Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Pluto_impact.jpg
Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.

"Důkaz toho, že malé měsíce vznikly při zrození Charona v důsledku kosmické srážky, je nasnadě: vychází z poznatku, že malé měsíce obíhají kolem Pluta ve stejné rovině jako Charon," říká Alan Stern.

"Potvrzení tohoto scénáře vyplyne z upřesnění parametrů oběžných drah měsíců, z měření jejich rotačních period a z určení jejich hustot a povrchového složení," doplňuje spoluautor článku Hal Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory).

Velké i malé srážky byly hlavním procesem, který především v minulosti formoval v mnoha ohledech naši Sluneční soustavu. Astronomové použili počítačové simulace za účelem studia formování těles v důsledku impaktů na škále mnohem větších rozměrů, než lze simulovat v laboratořích. Podobná velká kolize jako ta, která přispěla ke vzniku Charona a dalších malých měsíců Pluta, je s největší pravděpodobností odpovědná i za vznik našeho Měsíce.

"Myšlenka, že všechny doposud známé měsíce Pluta jsou důsledkem velkého impaktu, se nyní zdá být přesvědčivá. Další simulace určí základní charakteristiky impaktu, nutné k vytvoření všech tří měsíců Pluta. Výsledky by rovněž měly přispět k objasnění nejasností v počáteční dynamické historii Kuiperova pásu," dodává Robin Canup, ředitel SwRI, který v roce 2005 publikoval doposud nejdetailnější model vzniku Charona při velkém impaktu.

Na základě rozšiřování poznatků, že binární "ledoví trpaslíci" jako je dvojice Pluto-Charon, jsou běžně zastoupeni v Kuiperově pásu, dochází tým objevitelů měsíců Pluta k předpokladu, že další početné trojice, čtveřice či vícenásobné systémy malých těles budou v budoucích letech v Kuiperově pásu skutečně objeveny.

"Pátrání po malých satelitech kolem těles Kuiperova pásu je však velmi obtížné, protože v důsledku jejich velké vzdálenosti od Slunce se jedná o velmi slabé objekty. Následkem toho vlastně nevíme, jak časté jsou případy, kdy kolem většího tělesa v Kuiperově pásu obíhá několik satelitů," dodává další spoluautor práce Andrew Steffl (SwRI). "Jednou z možností je pátrat po měsících u těles, která byla z oblasti Kuiperova pásu vymrštěna a nasměrována blíže ke Slunci. Doposud bylo objeveno asi 160 objektů, které označujeme termínem Kentauři. Obíhají po výstředných drahách mezi drahami velkých planet Jupiter a Neptun. Jsme přesvědčeni, že pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST se nám podaří měsíce Kentaurů objevit."

Další ze spoluautorů výzkumu Bill Merline (SwRI) k tomu dodává: "Jestliže opravdu malé měsíce Pluta generují částice v důsledku impaktů jiných drobných částic na jejich povrch, jak se domníváme, pak by se zde mohl vytvořit první systém prstenců kolem pevného tělesa, na rozdíl od obřích plynných planet v naší Sluneční soustavě." (Připomeňme jen, že vznik prstence se ve vzdálené budoucnosti zhruba 100 miliónů roků očekává také u planety Mars v důsledku slapového narušování povrchu měsíce Phobos, který se pomalu přibližuje k Marsu.)

Pluto_moon.jpg

Dva nové měsíce Pluta objevili astronomové v květnu 2005 (viz článek Změna statistik: Pluto má 3 měsíce!) pomocí kamery ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Nová pozorování se uskutečnila 15. 2. 2006. Na 2. 3. 2006 jsou naplánovány další výzkumy. Očekává se upřesnění barvy povrchu měsíců, jejich velikosti a tvaru. Na základě nových poznatků budou upřesněny představy o procesu jejich vzniku a vývoje.

Zdroj: spaceflightnow a spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »