Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

sun_fotosfera.jpg
Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla "obrácená".

"Čekali jsme na to," řekl David Hathaway, sluneční fyzik (Marshall Space Flight in Huntsville, Alabama). "Obrácená sluneční skvrna znamená, že začíná další sluneční cyklus."

Hathaway vysvětluje: "Obrácená" znamená, že sluneční skvrna má opačnou magneticky polaritu. Sluneční skvrny, které mají rozměry planet, vznikají díky vnitřnímu slunečnímu magnetickému dynamu. Jako všechny magnety ve vesmíru i sluneční skvrny mají severní (N) a jižní (S) magnetický pól.

Sluneční skvrna se 31. července objevila na 65° západní heliografické délky a 13° jižní heliografické šířky. Magnetická polarita slunečních skvrn v této oblasti je normálně N - S, jenže tato nová skvrna byla orientována opačně S - N. A to je důvod, proč jí astronomové věnují takovou pozornost.

magnetogram.jpg
Magnetogram Slunce 31.7.2006: snímek rozložení polarity magnetického pole na slunečním disku, který je na obrázku šedý. Oblasti se severní magnetickou polaritou jsou bílé, s jižní magnetickou polaritou černé. Magnetickou mapu pořídila sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) přístrojem MDI (Michelson Doppler Imager). Aktuální magnetogram. Credit: SOHO/MDI

Skvrny nového slunečního cyklu mají vždy opačnou magnetickou polaritu než skvrny předchozího cyklu. To sluneční fyzici už dávno ví. Magnetické pole Slunce se při přechodu do nového cyklu převrací a severní magnetický pól se stává jižním a opačně. Někdy se mluví o 22-letém magnetickém cyklu (Haleho cyklus).

sunspot_index.jpg
Slunečná aktivita stoupá a klesá v 11-letých cyklech, kdy se střídá období klidu s obdobím aktivity. Právě teď je Slunce klidné. "Jsme blízko konce 23. slunečního cyklu, který dosáhl vrcholu v roce 2001," vysvětluje Hathaway. Další, 24. sluneční cyklus, by měl začít "někdy teď".

Současná aktivita Slunce, které je vzhledem k minimu 23. slunečního cyklu poměrně vysoká, vede některé sluneční fyziky k předpovědi, že následující cyklus bude mimořádně veliký. Možná největší za několik posledních desetiletí.

Ale kdy doopravdy 24. sluneční cyklus začne?
"Možná, že se tak již stalo - 31. července," říká Hathaway. "Obrácená sluneční skvrna může být první sluneční skvrnou 24. cyklu."

Je to vzrušující, ale Hathaway je opatrný hned z několika důvodů:

sun_detail.jpg
Za prvé - sluneční skvrna existovala pouze 3 hodiny. Typické sluneční skvrny trvají dny, týdny nebo dokonce měsíce. Tři hodiny je extrémně krátká doba. "Přišla a odešla tak rychle, že ani nedostala oficiální číslo sluneční skvrny (sunspot numer)," říká Hathaway. Astronomové, kteří počítají sluneční skvrny, ji nepovažovali za hodnu pozornosti! A než zjistili, že má opačnou magnetickou polaritu, už na Slunci nebyla.
Detail sluneční fotosféry 31.7.2006. Kroužkem je vyznačena skvrna s opačnou magnetickou polaritou. Aktuální snímek fotosféry. Credit: SOHO

Za druhé - heliografická šířka skvrny je podezřelá. První sluneční skvrny nového cyklu se skoro vždy vynoří ve středních šířkách, kolem 30°N nebo 30°S (Spőrerův zákon). Obrácená skvrna se objevila na 13°S. "To je divné."

Tyto zvláštnosti zabránily, aby Hathaway vyhlásil počátek nového slunečního cyklu. "Ale vypadá to slibně."
I kdyby 24. cyklus opravdu začal, "neočekáváme hned nějaké velké bouře". Sluneční cykly trvají průměrně 11 let (8 až 13let) a nějakou dobu to trvá, než se Slunce dostane na vrchol aktivity. Chvíli, možná jeden nebo dva roky, se ve skutečnosti 23. a 24. cyklus budou o Slunce dělit, budou současně vznikat skvrny "staré - normální" a "nové - převrácené". Nakonec 24. cyklus úplně převládne; pak opravdu začnou ohňostroje.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »