Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkanická aktivita na Venuši?

Vulkanická aktivita na Venuši?

VenusExpress_1.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.

Pátrání po činných sopkách je dlouhodobá záležitost, táhnoucí se jako nit dosavadním výzkumem Venuše. „Sopky hrají klíčovou roli v klimatickém systému Venuše,“ říká Fred Taylor (Oxford University). Je to proto, že uvolňují do atmosféry planety plyny, jako je oxid siřičitý.

Na Zemi nezůstávají sloučeniny síry v atmosféře příliš dlouho. Postupně reagují s povrchem planety. Stejné by to pravděpodobně mělo být i na Venuši, ačkoliv reakce jsou zde mnohem pomalejší.

Někteří astronomové se domnívají, že velká část oxidu siřičitého, objeveného na Venuši již dřívějšími kosmickými sondami, jsou „kouřové signály“ nedávných vulkanických erupcí. Avšak jiní astronomové jsou toho názoru, že k těmto erupcím mohlo docházet přibližně před 10 milióny roků a že oxid siřičitý zůstal v atmosféře, protože potřebuje tak dlouhou dobu na to, aby reagoval s kamenným povrchem Venuše.

Nová pozorování ze sondy Venus Express ukazují na značné kolísání množství oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry, což znovu vzkřísilo debatu na téma činných sopek na Venuši.

Na palubě sondy Venus Express se mj. nachází přístroj SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Venus – spektroskopické zjišťování parametrů atmosféry Venuše), analyzující světlo hvězdy nebo Slunce, které je absorbováno atmosférou planety. Na základě studia pohlceného záření zjistí astronomové ze spektra, jaké atomy a molekuly se nacházejí v atmosféře Venuše. Tento způsob výzkumu lze použít pouze při studiu tenké oblasti horní vrstvy atmosféry nad vrstvou oblačnosti (tj. ve výšce 70 až 90 km nad povrchem). Bylo zjištěno, že v této oblasti pokleslo během několika dnů množství oxidu siřičitého o dvě třetiny.

Jean-Loup Bertaux (CNRS, vedoucí vědecký pracovník pro SPICAV), říká: „Jsem velmi skeptický ohledně vulkanické hypotézy. Nicméně musím připustit, že jsme zatím nepochopili, proč je tak mnoho oxidu siřičitého ve vysoké atmosféře planety, kde by mělo být jeho množství rychle redukováno slunečním zářením a proč dochází k tak prudkým změnám jeho množství.“

Další přístroj na palubě sondy Venus Express s názvem VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer – zobrazovací spektrometr pro oblast viditelného a infračerveného záření) je schopen „nahlédnout“ v oboru infračerveného záření pod vrstvu oblačnosti. Detekoval přítomnost oxidu siřičitého podle množství infračerveného záření, které tyto molekuly absorbují.

Kolísání se zdá být menší ve spodních vrstvách atmosféry. „Pomocí zařízení VIRTIS jsme monitorovali obsah oxidu siřičitého ve výškách 35 až 40 km nad povrchem a nezaznamenali jsme žádné změny větší než 40 % vzhledem k celkovému průměrnému množství oxidu siřičitého, zaznamenaného za poslední 2 roky,“ říká Giuseppe Piccioni (IASF-INAF, Řím).

Jedinou absolutně spolehlivou cestou, jak zjistit sopečnou činnost na Venuši, je zaregistrovat zdejší vulkány přímo v akci. To však není vůbec jednoduché, když musíte proniknout přes 100 km silnou vrstvu husté atmosféry a souvislé oblačnosti. Avšak členové týmu Venus Express vymysleli dvě metody, jak toho docílit. První možností je lokalizovat místa se zvýšeným obsahem oxidu siřičitého v atmosféře Venuše, která mohou souviset s velkými úniky plynů z aktivních vulkánů. Další možností je pátrání po „horkých skvrnách“ na povrchu planety, které by mohly souviset s proudy čerstvé žhavé lávy, vytékající z vulkánů.

V obou případech bude k pozorování použit přístroj VIRTIS na palubě evropské sondy Venus Express. „Žádná teplotní anomálie nebyla doposud na povrchu Venuše objevena,“ říká Pierre Drossart (Observatoire de Paris, Francie). Nicméně pátrání bude pokračovat i nadále a vědecký tým plánuje brzy oznámit výsledky pozorování.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »