Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Z okolí severního pólu Titanu zmizela oblaka

Z okolí severního pólu Titanu zmizela oblaka

Oblaka v atmosféře Titanu
Oblaka v atmosféře Titanu
Tato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.

Sonda Cassini poprvé pozorovala v tomto prostoru oblaka, vyskytující se v průběhu léta na jižní polokouli. Období rovnodennosti, kdy Slunce ozařovalo nejvíce oblasti kolem rovníku, nastalo v srpnu 2009.

Během uplynulých šesti let sonda Cassini pozorovala oblaka seskupená ve třech odlišných oblastech Titanu v různých "zeměpisných" šířkách: velká oblaka v okolí severního pólu, nepravidelná oblaka v okolí jižního pólu a úzký pás v okolí 40° jižní šířky. Nyní astronomové objevili důkazy změny sezónní cirkulace na Titanu. Oblaka v okolí jižního pólu zmizela ještě před rovnodenností a oblaka na severní polokouli jsou velmi tenká. Tato aktivita je v souladu s modely, které předpovídají oblačnou aktivitu přecházející z jedné polokoule na druhou.

Během zimy na severní polokouli se v okolí severního pólu formují oblaka z etanu ve vrstvě atmosféry označované jako troposféra, což je nejnižší část atmosféry, a to díky konstantnímu přítoku etanu a aerosolů z vyšší části atmosféry, označované jako stratosféra. Na jižní polokouli atmosférické plyny obohacené o metan stoupající vzhůru od povrchu vytvářejí středně vysokou a vysokou oblačnost.

Data pro vytvoření obrázků byla získána vizuálním a infračerveným mapovacím spektrometrem v oboru blízkého infračerveného záření. Vědci se soustředili na 3 vlnové délky infračerveného záření, které byly mimořádně vhodné pro pozorování stop oblačnosti, jimž byla při počítačovém zpracování přidělena červená, zelená a modrá barva. Emise na vlnové délce 2 mikrony (které byla přiřazena červená barva) odhalila povrch Titanu. Emise na vlnové délce 2,11 mikronu (zelená barva) patří nejnižší vrstvě atmosféry měsíce, tzv. troposféře. Emise na vlnové délce 2,21 mikronu (modrá barva) odhalila zamlženou stratosféru, nejvyšší vrstvu atmosféry Titanu. Oblaka se jeví nažloutlá, protože jsou osvětlena zářením, kterému byly přiřazeny nepravé barvy červená a zelená, nikoliv zářením, kterému odpovídá při zpracování modrá barva.

Zdroj: photojournal.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »