Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Kresba dráhy sondy Ulysses.
Kresba dráhy sondy Ulysses.
Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.

Jižní pól naší Země byl pokládán za „terra incognita“ až do té doby, kdy se sem v letech 1911 a 1912 dostali Roald Amundsen and Robert F. Scott. Stejná situace je dnes také, pokud se týká Slunce. „Jižní pól Slunce je nezmapovaným územím,“ říká Posner. Totéž se týká i severního pólu Slunce. „Jen problematicky můžeme tyto oblasti pozorovat ze Země a většina astronomických družic, které jsou určeny ke sledování Slunce, pozorují jen jeho rovníkové oblasti a jen stěží zahlédnou oblasti vyšších heliografických šířek.“

Pouze jedna sonda je schopná studovat polární oblasti Slunce – Ulysses. Je to společný projekt NASA a Evropské kosmické agentury ESA. V současné době sonda prolétává nad oblastí jižního pólu Slunce.

Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.

Sluneční fyzikové jsou napnuti. Doposud pouze dvakrát sonda Ulysses prolétla nad slunečními póly. Stalo se tak v letech 1994-95 a 2000-01. Přestože průlety nad póly Slunce trvají jen krátce, dostatečně prokazují, že tyto oblasti na Slunci jsou překvapující a zajímavá místa.

Připomeňme si některá fakta:

Severní magnetický pól Slunce míří k jižnímu pólu Slunce. Magneticky je Slunce natočeno „vzhůru nohama“. Mnoho lidí neví, že podobná situace je i na naší Zemi. Severní magnetický pól Země směřuje k jižnímu geografickému pólu Země. Z hlediska magnetického pole jsou na tom Slunce a Země velmi podobně. Jak sluneční, tak i pozemské magnetické póly, se neustále pohybují a občas se prohodí – severní a jižní pól si vymění místa. Tato „výměna“ nastává na Slunci každých 11 let, kdy si sluneční skvrny na jednotlivých polokoulích vymění polarity a souvisí se známým cyklem sluneční činnosti. Na Zemi dochází k „přepólovaní“ zhruba jednou za 300 000 let.

V polárních oblastech Slunce pozorujeme tzv. koronální díry. Jedná se o místa, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru, což umožňuje částicím slunečního větru bez problémů unikat do okolí. Nad slunečními póly tak odlétá vysokou rychlostí (milióny km/h) proud horkých protonů, elektronů a dalších částic. Sonda Ulysses již má ty správné „zkušenosti“ s výzkumem tohoto polárního větru.

Při posledních průletech sondy Ulysses kolem Slunce byla objevena další záhada: oblasti kolem severního a jižního pólu Slunce mají rozdílné teploty. „Nejsme si jisti, proč tomu tak je a budeme v každém případě tento problém horlivě studovat,“ říká Posner. Po současném průletu sondy nad jižním pólem Slunce bude následovat počátkem roku 2008 průlet nad severním pólem, což umožní další porovnání podmínek nad oběma póly Slunce.

Kosmická sonda Ulysses byla vypuštěna 6. 10. 1990 a po průletu kolem planety Jupiter 8. 2. 1992 se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce s dobou oběhu přibližně 6,2 roku. Přestože byla vyvíjena s plánovanou životností 5 let, i po více než 16 letech ve vesmíru je stále ještě v provozu 9 vědeckých přístrojů na palubě sondy.

Zdroj: science.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »