Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznik Sluneční soustavy byl dramatický

Vznik Sluneční soustavy byl dramatický

Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy Autor: David A. Aguilar (CfA)
Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Naše Sluneční soustava se zdá být uspořádaným a uklizeným místem ve vesmíru (až na nějaké ty výjimky), s malými kamennými tělesy v blízkosti Slunce a s velkými plynnými obry ve vzdálenější části. Všech osm planet si pravděpodobně udržuje oběžné dráhy téměř v nezměněné podobě od svého vzniku. To byla ještě nedávná představa o Sluneční soustavě.

Avšak její skutečná historie byla – jak se zdá – mnohem divočejší. Obří planety migrovaly jak směrem ke Slunci, tak i od něj, přičemž ovlivňovaly dráhy těles v meziplanetárním prostoru a některá malá tělesa byla vyvrhována široko daleko z původních míst. Nové vodítko k této bouřlivé minulosti nacházíme v oblasti pásu planetek.

Milióny asteroidů krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter, v oblasti označované jako hlavní pás planetek. Tradičně se na ně nahlíželo jako na stavební materiál pro neúspěšně se formující planetu, které bylo zabráněno v růstu vlivem silného gravitačního pole Jupiteru. Jejich složení je poměrně různorodé – od suchých těles až po objekty s vyšším obsahem vody – v důsledku poklesu teploty se vzrůstající vzdáleností od Slunce.

Tento zavedený pohled se změnil, když astronomové rozpoznali, že současní obyvatelé hlavního pásu asteroidů zde nemají trvalý pobyt od prvopočátku. V rané fázi vývoje Sluneční soustavy obří planety výrazně migrovaly střídavě do vnitřních a vnějších oblastí mladé planetární soustavy. Jupiter se mohl přiblížit až do vzdálenosti, kde v současné době obíhá planeta Mars. Během tohoto procesu téměř vymetl všechna tělesa v oblasti nynějšího hlavního pásu planetek. Zůstala zde pouhá desetina procenta původní populace.

Během procesu migrace zamíchaly planety veškerým obsahem Sluneční soustavy. Do oblasti hlavního pásu planetek se následně dostala tělesa jak z prostoru mezi Merkurem a Sluncem, tak i z oblasti daleko za drahou Neptunu. „Hlavní pás planetek je směsicí objektů pocházejících z různých oblastí a vzdáleností,“ říká Francesca DeMeo, postgraduální studentka na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Dopady planetek a komet dopravily na Zemi vodu Autor: David A. Aguilar (CfA)
Dopady planetek a komet dopravily na Zemi vodu
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Na základě dat z uskutečněné přehlídky oblohy s názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS) prozkoumala Francesca DeMeo a její spolupracovník Benoit Carry z Pařížské univerzity složení několika tisíc asteroidů uvnitř hlavního pásu. Zjistili, že oblast planetek je podstatně rozmanitější, než se dosud předpokládalo – poznatky se změnily zvláště v poslední době, kdy se podařilo pozorovat i menší planetky.

Tento objev má velmi důležitý význam i pro pochopení vývoje naší Země. Astronomové předpokládají, že dopady asteroidů dopravily na Zemi v dávné minulosti většinu vody nacházející se v současných oceánech. Pokud je to pravda, tak právě promíchávání těles způsobené migrací planet mohlo mít zásadní vliv pro nasměrování těchto asteroidů na kolizní dráhy se Zemí.

Pokud tuto otázku rozšíříme dál, můžeme se ptát, zda na exoplanetách podobných Zemi by rovněž musela nastat obdobná situace, aby asteroidy dopravily vodu na takovéto planety a udělaly z nich obyvatelná tělesa. Pokud je tomu tak, potom obyvatelné planety mohou být vzácnější, než jsme se domnívali.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »