Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

Ve sluneční koróně objeveny unikající vlny

sun_comp.jpg
Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

Výzkumný tým vedl Steve Tomczyk (National Center for Atmospheric Research), vědec sluneční observatoře High Altitude Observatory (HAO). Výsledky budou publikovány tento týden v Science.

„Alfvenovy vlny nám mohou poskytnout okno do procesů nepostradatelných pro fungování Slunce a jeho vlivů na Zemi,“ říká Tomczyk.

Švédský fyzik a astrofyzik Hannes Olof Gösta Alfvén (30. 5. 1908 - 2. 4. 1995) se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou, v roce 1939 publikoval teorii geomagnetických bouří a polárních září a v roce 1970 dostal Nobelovu cenu za fyziky plazmatu a její interakce s magnetickým polem.

Rychle se pohybující Alfvenovy vlny proudí podél magnetických silokřivek ven ze Slunce a transportují energii. Ačkoli v heliosféře mimo Slunce objeveny byly, nikdy předtím nebyly pozorovány uvnitř koróny (vnější vrstva sluneční atmosféry). Alfvenovy vlny se obtížné zjišťují částečně proto, že na rozdíl od jiných vln nezpůsobují velké změny intenzity záření koróny. Navíc rychlosti oscilací jsou malé a těžko zjistitelné.

„Pozorování nám umožnila jednoznačně identifikovat tyto oscilace jako Alfvenovy vlny,“ říká spoluautor Scott McIntosh (Southwest Research Institute, Boulder). „Vlny jsou viditelné po celou dobu a vyskytují se všude v koróně, což nás zpočátku překvapilo."

Na základě pozorování rychlosti a směru vln budou vědci schopni odvodit základní vlastnosti sluneční atmosféry, jako je hustota a směr magnetických polí. Vlny mohou odpovědět na otázky, před nimiž byli fyzikové bezradní po celé generace – např. proč je sluneční koróna 100krát teplejší než povrch.

Výzkum také umožní lépe předpovídat sluneční bouře. Slunce odhazují tisíce tun plazmatu do vesmíru, čímž způsobuje geomagnetické bouře a na Zemi dochází k poruchám telekomunikačních a elektrických sítí. Více informací o slunečních poruchách pomůže vědcům lépe chránit i astronauty před nebezpečným zářením.

„Pokud chceme letět na Měsíc a Mars, potřebujeme vědět, co se stane na Slunci,“ říká Tomczyk.

Na pozorování sluneční koróny astronomové používají přístroj vyvinutý v NCAR během několika posledních letech - vícekanálový polarimetr CoMP (Coronal Multichannel Polarimeter), umístěný na dalekohledu observatoře NSO (National Solar Observatory, Sacramento Peak, Nové Mexiko). CoMP shromažďuje a analyzuje světlo z koróny, která je mnohem temnější než Slunce. Sleduje magnetickou aktivitu podél celého okraje Slunce a sbírá data s neobvyklou rychlostí - měří každých 15 sekund.

Přístroj CoMP umožnil výzkumnému týmu současně zachytit intenzitu, rychlost a snímky sluneční koróny v polarizovaném světle. Napozorovaná data odhalila, že dráhy vln řídí magnetické pole Slunce a rychlost šíření je větší než 4000 km/s.

Obrázek:
Struktura sluneční koróny (CoMP, 30.10.2005). Kredit: S. Tomczyk a S. Macintosh (NCAR)

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »