Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznik Sluneční soustavy byl dramatický

Vznik Sluneční soustavy byl dramatický

Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy Autor: David A. Aguilar (CfA)
Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Naše Sluneční soustava se zdá být uspořádaným a uklizeným místem ve vesmíru (až na nějaké ty výjimky), s malými kamennými tělesy v blízkosti Slunce a s velkými plynnými obry ve vzdálenější části. Všech osm planet si pravděpodobně udržuje oběžné dráhy téměř v nezměněné podobě od svého vzniku. To byla ještě nedávná představa o Sluneční soustavě.

Avšak její skutečná historie byla – jak se zdá – mnohem divočejší. Obří planety migrovaly jak směrem ke Slunci, tak i od něj, přičemž ovlivňovaly dráhy těles v meziplanetárním prostoru a některá malá tělesa byla vyvrhována široko daleko z původních míst. Nové vodítko k této bouřlivé minulosti nacházíme v oblasti pásu planetek.

Milióny asteroidů krouží kolem Slunce mezi drahami planet Mars a Jupiter, v oblasti označované jako hlavní pás planetek. Tradičně se na ně nahlíželo jako na stavební materiál pro neúspěšně se formující planetu, které bylo zabráněno v růstu vlivem silného gravitačního pole Jupiteru. Jejich složení je poměrně různorodé – od suchých těles až po objekty s vyšším obsahem vody – v důsledku poklesu teploty se vzrůstající vzdáleností od Slunce.

Tento zavedený pohled se změnil, když astronomové rozpoznali, že současní obyvatelé hlavního pásu asteroidů zde nemají trvalý pobyt od prvopočátku. V rané fázi vývoje Sluneční soustavy obří planety výrazně migrovaly střídavě do vnitřních a vnějších oblastí mladé planetární soustavy. Jupiter se mohl přiblížit až do vzdálenosti, kde v současné době obíhá planeta Mars. Během tohoto procesu téměř vymetl všechna tělesa v oblasti nynějšího hlavního pásu planetek. Zůstala zde pouhá desetina procenta původní populace.

Během procesu migrace zamíchaly planety veškerým obsahem Sluneční soustavy. Do oblasti hlavního pásu planetek se následně dostala tělesa jak z prostoru mezi Merkurem a Sluncem, tak i z oblasti daleko za drahou Neptunu. „Hlavní pás planetek je směsicí objektů pocházejících z různých oblastí a vzdáleností,“ říká Francesca DeMeo, postgraduální studentka na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Dopady planetek a komet dopravily na Zemi vodu Autor: David A. Aguilar (CfA)
Dopady planetek a komet dopravily na Zemi vodu
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Na základě dat z uskutečněné přehlídky oblohy s názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS) prozkoumala Francesca DeMeo a její spolupracovník Benoit Carry z Pařížské univerzity složení několika tisíc asteroidů uvnitř hlavního pásu. Zjistili, že oblast planetek je podstatně rozmanitější, než se dosud předpokládalo – poznatky se změnily zvláště v poslední době, kdy se podařilo pozorovat i menší planetky.

Tento objev má velmi důležitý význam i pro pochopení vývoje naší Země. Astronomové předpokládají, že dopady asteroidů dopravily na Zemi v dávné minulosti většinu vody nacházející se v současných oceánech. Pokud je to pravda, tak právě promíchávání těles způsobené migrací planet mohlo mít zásadní vliv pro nasměrování těchto asteroidů na kolizní dráhy se Zemí.

Pokud tuto otázku rozšíříme dál, můžeme se ptát, zda na exoplanetách podobných Zemi by rovněž musela nastat obdobná situace, aby asteroidy dopravily vodu na takovéto planety a udělaly z nich obyvatelná tělesa. Pokud je tomu tak, potom obyvatelné planety mohou být vzácnější, než jsme se domnívali.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »