Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Unikátní snímky Slunce

Unikátní snímky Slunce

Hinode 13. prosince 2006
Hinode 13. prosince 2006
Ve středu 21. března 2007 uvolnila NASA unikátní snímky Slunce, pořízené mezinárodní kosmickou sluneční observatoří Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané a dosud nikdy nepozorované detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo.

Hinode (japonsky „východ Slunce“) byla vypuštěna 23. září 2006 z kosmodromu Uchinoura Space Center (ostrov Kjúšú, Japonsko), aby studovala magnetické pole Slunce a princip přenosu energie při erupční aktivitě v různých vrstvách sluneční atmosféry. Sonda, nepřetržitě sledující Slunce přístroji s vysokou rozlišovací schopností, bude mít stejný dopad na sluneční fyziku jako pozorování Hubblova dalekohledu na stelární astronomii.

„Nyní jsme byli poprvé schopni rozlišit malinké granule horkého plynu, které ve zmagnetizované sluneční atmosféře stoupají vzhůru a zase klesají,“ řekl Dick Fisher, ředitel slunečního oddělení NASA (Heliophyics Division, Science Mission Directorate, Washington). „Tyto snímky otevírají novou éru studia slunečních procesů a jejich vliv na Zemi, astronauty, satelity a celou Sluneční soustavu."

Na sondě Hinode jsou umístěny 3 hlavní přístroje – 0,5m sluneční optický dalekohled (Solar Optical Telescope), rentgenový dalekohled (XRT - X-ray Telescope) a ultrafialový spektrometr (EIS - Extreme Ultraviolet Imaging Spectrometer), které budou sledovat různé vrstvy Slunce. Studium se soustředí hlavně na viditelný „povrch“ Slunce - fotosféru, na sluneční atmosféru – korónu a její vnější vrstvu, která zasahuje hluboko do Sluneční soustavy.

„Koordinace měření ze všech tří přístrojů na Hinode ukáže změny ve struktuře magnetického pole, uvolňování energie ve spodních vrstvách atmosféry a její šíření přes korónu až do meziplanetárního prostoru, kde se podílí na tvorbě kosmického počasí,“ řekl John Davis (Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama).

Kosmické počasí je ovlivňováno tokem nabitých částic a elektromagnetického záření, které Slunce produkuje. Sluneční erupce mohou vyřadit z provozu dálkové telekomunikační sítě nad celými kontinenty nebo přerušit globální navigační a varovné systémy.

„Snímky z Hinode odhalí nezvratné důkazy přítomnosti procesů řízených turbulencí, které jsou přenášeny magnetickým polem. Důsledkem je extrémně dynamická chromosféra nebo plynná obálka kolem Slunce,“ řekl Alan Title (Lockheed Martin, Palo Alto, Kalifornie a Stanford University, Stanford, Kalifornie).

Mise Hinode je mezinárodní projekt, na kterém s japonskou JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) a americkou NASA spolupracují ESA, britské PPARC (Particle Physics Astronomy Research Council) a další. Např. japonská NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo) se podílela na vývoji SOT (Solar Optical Telescope), který bude poskytovat pohled na jemnou strukturu spodních vrstev sluneční atmosféry. Rentgenový dalekohled (X-ray Telescope) na sledování erupcí a dalších rychlých procesů ve vnější atmosféře Slunce vznikl ve spolupráci se SAO (Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, Massachussetts). Na analyzování dat z družice Hinode se podílejí i čeští astronomové z Astronomického ústavu v Ondřejově.

rekonexe.jpg
Podle některých teorií hustší oblast plazmatu naruší stabilitu magnetického pole Slunce. Ke „uklidnění“ dojde až rekonexí magnetických silokřivek - propojení blízkých silokřivek, které mají opačnou magnetickou orientaci (obdoba elektrického zkratu). To je provázeno uvolněním energie na všech vlnových délkách (erupcí) a také únikem oblaku plazmatu do meziplanetárního prostoru (CME - Coronal Mass Ejection).

„Věříme, že sledováním vývoje slunečních struktur magnetického pole před, během a po erupci najdeme jasný důkaz, že příčinou erupční aktivity je magnetická rekonexe,“ řekl Leon Golub (Smithsonian Astrophysical Observatory).

Galerie snímků a videí: www.nasa.gov (mise Hinode)

Obrázek:
Snímek sluneční erupce 13. prosince 2006 pořídila sonda Hinode (Solar Optical Telescope). Erupce vznikla po nárazu nově vzniklé skvrny do již existující. Vysokoenergetické protony dospěly k Zemi v době letu raketoplánu STS-116. Credit: JAXA/NASA

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »