Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výtvarná soutěž: Slunce – moje hvězda

Výtvarná soutěž: Slunce – moje hvězda

sluncemjhv1-m.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (International Heliophysical Year – IHY 2007) výtvarnou soutěž na téma „Slunce – moje hvězda“. Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem je Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž je určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.

Základní informace

Název a námět
Slunce – moje hvězda
Tématem soutěže je vyjádření vztahu člověka ke Slunci. A to v rovině čistě vědeckých faktů (vznik Slunce a Sluneční soustavy, atmosféra Slunce, sluneční vítr, sluneční skvrny, život na Zemi, střídání ročních období, energie ze Slunce apod.) a nebo v rovině citové (Slunce v každodenním životě, Já a Slunce apod.).

Kategorie
Soutěž je vyhlášena v těchto kategoriích:
1) Mateřská škola
2) Základní škola – 1. stupeň
3) Základní škola – 2. stupeň
4) Střední škola
Zúčastnit se mohou jednotlivci i kolektivy.

Techniky a formáty
Ke zhotovení díla jsou povoleny všechny výtvarné techniky bez jakéhokoliv omezení. Rozměr výtvarného díla je omezen maximálně formátem A2 (42 x 60 cm), u trojrozměrných děl je podmínkou pro přijetí stabilní a pevné zhotovení.

Zahájení a ukončení soutěže
Soutěž bude zahájena 20. 3. 2007 a ukončena 20. 5. 2007. Slavnostní vernisáž se uskuteční 31. 5. 2007 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Předání soutěžních děl
Předávaná díla musí být řádně označena jménem soutěžícího, věkem, školou a názvem díla. Předání je možné uskutečnit osobně na Hvězdárně Valašské Meziříčí nebo poštou, a to nejpozději 20. 5. 2007.

Ocenění nejlepších prací
Soutěžní díla, doručená na Hvězdárnu Valašské Meziříčí v termínu, budou vyhodnocena porotou. Autoři nejlepších prací obdrží hodnotné knižní ceny.

Kontaktní osoby a informace
Radek Kraus, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
rkraus@astrovm.cz
tel: 571 611 928 (sekretariát)
http://www.astrovm.cz /

Poznámka
Pořadatel soutěže si vyhrazuje právo nepřijmout do soutěže výtvarná díla, která nesplňují podmínky formátu a námětu soutěže.

Motivace
Slunce, sluníčko – může mít v našich myslích spoustu podob. „A co ta Vaše?“ Podělte se s námi o ni a kreslete, malujte či jinak tvořte!

Slunce, sluníčko – žhavá oranžově-žlutá koule zářící na pozemské obloze – se stalo symbolem života na Zemi, a to jak v oblasti mytologické, tak i z hlediska čistě vědeckých faktů.

Slunce, sluníčko – je zdrojem tolik důležité energie pro Zemi. Bez něj by nebyla možná fotosyntéza a další chemické procesy zaručující život.

Slunce, sluníčko – je složeno z vodíku, který v jeho jádru „hoří“. Vzniká zde hélium a uvolňuje se obrovské množství energie.

Slunce, sluníčko – má atmosféru složenou z fotosféry, chromosféry a koróny. V atmosféře hvězdáři pozorují sluneční skvrny, filamenty, spikule, protuberance a další energetická vzplanutí.

Slunce, sluníčko – je zdrojem proudu částic, kterému říkáme sluneční vítr. Ten přímo nevidíme, ale rozzařuje ohony komet a zemskou atmosféru v oblasti pólů (vznikají zde polární záře).

Slunce, sluníčko – je centrem Sluneční soustavy. Bylo u zrodu tohoto systému, a také bude u jeho konce.

Slunce, sluníčko – jaro, léto, podzim, zima, kdo za to může? No přece Slunce a rotace Země.

Slunce, sluníčko – od počátku věků si lidé všímali žhavé koule na obloze a přisuzovali jí božské vlastnosti. Pro Řeky to byl bůh Helios, pro Římany božstvo Sol a Egypťané měli svého boha Ra.

Slunce, sluníčko – nejen že pohání vítr k větrným elektrárnám, ale také ohřívá vodu a fotony na fotovoltalických článcích vybudí elektrickou energii.

Slunce, sluníčko – je námětem pro mnohé básně, básničky, říkadla, pranostiky – ať už z pera lidových tvůrců a nebo v umělecky stylizované podobě.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »