Voda na Enceladu!
Mnohé další měsíce velkých planet sluneční soustavy mohou mít oceány pokryté kilometry ledu, ale v tomto případě se uvažuje o kapsách vody uložené ne hlouběji než několik desítek metrů pod povrchem. Kromě Země, Jupiterova měsíce Io a s jistou nejistotou Neptunova Tritonu by se tedy Enceladus stal čtvrtým tělesem sluneční soustavy s potvrzenou vulkanickou aktivitou.
Candy Hansenová z JPL navíc připomíná: "Když se sonda Cassini blížila k Saturnu, objevili jsme, že Saturnův systém je zaplněn volnými atomy kyslíku. Tehdy jsme neměli ponětí, odkud pocházejí. Nyní víme, že Enceladus uvolňuje molekuly vody, které se dále rozkládají na kyslík a vodík..." Stále však zůstávají otevřené otázky. Například: Proč je Enceladus tak aktivní? Zdrojem energie pro tuto aktivitu by mohly být, podobně jako v případě Jupiterova měsíce Io, slapové síly, jimiž na měsíc působí mateřská planeta, v tomto případě Saturn. Nebo (ta je zvlášť přitažlivá): Mohla mít tato aktivita v geologické historii měsíce dostatečně dlouhé trvání, aby se měl šanci uchytit život? Enceladus se tak spolu s největším Saturnovým měsícem Titanem stává prioritou sondy Cassini. Příležitost k opravdu podrobnému zkoumání měsíce s průměrem asi 500 km bude sonda mít na jaře 2008, kdy okolo něj proletí ve vzdálenosti pouhých 350 km.
Článek o tomto objevu byl zveřejněn v dnešním vydání časopisu Science: www.sciencemag.org.
Zdroj: NASA Science News
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
O autorovi
Jan Veselý
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
