Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vychází nový Průvodce po Měsíci

Vychází nový Průvodce po Měsíci

Po mimořádném úspěchu publikací Měsíční dvanáctka (2012) a Lunární noci pro fajnšmekry (2020), jejíž pdf verzi si stáhlo přes 2 tisíce čtenářů, připravil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno 76stránkovou publikaci formátu A5 s aktualizovanými informacemi a novými úžasnými záběry měsíčního povrchu. Publikace nyní vychází na kvalitním papíře, jež odolá i náročným podmínkám během pozorovacích seancí.

Jde o průvodce, který měsíční nadšence seznamuje s proměnami pečlivě vybraných útvarů v průběhu celých lunárních dní. Načasování jednotlivých prohlídek je natolik přesné, že se jedná o světový unikát, jež vznikl na základě stovek pozorování a tisíců fotografií. Součástí publikace je také itinerář, volně dostupný i na stránce mesic.astronomie.cz. S jeho pomocí tak pozorovatelé a pokročilí fotografové zjistí přesné okamžiky těch nejzajímavějších stínových představení na povrchu našeho kosmického souseda. A nejen to. Pavel je vystudovaný geolog, takže u jednotlivých útvarů popisuje i jejich vznik a vývoj. K tomu dodává: „Potil jsem krev, abych nesrozumitelnou geologickou hantýrku a závěry vědeckých prací převedl do co nejsrozumitelnější formy.“

Publikace je určena jak amatérským pozorovatelům a fotografům, tak i pracovníkům hvězdáren. S pomocí dostatečně výkonného dalekohledu se totiž z prohlížení Měsíce může stát průzkum cizího světa, při kterém lze nalézt stopy úžasných příběhů měsíční krajiny i celé Sluneční soustavy. K tomu, aby se pohled na povrch našeho nejbližšího souputníka proměnil ve výpravu do geologické minulosti, ovšem musíme mít povědomí o procesech, jež vedly k utváření jeho povrchu. Právě k tomu je určena i tato publikace.

K dostání na každé dobré hvězdárně, zcela jistě na Hvězdárně a planetáriu Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Průvodce po Měsíci, Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »