Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Venuše má rovněž ozónovou vrstvu

Venuše má rovněž ozónovou vrstvu

Objev ozónu v atmosféře planety Venuše
Objev ozónu v atmosféře planety Venuše
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.

Sonda Venus Express uskutečnila tento objev v době, kdy prováděla pozorování hvězd promítajících se právě na okraj disku planety, přičemž jejich světlo procházelo (byť zeslabené) horními vrstvami atmosféry Venuše. Toto záření bylo detekováno a analyzováno přístrojem SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Venus), který pátral po charakteristických "otiscích prstů" atmosférických plynů, tj. absorpčních spektrálních čarách specifických vlnových délek příslušejících jednotlivým atomům či molekulám.

Ozón byl detekován především proto, že je schopen pohlcovat některé vlnové délky ultrafialového záření, přicházejícího z pozorovaných hvězd.

Ozón je molekula skládající se ze tří atomů kyslíku. Podle počítačových modelů se ozón vytváří v atmosféře v případě, kdy sluneční záření rozbíjí molekuly oxidu uhličitého, čímž dojde k uvolnění atomů kyslíku. Tyto atomy jsou následně "vymeteny" na noční polokouli planety atmosférickými proudy: zde mohou kyslíkové atomy vytvářet dvouatomové molekuly kyslíku, avšak občas vytvoří také tříatomové molekuly ozónu.

"Jejich detekce nám poskytuje významný prostředek k pochopení chemických vlastností atmosféry Venuše," říká Franck Montmessin, vedoucí týmu výzkumníků. Ozón může rovněž poskytnout vodítko při hledání života na jiných planetách.

Doposud byl ozón detekován pouze v atmosférách Země a Marsu. Na Zemi je jeho přítomnost velmi významná pro existenci života, protože absorbuje velké množství škodlivého ultrafialového záření přicházejícího ze Slunce.

Evropská kosmická sonda Venus Express
Evropská kosmická sonda Venus Express
Zvyšování množství kyslíku - a následně i ozónu - začalo v zemské atmosféře před 2,4 miliardami roků. Ačkoliv přesnou příčinu tohoto jevu zcela neznáme, mikroorganismy vylučující kyslík jako odpad v tom musely hrát významnou roli. Společně s rostlinami, které zde nepřetržitě existují až do současné doby, průběžně doplňovaly kyslík a ozón na naší planetě.

Někteří astrobiologové se domnívají, že souběžná přítomnost oxidu uhličitého, kyslíku a ozónu v atmosféře může být využita jako vodítko ke zjištění, zda by mohl na dané planetě existovat život. To by poskytlo budoucím dalekohledům cíle v podobě planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce pro zjišťování jejich případné obyvatelnosti. Avšak jak vyplývá z nových výzkumů, velmi důležité je množství přítomného ozónu.

Malé množství ozónu v atmosféře Marsu nebylo vytvořeno živými organismy. Na této planetě je jeho přítomnost důsledkem rozbíjení molekul oxidu uhličitého působením slunečního záření.

Venuše nyní rovněž podporuje tuto představu nepatrného množství ozónu, který se "nezrodil" biologickými prostředky. Ozónová vrstva v atmosféře Venuše se nachází ve výšce kolem 100 km nad povrchem planety, zhruba 4krát výše, než je tomu v atmosféře Země. Množství ozónu na Venuši je 100krát až 1000krát nižší v porovnání s hustotou ozónové vrstvy na Zemi.

Teoretické práce astrobiologů naznačují, že koncentrace ozónu v atmosférách planet musí dosahovat přinejmenším hodnoty 20 % pozemského množství, aby živé organismy mohly být považovány za příčinu jeho existence.

"Nová pozorování můžeme využít k prověření a upřesnění tohoto scénáře k detekci života na planetách mimo Sluneční soustavu," říká Franck Montmessin.

Přesto, že život na Venuši neexistuje, detekce ozónu přivádí tuto planetu o krok blíže k Zemi a Marsu. Všechny tři planety totiž mají ozónovou vrstvu.

"Zjištění přítomnosti ozónu nám říká velmi mnoho o chemických vlastnostech atmosféry Venuše," dodává Håkan Svedhem, vědecký pracovník mise Venus Express.

"Kromě toho existuje ještě více základních podobností mezi kamennými planetami, které ukazují na důležitost výzkumu Venuše pro pochopení stavby a vývoje všech planet."

Zdroj: www.esa.int a www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »