Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Z okolí severního pólu Titanu zmizela oblaka

Z okolí severního pólu Titanu zmizela oblaka

Oblaka v atmosféře Titanu
Oblaka v atmosféře Titanu
Tato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.

Sonda Cassini poprvé pozorovala v tomto prostoru oblaka, vyskytující se v průběhu léta na jižní polokouli. Období rovnodennosti, kdy Slunce ozařovalo nejvíce oblasti kolem rovníku, nastalo v srpnu 2009.

Během uplynulých šesti let sonda Cassini pozorovala oblaka seskupená ve třech odlišných oblastech Titanu v různých "zeměpisných" šířkách: velká oblaka v okolí severního pólu, nepravidelná oblaka v okolí jižního pólu a úzký pás v okolí 40° jižní šířky. Nyní astronomové objevili důkazy změny sezónní cirkulace na Titanu. Oblaka v okolí jižního pólu zmizela ještě před rovnodenností a oblaka na severní polokouli jsou velmi tenká. Tato aktivita je v souladu s modely, které předpovídají oblačnou aktivitu přecházející z jedné polokoule na druhou.

Během zimy na severní polokouli se v okolí severního pólu formují oblaka z etanu ve vrstvě atmosféry označované jako troposféra, což je nejnižší část atmosféry, a to díky konstantnímu přítoku etanu a aerosolů z vyšší části atmosféry, označované jako stratosféra. Na jižní polokouli atmosférické plyny obohacené o metan stoupající vzhůru od povrchu vytvářejí středně vysokou a vysokou oblačnost.

Data pro vytvoření obrázků byla získána vizuálním a infračerveným mapovacím spektrometrem v oboru blízkého infračerveného záření. Vědci se soustředili na 3 vlnové délky infračerveného záření, které byly mimořádně vhodné pro pozorování stop oblačnosti, jimž byla při počítačovém zpracování přidělena červená, zelená a modrá barva. Emise na vlnové délce 2 mikrony (které byla přiřazena červená barva) odhalila povrch Titanu. Emise na vlnové délce 2,11 mikronu (zelená barva) patří nejnižší vrstvě atmosféry měsíce, tzv. troposféře. Emise na vlnové délce 2,21 mikronu (modrá barva) odhalila zamlženou stratosféru, nejvyšší vrstvu atmosféry Titanu. Oblaka se jeví nažloutlá, protože jsou osvětlena zářením, kterému byly přiřazeny nepravé barvy červená a zelená, nikoliv zářením, kterému odpovídá při zpracování modrá barva.

Zdroj: photojournal.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po bouřce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »