Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

Začíná nový cyklus sluneční činnosti?

sun_fotosfera.jpg
Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla "obrácená".

"Čekali jsme na to," řekl David Hathaway, sluneční fyzik (Marshall Space Flight in Huntsville, Alabama). "Obrácená sluneční skvrna znamená, že začíná další sluneční cyklus."

Hathaway vysvětluje: "Obrácená" znamená, že sluneční skvrna má opačnou magneticky polaritu. Sluneční skvrny, které mají rozměry planet, vznikají díky vnitřnímu slunečnímu magnetickému dynamu. Jako všechny magnety ve vesmíru i sluneční skvrny mají severní (N) a jižní (S) magnetický pól.

Sluneční skvrna se 31. července objevila na 65° západní heliografické délky a 13° jižní heliografické šířky. Magnetická polarita slunečních skvrn v této oblasti je normálně N - S, jenže tato nová skvrna byla orientována opačně S - N. A to je důvod, proč jí astronomové věnují takovou pozornost.

magnetogram.jpg
Magnetogram Slunce 31.7.2006: snímek rozložení polarity magnetického pole na slunečním disku, který je na obrázku šedý. Oblasti se severní magnetickou polaritou jsou bílé, s jižní magnetickou polaritou černé. Magnetickou mapu pořídila sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) přístrojem MDI (Michelson Doppler Imager). Aktuální magnetogram. Credit: SOHO/MDI

Skvrny nového slunečního cyklu mají vždy opačnou magnetickou polaritu než skvrny předchozího cyklu. To sluneční fyzici už dávno ví. Magnetické pole Slunce se při přechodu do nového cyklu převrací a severní magnetický pól se stává jižním a opačně. Někdy se mluví o 22-letém magnetickém cyklu (Haleho cyklus).

sunspot_index.jpg
Slunečná aktivita stoupá a klesá v 11-letých cyklech, kdy se střídá období klidu s obdobím aktivity. Právě teď je Slunce klidné. "Jsme blízko konce 23. slunečního cyklu, který dosáhl vrcholu v roce 2001," vysvětluje Hathaway. Další, 24. sluneční cyklus, by měl začít "někdy teď".

Současná aktivita Slunce, které je vzhledem k minimu 23. slunečního cyklu poměrně vysoká, vede některé sluneční fyziky k předpovědi, že následující cyklus bude mimořádně veliký. Možná největší za několik posledních desetiletí.

Ale kdy doopravdy 24. sluneční cyklus začne?
"Možná, že se tak již stalo - 31. července," říká Hathaway. "Obrácená sluneční skvrna může být první sluneční skvrnou 24. cyklu."

Je to vzrušující, ale Hathaway je opatrný hned z několika důvodů:

sun_detail.jpg
Za prvé - sluneční skvrna existovala pouze 3 hodiny. Typické sluneční skvrny trvají dny, týdny nebo dokonce měsíce. Tři hodiny je extrémně krátká doba. "Přišla a odešla tak rychle, že ani nedostala oficiální číslo sluneční skvrny (sunspot numer)," říká Hathaway. Astronomové, kteří počítají sluneční skvrny, ji nepovažovali za hodnu pozornosti! A než zjistili, že má opačnou magnetickou polaritu, už na Slunci nebyla.
Detail sluneční fotosféry 31.7.2006. Kroužkem je vyznačena skvrna s opačnou magnetickou polaritou. Aktuální snímek fotosféry. Credit: SOHO

Za druhé - heliografická šířka skvrny je podezřelá. První sluneční skvrny nového cyklu se skoro vždy vynoří ve středních šířkách, kolem 30°N nebo 30°S (Spőrerův zákon). Obrácená skvrna se objevila na 13°S. "To je divné."

Tyto zvláštnosti zabránily, aby Hathaway vyhlásil počátek nového slunečního cyklu. "Ale vypadá to slibně."
I kdyby 24. cyklus opravdu začal, "neočekáváme hned nějaké velké bouře". Sluneční cykly trvají průměrně 11 let (8 až 13let) a nějakou dobu to trvá, než se Slunce dostane na vrchol aktivity. Chvíli, možná jeden nebo dva roky, se ve skutečnosti 23. a 24. cyklus budou o Slunce dělit, budou současně vznikat skvrny "staré - normální" a "nové - převrácené". Nakonec 24. cyklus úplně převládne; pak opravdu začnou ohňostroje.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »