Uhlovodíky na Hyperionu
Výsledky prvního mapování materiálu na povrchu Hyperionu byly publikovány 5. července v časopise Nature. Zpráva popisuje detaily Hyperionových kráterů a složení povrchu měsíce, získané při blízkém přeletu sondy Cassinu. Tyto poznatky mohou být klíčem k pochopení původu a vývoje měsíce během 4,5 miliardy let.
„Důvodem zvýšeného zájmu o Hyperion je přítomnost uhlovodíků – stejné sloučeniny uhlíkových a vodíkový atomů jako v kometách, meteoritech a prachu v naší Galaxii,“ řekl planetolog Dale Cruikshank (Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie), vedoucí autor článku v Nature.
„Tyto molekuly uložené v ledu a vystavené ultrafialovému záření, se mění na nové biologicky významné molekuly. To ale neznamená, že jsme tam našli život. Je to jen další důkaz, že základní chemické látky potřebné pro život jsou ve vesmíru značně rozšířeny.“
Minerální a chemické vlastnosti Hyperionu a změny ve složení povrchu měsíce zachytily přístroje na palubě sondy Cassini - ultrafialový zobrazovací spektrograf a vizuální a infračervený mapovací spektrometr. Data poslaná na Zem potvrdila přítomnost zmrzlé vody, nalezené již dříve pozemními pozorováními. Ale objev pevného oxidu uhličitého (suchého ledu), smíchaný s obyčejným ledem, byl nečekaný. Snímky nejjasnějších oblastí Hyperionova povrchu ukazují, že zmrzlá voda má krystalickou strukturu stejně jako na Zemi.
„Většina Hyperionova povrchového ledu je směs zmrzlé vody a organického prachu, ale významnou roli hraje i oxid uhličitý. Oxid uhličitý není čistý, ale je chemicky vázán na další molekuly,“ vysvětlil Cruikshank.
Dřívější data, pořízená sondou u jiných Saturnových měsíců, stejně jako u Jupiterových měsíců Ganymédes a Callisto, ukazují, že molekula oxidu uhličitého je „komplikovaná“ nebo je spojena s jiným materiálem na povrchu.“
„Mysleli jsme, že běžný oxid uhličitý se ze Saturnových měsíců za tak dlouhou dobu vypařil,“ řekl Cruikshank. „Ale zdá se, že ve směsi s jinými molekulami je mnohem stabilnější.“
„Blízký průlet kolem Hyperionu byl nádherným příkladem schopností sondy Cassini na více vlnových délkách. Toto vůbec první ultrafialové pozorování Hyperionu a nalezení vodního ledu vypovídá o rozdílech v chemickém složení tohoto bizarního tělesa,“ řekla Amanda Hendrix (JPL, Pasadena).
Hyperion je Saturnův 8. největší měsíc, má chaotickou rotaci a Saturn oběhne za 21 dnů. Především zaujme svým neobvyklým, „houbovitý“ vzhledem, protože celý povrch je pokryt velkým množstvím kráterů. Důvodem je extrémně nízká hustota Hyperionu. Astronomové zkoumali snímky a data ze sondy Cassini, pořízená během posledních 3 let.
„Při blízkém přeletu vznikla malinká, ale měřitelná odchylka oběžné dráhy Cassini. Na základě toho italští kolegové přesně určili jeho hmotnost,“ řekla Nicole Rappaport (JPL, Pasadena). „Ze snímků byl určen Hyperionův objem a kombinací získaných dat pak byla vypočítána i jeho hustota.“ Je jen nepatrně větší než polovina hustoty vody (544 kg/m3).
Podle vědců po dopadu vznikne kráter a všechen vyhozený materiál vzhledem k malé gravitaci unikne a nepadá zpět na povrch měsíce. Proto Hyperionovy krátery mají ostřejší okraje a jsou mnohem méně pokryty pozůstatky vyvrženého materiálu než jiná tělesa.
„Časem pochopíme různé planetární procesy, které formují tělesa v naší Sluneční soustavě," řekla Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). „A tento poslední průzkum Hyperionu je toho skvělým důkazem.“
Více informací:
http://saturn.jpl.nasa.gov
http://ciclops.org (Cassini Imaging Central Laboratory for Operations)
Obrázek:
Zmrzlá voda je modrá, „suchý led“ (zmrzlý oxid uhličitý) je červený, fialové jsou oblasti se směsí vody a oxidu uhličitého a žlutá je směs oxidu uhličitého a neidentifikovaného materiálu. Depozity (usazeniny) na dně kráterů jsou tmavé. Kredit: NASA/JPL/University of Arizona/Ames/Space Science Institute
Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
