Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum planetek pomocí radaru

Výzkum planetek pomocí radaru

1999JM8.jpg
Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."

Radarová astronomie využívá největší radioteleskopy světa, které zamíří svazek mikrovlnného záření na zkoumaný objekt, který se může nacházet blíže než Měsíc, nebo naopak dále než například Saturnovy měsíce. Radiové pulsy zasahují cílová tělesa, důsledkem čehož je tzv. "echo", tj. jakási ozvěna (odraz) přesně daných parametrů, vyplývajících z charakteru zkoumaného cíle.

"Čím bližší cíl pozorujeme, tím lepší je odraz," říká Steven Ostro. "Po zpracování takového odrazu můžeme vytvořit detailní trojrozměrný model objektu, určit přesně jeho rotaci, což nám poskytne podklady pro určení vnitřního rozložení jeho hustoty. Můžeme dokonce rozlišit vzhled jeho povrchu. Dobrá ozvěna nám umožní prostorové rozlišení lepší než 10 m."

Astronomové získali doposud radarové odrazy již od 190 tzv. blízkozemních planetek a zjistili, že podobně jako sněhové vločky, ani dvě planetky nejsou identické. Přicházející odrazy odhalily jak kamenná, tak i kovová tělesa. Některá se pohybují ve studeném a temném vesmíru samotná, zatímco jiná tělesa jsou doprovázena vlastními měsíčky. Údaje dále vypovídají, že některé planetky mají velmi hladký povrch, zatímco povrch jiných asteroidů je velmi drsný. A konečně jejich tvary jsou natolik rozdílné, jak si jen dovedeme představit.

Jednou věcí, kterou nedovedeme docenit, je schopnost radarové astronomie upřesnit polohu daného objektu. Tato neocenitelná schopnost přišla vhod v zimě roku 2004, kdy byla objevena potenciálně nebezpečná planetka Apophis.

Astronomové tuto planetku objevili pomocí optických dalekohledů. Planetka Apophis velmi brzy přitáhla pozornost odborné i laické veřejnosti, když počáteční data naznačovala, že pořádný kus kosmického kamene o průměru 400 m může narazit do Země v roce 2029. K potvrzení či vyvrácení tohoto předpokladu bylo nutno provést další přesná pozorování ke zpřesnění jeho oběžné dráhy.Steven Ostro se svými spolupracovníky vyslali k planetce ve dnech 27., 29. a 30. ledna 2005 z radioteleskopu Arecibo Observatory (Puerto Rico) svazky mikrovlnného záření, které ji přesně zasáhly. Na základě zjištěných poloh byla dráha planetky upřesněna, což umožnilo vyloučit srážku se Zemí v roce 2029.

Radioteleskop v Arecibu s anténou o průměru 305 m je jedním ze dvou radioteleskopů, kde se radarová astronomie efektivně využívá. Tím druhým radioteleskopem je anténa o průměru 70 m v Goldstone (California's Mojave Desert). Oba systémy se navzájem doplňují. Radioteleskop v Arecibu se nemůže natáčet (zatímco anténa v Goldstonu ano), avšak je zase 30krát citlivější. Společně tak vytvářejí úctyhodný výzkumný prostředek pro studium planetek.

Budoucnost radarové astronomie může být právě tak úžasná, jako některé obrazy a tvary blízkých kosmických těles, které již byly získány. Existují zde nové technologie, které mohou poskytnout obrázky vzhledu povrchu těles se 4krát lepším rozlišením než doposud. A pak jsou na stole existující návrhy na realizaci kosmických misí k blízkozemním planetkám. Před vlastní realizací mise bude nutná detailní studium a analýza dráhy planetky. Kvalitní vědecká měření je schopná zajistit pouze radarová astronomie. Alespoň si to myslí Steven Ostro.

Na připojeném obrázku jsou radarové snímky planetky 1999 JM8. Její průměr se odhaduje na 3,5 km. Byla objevena 13. 5. 1999. K Zemi se přiblížila na vzdálenost 8,5 miliónu km.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »