Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Vznikly měsíce Pluta při velké srážce?

Pluto_impact.jpg
Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.

"Důkaz toho, že malé měsíce vznikly při zrození Charona v důsledku kosmické srážky, je nasnadě: vychází z poznatku, že malé měsíce obíhají kolem Pluta ve stejné rovině jako Charon," říká Alan Stern.

"Potvrzení tohoto scénáře vyplyne z upřesnění parametrů oběžných drah měsíců, z měření jejich rotačních period a z určení jejich hustot a povrchového složení," doplňuje spoluautor článku Hal Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory).

Velké i malé srážky byly hlavním procesem, který především v minulosti formoval v mnoha ohledech naši Sluneční soustavu. Astronomové použili počítačové simulace za účelem studia formování těles v důsledku impaktů na škále mnohem větších rozměrů, než lze simulovat v laboratořích. Podobná velká kolize jako ta, která přispěla ke vzniku Charona a dalších malých měsíců Pluta, je s největší pravděpodobností odpovědná i za vznik našeho Měsíce.

"Myšlenka, že všechny doposud známé měsíce Pluta jsou důsledkem velkého impaktu, se nyní zdá být přesvědčivá. Další simulace určí základní charakteristiky impaktu, nutné k vytvoření všech tří měsíců Pluta. Výsledky by rovněž měly přispět k objasnění nejasností v počáteční dynamické historii Kuiperova pásu," dodává Robin Canup, ředitel SwRI, který v roce 2005 publikoval doposud nejdetailnější model vzniku Charona při velkém impaktu.

Na základě rozšiřování poznatků, že binární "ledoví trpaslíci" jako je dvojice Pluto-Charon, jsou běžně zastoupeni v Kuiperově pásu, dochází tým objevitelů měsíců Pluta k předpokladu, že další početné trojice, čtveřice či vícenásobné systémy malých těles budou v budoucích letech v Kuiperově pásu skutečně objeveny.

"Pátrání po malých satelitech kolem těles Kuiperova pásu je však velmi obtížné, protože v důsledku jejich velké vzdálenosti od Slunce se jedná o velmi slabé objekty. Následkem toho vlastně nevíme, jak časté jsou případy, kdy kolem většího tělesa v Kuiperově pásu obíhá několik satelitů," dodává další spoluautor práce Andrew Steffl (SwRI). "Jednou z možností je pátrat po měsících u těles, která byla z oblasti Kuiperova pásu vymrštěna a nasměrována blíže ke Slunci. Doposud bylo objeveno asi 160 objektů, které označujeme termínem Kentauři. Obíhají po výstředných drahách mezi drahami velkých planet Jupiter a Neptun. Jsme přesvědčeni, že pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST se nám podaří měsíce Kentaurů objevit."

Další ze spoluautorů výzkumu Bill Merline (SwRI) k tomu dodává: "Jestliže opravdu malé měsíce Pluta generují částice v důsledku impaktů jiných drobných částic na jejich povrch, jak se domníváme, pak by se zde mohl vytvořit první systém prstenců kolem pevného tělesa, na rozdíl od obřích plynných planet v naší Sluneční soustavě." (Připomeňme jen, že vznik prstence se ve vzdálené budoucnosti zhruba 100 miliónů roků očekává také u planety Mars v důsledku slapového narušování povrchu měsíce Phobos, který se pomalu přibližuje k Marsu.)

Pluto_moon.jpg

Dva nové měsíce Pluta objevili astronomové v květnu 2005 (viz článek Změna statistik: Pluto má 3 měsíce!) pomocí kamery ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Nová pozorování se uskutečnila 15. 2. 2006. Na 2. 3. 2006 jsou naplánovány další výzkumy. Očekává se upřesnění barvy povrchu měsíců, jejich velikosti a tvaru. Na základě nových poznatků budou upřesněny představy o procesu jejich vzniku a vývoje.

Zdroj: spaceflightnow a spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »