Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vesmírné kolize

Vesmírné kolize

Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.

Tato práce nutí k zamyšlení, ale výsledky nejsou tak katastrofické, jak se většina lidí obává. Podle výsledků této studie si můžeme trochu oddychnout. Předpokládalo se, že 10ti megatunová exploze - ekvivalent největší vodíkové pumy testované v padesátých letech - nastává průměrně jednou za dvě až tři století. Brown a jeho kolektiv snížili odhad na jednu explozi za tisíc let. Pokud to je správný výsledek, pak si můžeme opravdu odpočinout. Poslední takováto exploze nastala v minulém století.

V roce 1908 explodoval meteorit ve výšce 6km nad neobydlenou oblastí Tunguzska na Sibiři. Výbuch zničil les na ploše několik set čtverečních kilometrů. Lidé ve vzdálenosti 60km byli sraženi na zem. Hlídači sobů ve vzdálenosti 30km od epicentra výbuchu byli vymrštěni do vzduchu - jeden z nich prý zemřel po nárazu na strom.

Dopad velkého asteroidu může mít katastrofální následky a většinou zanechá jasně patrné stopy - například známý kráter v Arizoně. Takovéto srážky jsou velmi řídké. Mnohem častěji zkříží dráhu Země menší tělesa. Objekty o velikosti 100m v průměru se většinou rozpadnou v atmosféře a my je můžeme sledovat jako bolidy. Menší tělesa pak uvidíme jako jasné meteory.

Vojenské družice na geostacionární dráze mohou sledovat jednu hemisféru Země. Přitom jsou konstruovány tak, aby zaznamenaly světlo pocházející z motoru startující rakety. Lze je tedy použít i k detekci impaktů vesmírných těles. V období Únor 1994 - Září 2002 bylo zaznamenáno 300 nárazů. Z intenzity záření a doby trvání záblesku určil tým P. Browna přibližné rozměry jednotlivých těles.

Výsledek jen potvrzuje dřívější varování, že je třeba průběžně sledovat oblohu a vyhledávat malá, potenciálně nebezpečná tělesa. Výsledky sice naznačují nižší pravděpodobnost katastrofická srážky, ale jedná se o statistický odhad. Průměr je velmi ošidný statistický nástroj. Tunguzská katastrofa se může opakovat již příští týden a poté se nic nemusí stát dva tisíce let. Průměr - srážka jednou za dva tisíce let - zůstane zachován.

Zpracováno dle nature.com




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »