováno tečením materiálu v zemském tělese, respektive v jeho plášti. Pomocí družic GRACE můžeme toto izostatické vyrovnáváni vůbec poprvé velmi přesně detekovat v globálním měřítku jako změny ve výšce geoidu.

Na základě zjištěné proměnlivé vzdálenosti mezi družicemi GRACE určují vědci z GFZ gravitační pole Země. Přibližně jednou za 30 dnů shromáždí dvojice družic data k sestavení globální mapy gravitačního pole Země. Tyto měsíční přehledy gravitačního pole jsou přinejmenším 100krát přesnější než předcházející modely. "Většina procesů způsobujících změny klimatu naší planety je doprovázena přemísťováním velkého objemu vody, což se projevuje změnami v gravitačním poli," dodává Frank Flechtner.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Vteřinová momentka Měsíce poblíž Plejád. Výsledek je proti originálu 2x zmenšený.

Další informace »