Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

sun_fotosfera.jpg
Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla "obrácená".

"Čekali jsme na to," řekl David Hathaway, sluneční fyzik (Marshall Space Flight in Huntsville, Alabama). "Obrácená sluneční skvrna znamená, že začíná další sluneční cyklus."

Hathaway vysvětluje: "Obrácená" znamená, že sluneční skvrna má opačnou magneticky polaritu. Sluneční skvrny, které mají rozměry planet, vznikají díky vnitřnímu slunečnímu magnetickému dynamu. Jako všechny magnety ve vesmíru i sluneční skvrny mají severní (N) a jižní (S) magnetický pól.

Sluneční skvrna se 31. července objevila na 65° západní heliografické délky a 13° jižní heliografické šířky. Magnetická polarita slunečních skvrn v této oblasti je normálně N - S, jenže tato nová skvrna byla orientována opačně S - N. A to je důvod, proč jí astronomové věnují takovou pozornost.

magnetogram.jpg
Magnetogram Slunce 31.7.2006: snímek rozložení polarity magnetického pole na slunečním disku, který je na obrázku šedý. Oblasti se severní magnetickou polaritou jsou bílé, s jižní magnetickou polaritou černé. Magnetickou mapu pořídila sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) přístrojem MDI (Michelson Doppler Imager). Aktuální magnetogram. Credit: SOHO/MDI

Skvrny nového slunečního cyklu mají vždy opačnou magnetickou polaritu než skvrny předchozího cyklu. To sluneční fyzici už dávno ví. Magnetické pole Slunce se při přechodu do nového cyklu převrací a severní magnetický pól se stává jižním a opačně. Někdy se mluví o 22-letém magnetickém cyklu (Haleho cyklus).

sunspot_index.jpg
Slunečná aktivita stoupá a klesá v 11-letých cyklech, kdy se střídá období klidu s obdobím aktivity. Právě teď je Slunce klidné. "Jsme blízko konce 23. slunečního cyklu, který dosáhl vrcholu v roce 2001," vysvětluje Hathaway. Další, 24. sluneční cyklus, by měl začít "někdy teď".

Současná aktivita Slunce, které je vzhledem k minimu 23. slunečního cyklu poměrně vysoká, vede některé sluneční fyziky k předpovědi, že následující cyklus bude mimořádně veliký. Možná největší za několik posledních desetiletí.

Ale kdy doopravdy 24. sluneční cyklus začne?
"Možná, že se tak již stalo - 31. července," říká Hathaway. "Obrácená sluneční skvrna může být první sluneční skvrnou 24. cyklu."

Je to vzrušující, ale Hathaway je opatrný hned z několika důvodů:

sun_detail.jpg
Za prvé - sluneční skvrna existovala pouze 3 hodiny. Typické sluneční skvrny trvají dny, týdny nebo dokonce měsíce. Tři hodiny je extrémně krátká doba. "Přišla a odešla tak rychle, že ani nedostala oficiální číslo sluneční skvrny (sunspot numer)," říká Hathaway. Astronomové, kteří počítají sluneční skvrny, ji nepovažovali za hodnu pozornosti! A než zjistili, že má opačnou magnetickou polaritu, už na Slunci nebyla.
Detail sluneční fotosféry 31.7.2006. Kroužkem je vyznačena skvrna s opačnou magnetickou polaritou. Aktuální snímek fotosféry. Credit: SOHO

Za druhé - heliografická šířka skvrny je podezřelá. První sluneční skvrny nového cyklu se skoro vždy vynoří ve středních šířkách, kolem 30°N nebo 30°S (Spőrerův zákon). Obrácená skvrna se objevila na 13°S. "To je divné."

Tyto zvláštnosti zabránily, aby Hathaway vyhlásil počátek nového slunečního cyklu. "Ale vypadá to slibně."
I kdyby 24. cyklus opravdu začal, "neočekáváme hned nějaké velké bouře". Sluneční cykly trvají průměrně 11 let (8 až 13let) a nějakou dobu to trvá, než se Slunce dostane na vrchol aktivity. Chvíli, možná jeden nebo dva roky, se ve skutečnosti 23. a 24. cyklus budou o Slunce dělit, budou současně vznikat skvrny "staré - normální" a "nové - převrácené". Nakonec 24. cyklus úplně převládne; pak opravdu začnou ohňostroje.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »