Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Videopozorování meteorů a počátky sítě EDMOND

Videopozorování meteorů a počátky sítě EDMOND

Geminida Autor: Roman Piffl
Geminida
Autor: Roman Piffl
V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.

Co je vlastně EDMOND?

EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) je databáze drah, která je vypočítaná z dat získaných každodenním pozorováním meteorů pomocí videokamer, které jsou rozmístěné po celém světě. Jedná se tedy o nadnárodní databázi, která spojuje národní video sítě. Vznikla v roce 2011 spojením dosavadních sítí. V současné době spojuje 10 národních sítí: Česko, Slovensko, Itálie, Francie, Polsko, Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Velká Británie, Ukrajina a Brazílie. V EDMONDu je také začleněna kompletní databáze sítě IMO VMN (International Meteor Organization Video Meteor Network) a také nezávislá chorvatská síť CMN (Croatian Meteor Network).

Proč vlastně videometeory? A jaké jsou tedy cíle videopozorování?

Lyridy Autor: Jakub Koukal
Lyridy
Autor: Jakub Koukal
Proč je vlastně dobré pozorovat meteory pomocí videokamer? Odpověď je jednoduchá. Ani zkušený pozorovatel s mnoholetou zkušeností nezakreslí dráhu meteoru do gnomonické mapy hvězdné oblohy správně. Tudíž není možné přesně vypočítat atmosférickou dráhu meteoru. Při videopozorování to není problém. Cílem je tedy výpočet dvoj a vícestaničních drah meteoroidů, analýza mateřských těles meteorických rojů a také vyhledávání nových meteorických rojů. Důležitá je také analýza slabých rojů.Aby tohle všechno bylo možné, je dobré budovat sesterské videostanice pro vícestaniční analýzu ve vzdálenosti od sebe minimálně 30 a maximálně 300 km.

Obr. vlevo: Zákresy meteorického roje Lyrid z roku 2008 od J. Koukala a P. Habudy

Použitá technika

Kromě SVMN používají všechny amatérské stanice citlivé analogové CCTV kamery postavené na CCD čipech Sony (1/2 ExView HAD, 1/3 Super HAD II) s běžným rozlišením 720 × 576 pixelů a s varifokálními objektivy, které mají ohnisko 3 až 8 mm a světelnost mezi f/0,8 a f/1,4.

UA Autor: Jakub Koukal
UA
Autor: Jakub Koukal
Většina stanic používá na zaznamenání meteorů software UFO Capture, pro zpracování dat pak UFO Analyzer. Celý balíček se pak nazývá UFO Tools. Pouze maďarská síť a síť IMO VMN využívá MetRec, jehož autorem je Sirko Molau. Rozměr zorného pole stanic je ±70° v horizontálním směru. Stanice dokáží zachytit meteory, které jsou jasnější než +2,5 magnitudy. Avšak ani UFO Capture ani MetRec nezaručí 100 procentní úspěšnost zaznamenání meteorů v zorném poli kamery. Velmi záleží na výkonu konkrétní kamery a místních podmínkách. Průměrná sestava zachytí v průběhu jasné noci 5 až 10 meteorů, při zvýšené aktivitě rojů 30 až 50 meteorů, při maximu aktivity silných rojů (Perseidy, Geminidy, Quadrantidy) až 400 videometeorů.

Obr. vlevo: Náhled programu pro zpracování videometeorů - UFO Analyzer

Počátky sítě

Abychom nahlédli do úplných počátků této sítě se musíme vrátit do roku 2007, kdy 1. 4. Astronomické a geofyzikální observatoř UK v Modré (AGO) na Slovensku začalo systematické pozorování celooblohovou CCD kamerou (Watec 120 N a Watec 902) se zesilovačem jasu obrazu Dedal 2. Jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit.

První slovenská amatérská stanice pro pozorování meteorických rojů vznikla v Bratislavě (stanice Bratislava-Cukrová) a založil ji Roman Piffl. Jednalo se vlastně o první stanici budoucí sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Stanice měla toto vybavení: kamera Watec 902 s objektivem Rainbow F/1,4, jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit).

V prosinci 2008 se konal v Brně seminář SMPH, kde pánové Roman Piffl a Ivan Majchrovič přednesli prezentaci o CCD systémech pro sledování meteorů (použita kamera Watec 902) s využitím běžně dostupné CCTV techniky.

V roce 2009 byla na AGO vyměněna původní kamera za DMK s rozlišením 1280x960 pixelů (2009), limitní magnituda hvězd +5,5 mag, meteorů do +3,5 mag. Použitý je objektiv typu "rybí oko" Canon 2,4/15 mm, zesilovač jasu obrazu Mullard a zobrazovací objektiv Meopta 1,9/16 mm. Stanice je plně automatická, v kompaktním plastovém obalu, elektronicky ovládané komponenty jsou řízeny elektronikou a procesorem (P. Zigo).

První spolupráce

Sporadický Autor: Roman Piffl
Sporadický
Autor: Roman Piffl
Spolupráce mezi jednotlivými sítěmi začala v červenci 2009, kdy se podařilo získat první dráhu meteoroidu výměnou dat mezi amatérskou stanicí Bratislava-Cukrová (CEMeNt) a celeooblohovou kamerou stanice AGO v Modre (SVMN).

První dráhy Autor: Roman Piffl
První dráhy
Autor: Roman Piffl
Nedlouho poté, v září 2009, byla vybudována druhá stanice v Arboretě SAV v Tesárkych Mlyňanoch (ARBO).

Na obrázku vpravo je meteor z 9. 7. 2009, ze stanice Bratislava - Cukrová, ze kterého byla vypočítána první dráha.

Na obrázku vlevo jsou dráhy prvních dvou meteoroidů mezi stanicemi Bratislava - Cukrová a AGO Modra.


„První“

PFN Autor: Roman Piffl
PFN
Autor: Roman Piffl
První seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů na AGO FMFI UK v Modre se konal v září 2009.

První videopozorování outburstu meteorické roje CCD technikou - Leonidy, listopad 2009.

První "mezinárodní" vícestaniční meteor mezi stanicemi Bratislava -Cukrová a PFN 24 (Polish Fireball Network) - prosinec 2009.

Na obrázku vpravo je topografická projekce dráhy meteoru mezi stanicí PFN 24 a Bratislava-Cukrová





O dalším vývoji sítě se dočtete v pokračování článku, např. o zřízení dalších stanic v Nýdku, Kroměříži, Stochově, Valaššském Meziříčí, o první specializované pozorovací kampani nebo první expedici za meteorickým rojem Drakonidy.

Zdroje:

CEMeNt
IMO VMN
CMN



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »